Články

Za spolupráce s advokátní kanceláří Kinstellar uspořádal Spolek českých právníků Všehrd na půdě Právnické fakulty UK přednášku týkající se problematiky veřejných zakázek a nového zákona, který se jimi zabývá. S právní úpravou, celým procesem zadávání veřejné zakázky či problematikou v podobě například tzv. bid riggingu seznámili studenty Tomáš Čihula, vedoucí týmu pro hospodářskou soutěž advokátní kanceláře Kinstellar, a Michal Foltýnek, advokát téže kanceláře specializující se na oblast veřejných zakázek a státní podpory.

JUDr. Hana Lenghartová se po více než dvaceti letech v advokacii stala také mediátorkou, a dle vlastních slov díky množství mediací již původní profesi odsunula na vedlejší kolej. Jak je však patrné z referencí spokojených účastníků a jejich právních zástupců, dělá svou současnou práci Hana Lenghartová výborně, a je zářným důkazem toho, že tento alternativní způsob řešení sporů může být skutečně rychlým a efektivním prostředkem dosažení dohody, a to dokonce při zachování či obnovení vztahů mezi stranami sporu.

Životní situace se v průběhu času mění, a proto není neobvyklé, že se člověk prohlášený za nezvěstného například vrátí či o sobě podá zprávu. Za této situace je naprosto nevhodné, aby prohlášení za nezvěstného zůstalo v účinnosti.

Sobotní večer v pražském Obecním domě patřil právníkům. Pod záštitou předsedy vlády České republiky Bohuslava Sobotky a radního pro kulturu hl. m. Prahy Jana Wolfa se 27. února 2016 v jeho prostorách již podruhé konal Ples právníků, navazující na tradici jedinečné společenské události, která sahá až do roku 1871.

Letos v lednu uplynulo 25 let od přijetí Listiny základních práv a svobod jako ústavního zákona, tehdy ještě České a Slovenské Federativní Republiky. Již čtvrt století je tak Listina součástí našeho ústavního pořádku.

Finanční arbitr je státním orgánem, který je povolán k řešení zákonem o finančním arbitrovi vymezených sporů mezi subjekty na finančním trhu, mezi subjekty finanční služby nabízející (finanční instituce) a poptávající (spotřebitelé). Ve vztahu k soudům, jako orgánům moci soudní, je finanční arbitr alternativní cestou k nalézání práva, lze hovořit o jeho alternativní příslušnosti, která soudní pravomoci nekonkuruje, ale obecnou pravomoc soudů doplňuje. Vzájemný vztah jejich pravomocí je tedy dán právním řádem nekonfliktně, souběžně.

Jelikož jsem 16. 2. tohoto roku vyhlašoval jménem republiky a Ústavního soudu svůj první zpravodajský nález, jsem této události stále plný – tím spíše, že měla až nečekané mediální (i jiné) ohlasy.

Společnost si dlouhodobě uvědomuje, že služby elektronických komunikací jsou nezbytností pro každodenní život, avšak mohou být i velmi špatným pánem. Široké zavádění služeb elektronického světa je závislé na důvěryhodných a bezpečných technologiích.

V českém prostředí je korupce v současnosti poměrně aktuální téma, které mnohdy přináší až alarmující výsledky. Dle tzv. Corruption perception index, indexu vnímání korupce, se Česká republika při evalvaci v roce 2015 umístila až na 22. místě z 31 západoevropských zemí.

V případě, že zaměstnavatel skončí se zaměstnancem pracovní poměr (výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době, dohodou o rozvázání pracovního poměru) a zaměstnanec považuje rozvázání pracovního poměru za neplatné, musí uplatnit tuto neplatnost žalobou u soudu nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr na základě neplatného právního jednání skončit.

Do třetího čtení míří v Poslanecké sněmovně vládní návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Na otázky k chystané legislativě odpovídá Mgr. Adéla Havlová, LL.M., advokátka specializující se na oblast veřejného sektoru a právo veřejných zakázek.

Nejednou slýchávám od kolegů „civilistů“ povzdechy o přemíře rozhodovací činnosti vztahující se k nákladům řízení, o množství judikatury k této problematice a vůbec nutnosti soustředit svou pozornost v míře větší, než by bylo žádoucí, na otázky nesouvisející s meritem věci. Podobné nářky však nejsou ojedinělé ani od kolegů z řad soudců trestních, tedy především z odvolacích senátů.

