Dlouhodobé ošetřovné – nová dávka nemocenského pojištění

Cílem zavedení této dávky je umožnit po přechodnou dobu dlouhodobou potřebu ošetřování osoby potřebující péči a hmotné zajištění ošetřující osoby.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné může vzniknout zaměstnanci nebo osobě samostatně výdělečně činné, kteří pečují o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a z tohoto důvodu nevykonávají práci v zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, z nichž ošetřovné náleží.

Dlouhodobá péče

Dlouhodobá péče je poskytování celodenní péče ošetřované osobě, která spočívá v každodenním ošetřování, provádění opatření spojených se zajištěním léčebného režimu stanoveného poskytovatelem zdravotních služeb nebo pomoci při péči o vlastní osobu ošetřované osoby. Péčí o vlastní osobu se rozumí zejména péče spojená s podáváním jídla a pití, oblékáním, svlékáním, tělesnou hygienou a pomocí při výkonu fyziologické potřeby.

O potřebě dlouhodobé péče rozhoduje ošetřující lékař poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče v den propuštění ošetřované osoby z hospitalizace do domácího prostředí, a to na žádost ošetřované osoby. Ten také posuzuje, zda trvá potřeba poskytování dlouhodobé péče a to při stanovených lékařských kontrolách ošetřované osoby.

Ošetřovaná osoba

Ošetřovanou osobou se rozumí osoba, u které došlo k závažné poruše zdraví vyžadující hospitalizaci s léčebnou péčí po dobu minimálně 7 dnů po sobě jdoucích, a u které je předpoklad, že bude z tohoto důvodu nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po propuštění z hospitalizace po dobu alespoň 30 dnů.

Dlouhodobé ošetřovné se tak nebude poskytovat při krátkodobých zdravotních poruchách, u akutních nemocí, lehčích úrazů nebo krátkodobého zhoršení chronického stavu s potřebou krátkodobého několikadenního ošetřování.

Podmínky pro vznik nároku na dlouhodobé ošetřovné

Vztah k ošetřované osobě

Aby vznikl pečující osobě nárok na dlouhodobé ošetřovné, musí být v jednom z níže uvedených vztahů k ošetřované osobě:

a) manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby,

b) příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,

c) manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b), nebo

d) druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

U druha nebo družky ošetřované osoby a u druha nebo družky osob příbuzných s ošetřovanou osobou se vyžaduje, aby s ošetřovanou osobou nebo příbuzným měli shodné místo trvalého pobytu po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně před začátkem péče.

Ošetřovaná osoba musí s poskytováním dlouhodobé péče souhlasit. Výjimku tvoří nezletilé osoby, které nenabyly plné svéprávnosti.

Účast na pojištění

Další podmínkou pro vznik nároku na dlouhodobé ošetřovné je účast na pojištění po dobu minimálně 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně před začátkem péče u zaměstnance; u osob samostatně výdělečně činných musí být splněna účast na pojištění po dobu minimálně 3 měsíců bezprostředně před začátkem péče.

Pokud by mělo být dlouhodobé ošetřovné poskytováno opakovaně, je třeba, aby mezi těmito případy uplynulo alespoň 12 měsíců.

Dlouhodobé ošetřovné nebude poskytováno zaměstnancům pracujícím na základě dohody o provedení práce, zaměstnancům účastným pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, osobám ve výkonu trestu odnětí svobody a ve výkonu zabezpečovací detence, žákům a studentům pracujícím výlučně v období školních prázdnin, vojákům v záloze ve výkonu vojenské činné služby, osobám pečujícím a osobám v evidenci.

Pokud jde o poskytování dlouhodobé péče dítěti, pak může vzniknout nárok na dlouhodobé ošetřovné pouze v případě, že nemá jiná osoba nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství nebo rodičovského příspěvku z důvodu péče o toto dítě. Výjimkou jsou např. případy, kdy tato pečující osoba onemocněla, utrpěla úraz nebo porodila.

Dlouhodobé ošetřovné pak náleží vždy jenom jedné pečující osobě a vždy jenom za jednu ošetřovanou osobu. Pečující osoby se však mohou postupně střídat o ošetřovanou osobu, v takovém případě dlouhodobé ošetřovné bude náležet postupně těmto pečujícím osobám.

Podpůrčí doba a výše dlouhodobého ošetřovného

Dlouhodobé ošetřovné je poskytováno za kalendářní dny, po které pečující osoba poskytovala ošetřované osobě potřebnou dlouhodobou péči, nejdéle však po dobu 90 kalendářních dnů. Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za dobu, po kterou pečující osobě náleží nadále započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož dávka náleží.

Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60% denního vyměřovacího základu. I pro dlouhodobé ošetřovné se uplatní redukční hranice. Z částky denního vyměřovacího základu do výše 1. redukční hranice se započte 90 %, z částky mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 % a z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %.