Kolektivní správci

Autorský zákon momentálně prochází zásadní proměnou s ohledem na právní úpravu kolektivní správy autorských práv. Novela zákona v oblasti kolektivní správy vychází především z evropské směrnice o kolektivní správě, jejíž transpozicí by mělo dojít ke sjednocení a harmonizaci pravidel výkonu kolektivní správy autorských práv napříč Evropskou unií. Tedy i v České republice.

advokát, zakladatel Matzner Legal
Foto: Shutterstock

K jakým změnám by mělo dojít novelou autorského zákona?

Cílem nové právní úpravy je dosažení celkového zvýšení úrovně kolektivní správy, zlepšení finančního řízení a zvýšení transparentnosti kolektivní správy. Zároveň by také mělo dojít ke kvalitnějšímu zpřístupnění kulturního bohatství napříč širokou veřejností, a to zejména prostřednictvím zjednodušení forem a postupů, které budou používány pro udělování licencí uživatelům. Ve vztahu k hudebnímu odvětví by v důsledku připravovaných změn navíc mělo také poskytování hudebních služeb online nabýt širších rozměrů, což by mělo otevřít nové možnosti internetovému hudebnímu průmyslu, zejména s ohledem na možnost přeshraničního udělovaní licencí pro užití hudby online.

Právní úprava kolektivní správy z obecné perspektivy

Obecná ustanovení autorského zákona o kolektivní správě vymezují jednak pojem kolektivní správy jako takové, definují její účel a objasňují základní pojmy, včetně např. nositele autorských práv (tj. autora) či kolektivního správce. Tato obecná ustanovení se pro účely výkonu kolektivní správy momentálně zdají být relativně dobře a kvalitně zpracovaná a dalo by se o nich říci, že odpovídají požadavkům praxe.

Například s ohledem na vznik nového kolektivního správce je rozsah a kvalita nynější právní úpravy autorského zákona na velmi dobré úrovni. Zaměření kolektivních správců se však v dnešní době čím dál tím více posouvá a dostává do pozice, kdy kolektivní správci zastupují jen určitou konkrétní skupinu umělců (např. zpěváky). Stávající úprava autorského zákona však neumožňuje vznik kolektivního správce pouze pro určitý specifický druh či skupinu umělců tak, aby bylo kolektivním správcům umožněno se zaměřit (specializovat) na určitý okruh cílových subjektů. Do budoucna by tedy bezesporu bylo velice vítaným krokem takovouto možnost vzniku kolektivního správce pro různé typy umělců do zákona zakomponovat. Aktuálně připravovaná novela zákona s podobnou možností však ještě nepočítá.

Možnost volby kolektivního správce

Podle nynější právní úpravy mají autoři (např. umělci) ze zákona povinnost být zastoupeni kolektivním správcem pro správu konkrétních autorských práv, včetně např. práva na odměnu za užití předmětu autorskoprávní ochrany, práva na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam atd.

Vzhledem k tomu, že povinnost autora být v určitých (zákonem stanovených) případech zastoupen kolektivním správcem zůstane zachována, bude moci v některých situacích dojít ke vzniku plurality kolektivních správců. Jelikož by podle nové právní úpravy měl být také rozšířen okruh kolektivních správců, kteří budou oprávněni se navzájem pověřit výkonem kolektivní správy, bude po právní stránce proto nutné ošetřit i vztahy a závazky mezi nimi navzájem. S detailní úpravou závazků a vztahů mezi kolektivními správci však připravovaná novela autorského zákona již počítá.

Další možnou variantou, která by přicházela v úvahu jakožto potenciální řešení aktuální problematiky kolektivních správců, by bylo povolení převodu majetkových autorských práv v českém právu. Toto autorský zákon momentálně zakazuje. Lze se však domnívat, že zavedení převoditelnosti majetkových autorských práv by mohlo být do jisté míry jednoduchým řešením mnoha problémů v oblasti kolektivní správy. Z historického ani geografického hlediska by podobná změna ani nebyla žádnou významnou novinkou, vzhledem k tomu, že v některých evropských zemích jsou autorská majetková práva jednoduše převoditelná. Jednalo by se proto v tomto směru spíše o jakési společensko-politické rozhodnutí.

Pověření třetích osob k výkonu kolektivní správy

Co se týče stávajících omezení týkajících se pověření jiné osoby zastupováním při výkonu kolektivně spravovaných autorských práv výlučně na případy uvedené v zákoně, bylo by jistě velmi pozitivní, pokud by mohly být k výkonu kolektivní správy (nebo její části) pověřeni na základě smlouvy i jiné subjekty než ty, na které se zákon momentálně omezuje. Připravovaná novela tuto možnost zatím nepřipouští (tj. zachovává původní znění zákona). Určitě by však stálo za to takovouto alternativu do budoucna zvážit.

Posílení transparentnosti kolektivní správy

Za účelem dosažení větší transparentnosti kolektivní správy novela zákona ve svém aktuálním znění ukládá vcelku rozsáhlou povinnost uveřejňovat určité informace týkající se kolektivních správců a jejich činnosti na svých webových stránkách. Jedná se například o povinnost uveřejňování stanov kolektivních správců, podmínek členství a podmínek ukončení pověření k výkonu kolektivní správy, vzorových licenčních smluv, sazebníků odměn, seznamů smluv uzavřených s jinými kolektivními správci, seznamů členů vedení kolektivního správce (včetně jejich jmen a funkcí) atd.

Prostřednictvím výše uvedených informačních povinností bude zajištěn celkově větší přehled o důležitých věcech týkajících se jednotlivých kolektivních správců. Z toho důvodu bude také pro autory výrazně jednodušší a efektivnější vybrat si vhodného kolektivního správce (v případě výkonu kolektivní správy na základě smluvního ujednání) dle individuálních preferencí. Zejména s ohledem na příslušné podmínky výkonu kolektivní správy, podmínky licenčních smluv, konkrétní osoby ve vedení kolektivních správců nebo výši odměn. Uvedené by proto mělo při výběru kolektivního správce autorům usnadnit rozhodování a být pro ně spíše přínosem do budoucna, přestože pro kolektivní správce to bude znamenat o něco větší administrativní zátěž.

Úprava závazků mezi kolektivním správcem a autorem

S ohledem na navrhovanou právní úpravu by bylo vhodné zmínit plánovanou změnu, která má autorům umožnit svěřit výkon kolektivní správy jejich práv, kategorií práv či druhů autorských děl pro jakékoli území dle vlastního výběru, bez ohledu na sídlo kolektivního správce. Jinými slovy se bude jednat o zavedení možnosti zvolit si svého kolektivního správce (pro území dle vlastního výběru) i v zahraničí, jelikož text novely v tomto ohledu neklade žádná teritoriální omezení. Kolektivní správce by měl zároveň být povinen kolektivní správu příslušných autorských práv nebo autorských děl bez dalšího převzít, jakožto i autor by na druhou stranu měl být schopen ve smlouvě s kolektivním správcem přesně vymezit a určit, jaká práva nebo autorská díla budou kolektivnímu správci pro výkon správy svěřena.

Sazby odměn

Podstatnou součástí novely zákona je mimo jiné i odstranění některých dalších nedostatků týkajících se sazeb odměn vybíraných kolektivními správci. Podle navrhovaného znění zákona by měly sazby vycházet z objektivních a nediskriminačních kritérií a zároveň by měly být ve vztahu k těmto kritériím přiměřené. V rámci stanovení konkrétní výše sazeb odměn bude mít správce povinnost přihlížet zejména k účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany.

Konkrétně se bude přihlížet například k tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikatelské či výdělečné činnosti, k rozsahu přímého či nepřímého obchodního prospěchu, k charakteru a specifikům v dané oblasti, ve které bude docházet k užití předmětu ochrany, k počtu nositelů práv, pro které kolektivní správce kolektivní správu vykonává, nebo k hospodářské hodnotě služeb poskytovaných kolektivním správcem. Při stanovení sazeb odměn se bude dále také přihlížet k odměnám nastaveným pro správu srovnatelných autorských práv v  jiných evropských zemích.

Závěrem

Novela autorského zákona prochází mnoha podstatnými změnami, které by rozhodně neměly být přehlédnuty. Zároveň by bylo dobré se důkladně zamyslet se nad tím, co budou tyto změny do budoucna pro výkon kolektivní správy znamenat. Do jaké míry a ve kterých směrech budou však tyto změny v rámci kolektivní správy reálným přínosem či nikoliv, ukáže samozřejmě až čas. Už nyní je však zřejmé, že již samotná harmonizace právních úprav v rámci jednotlivých členských států EU je rozhodně vítanou skutečností, zejména pro případy přeshraničního výkonu kolektivní správy. Změny by zároveň měly přispět k propracovanějšímu fungování kolektivní správy, které bude zase o něco více orientované na potřeby samotných autorů.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články