Legislativní radě vlády byl postoupen návrh vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí. Ta by měla nahradit vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., která ne zcela vyhovuje dnešním požadavkům státu i s přihlédnutím k souladu s právem EU.

V důsledku zveřejnění informace o schválení obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „nařízení“), známého také pod zkratkou GDPR[1] na úrovni Evropské unie (dále jen „EU“ nebo „Unie“) se již v kruzích odborné veřejnosti začalo diskutovat o regulatorních požadavcích, jež budou dle nového právního rámce na povinné subjekty kladeny. Kromě základních informací týkajících se této normy v následujícím textu naleznete srovnání se stávající právní úpravou a popis některých základních povinností, které dopadnou na subjekty odpovědné za zpracování osobních údajů, tj. správce a zpracovatele osobních údajů.[2]

S účinností od 1. února 2016 přinesla novela zákona na ochranu spotřebitele zásadní novinku, která by neměla uniknout pozornosti zejména advokátů. Nově včleněná třetí až pátá část zákona totiž představuje právní úpravu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů mezi advokáty a klienty-spotřebiteli.

Ústavnímu soudu a jeho rozhodnutím se oproti jiným právním institucím dostává poměrně značné veřejné pozornosti. Stojí však za povšimnutí, že tato pozornost je velmi nerovnoměrně rozložena mezi rozhodnutí jednotlivých soudců zpravodajů. Tato disproporce může na úkor jejich kolegů posílit vliv některých soudců na veřejný obraz Ústavního soudu, ale i na judikaturu obecných soudů či odbornou diskuzi.

Dne 1. září 2015 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu a exekučního řádu provedená zákonem č. 164/2015 Sb. Jak už je zvykem posledních novelizací proces­ních předpisů na úseku exekučního práva, i tato novela přines­la více výhod povinným než oprávněným.

Od 1. 1. 2014 platí v ČR nová úprava rodinného práva, která měla kromě jiného za cíl implementovat mezinárodní dohody, zejména Úmluvu o právech dítěte (ÚPD) a Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ÚLP) do podústavních norem.

JUDr. Tomáš Bělina se specializuje, stejně jako jeho otec profesor Miroslav Bělina, na pracovní právo. V dnešním rozhovoru například shrnuje nejdůležitější legislativní a judikatorní novinky loňského roku, stejně jako očekávání na poli pracovněprávní legislativy pro tento rok.

Člověk jako účastník řady právních vztahů musí denně činit spousty právních jednání. I přestože se člověk stane nezvěstným a není možné zjistit jeho vůli, je nutné v některých oblastech života, tj. v řadě právních jednání, pokračovat i bez nepřítomného člověka za předpokladu ochrany jeho práv a řádné správy jeho majetku.

Hned několik médii ostře sledovaných kauz za posledních pár měsíců[1] skončilo tím nejméně příznivým závěrem pro pachatele – uložením výjimečného trestu. Účelem následujícího článku je stručně nastínit, v čem spočívá výjimečnost tohoto trestu, jak moc výjimečně je ukládán a jaké důsledky může jeho uložení pro pachatele mít.

Součástí legislativního procesu vládních návrhů právních předpisů je obligatorní užití specifických nástrojů, které prostřednictvím analýz hodnotí dopady zavedení budoucí právní úpravy do právního řádu. Nedílnou součástí legislativního procesu v České republice se stal nástroj, který analyzuje dopady právní regulace (RIA). Na tento nástroj navazuje hodnocení korupčních rizik (CIA) a nově se zavádí hodnocení nové právní úpravy na rovnost mužů a žen (GIA).

Vzhledem k vysoké latenci úplatkářství, kde uplácející i podplácený jsou oba pachatelé, zřejmá oběť absentuje, a stejně tak i motivace k oznámení trestné činnosti, činí odhalování a dokazování úplatkářství v praxi velké problémy. Proto považuji za nutné uchylovat se i k netradičním procesněprávním nástrojům, do nichž patří právě tyto dva.

Nový rok 2016 přinesl mimo jiných legislativních počinů také novinky v ochraně spotřebitelů a v možnostech vymáhání spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR připravilo novelu zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele („zákon o ochraně spotřebitele“).

Po zhruba třech letech tahanic byl prosazen a před koncem roku 2015 vyšel zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). U jeho zrodu stál i Mgr. František Korbel, Ph.D., kterému jsme položili pět otázek týkajících se registru smluv. František Korbel na stejné téma vystoupí i na dubnovém kongresu Právní prostor 2016.