Menu

Články

Blíží se konec vymahatelnosti práva?

ČlánkyOstatníMgr. Petr Polanský16.05.2016
Mgr. Petr Polanský16.05.2016

Na úvod je vhodné poznamenat, že exekutorská komora by letos měla oslavit 15 let své činnosti. Bohužel vlastně není důvod cokoli slavit. Cílem mé dnešní prezentace je podat přítomné odborné veřejnosti objektivní obraz toho, jak exekuce skutečně vypadají, jak vypadá stav našeho stavu, a byl bych rád, kdybychom se zamysleli nad tím, kolik by stát stálo, odešli-li by exekutoři tzv. ze scény a z této právnické profese by nezůstal kámen na kameni.

Jen stručně bych rád uvedl, že v České republice existuje 158 soudní exekutorů, kteří působí v 75 obvodech okresních soudů, z nichž jeden exekutorský úřad je dlouhodobě neobsazen a stále se nedaří ho obsadit. Soudní exekutoři zaměstnávají přes 3100 zaměstnanců a vedou přes čtyři a půl milionů exekucí, vzhledem k počtu obyvatel v České republice se tedy velmi rychle blížíme počtu poloviny vůči populaci. Přitom ročně je nařízeno mezi 700 a 850 tisíci nových exekucí a zhruba jen 250 až 300 tisíc jich skončí. Při tomto tempu můžeme říci, že za 5 let bude poměr exekucí vůči počtu obyvatel 1:1. Soudní exekutoři aktuálně vymáhají 350 miliard korun jen na jistinách. Vzhledem k tomu, že majoritní částí naší práce jsou pohledávky bagatelní, neboť střední hodnota pohledávky (medián) je lehce přes 9.000,- Kč, dovedete si asi představit, že i příslušenství tvoří značnou část, podle mého názoru stojí vůči jistině v poměru téměř 1:1, čímž už se ale blížíme celkové vymáhané částce 700 miliard korun. Soudní exekutor nesmí kromě výjimek vykonávat jinou výdělečnou činnost, čili všech 158 soudních exekutorů a jejich rodin je závislých na exekuční činnosti.

Současné problémy exekutorů

S exekucemi je spojena neustálá tzv. legislativní smršť. Jen od roku 2001, kdy vznikli soudní exekutoři, bylo přijato 43 novel exekučního řádu. Řada problémů se ale bohužel vůbec neřeší. Příkladem jsou střety exekučního a insolvenčního řízení či šikanozní návrhy, které zapříčiňují, že soudní exekutor musí přestat exekuci provádět. Nepříjemná je i nedávná judikatorní činnost, která negovala ustanovení § 46 odst. 7 exekučního řádu, na základě níž do insolvenční podstaty musíme vydat veškeré plnění bez nákladů exekuce. V této souvislosti mi zrovna předevčírem bylo doručeno rozhodnutí krajského soudu, kdy jsem rozhodoval o vydání insolvenčnímu správci. Krajský soud rozhodl, že mé rozhodnutí není správné a já jsem povinný vydat insolvenčnímu správci kromě 5 milionů vymožených částek i odměnu a náklady exekuce. Přitom jen samotné hotové výdaje činily 55.000,- Kč.

Neřešenou otázkou je také nástupnictví v exekutorském úřadě, neboť exekutoři se valem zbavují své profese a úřady, které opouštějí, je problematické obsadit. Noví uchazeči se do výběrových řízení hlásí pouze poskrovnu. Na menší úřady, či úřady exekutorů, které se dostaly do ekonomických problémů, není zájem vůbec žádný. Dalším problémem je nepromlčitelnost pohledávek a místní příslušnost soudních exekutorů. Ač je posledně jmenovaná součástí vládního programu, návrh byl i schválen vládou, doposud stále nebyla projednána poslaneckou sněmovnou. Největším problémem poslední doby jsou také tzv. mnohočetné a opakované exekuce.

Dobrou zprávou je, že odeznívá hospodářská krize a zlepšuje se rovněž platební morálka. Poklesl počet osob, vůči kterým jsou vedeny exekuce, a to o 27 % za poslední dva roky (z 1.050.000 osob na 789.000 osob). Špatnou zprávou ale je, že současně roste počet exekucí, a to za poslední dva roky o 29%. Průměrný počet exekucí na jednoho občana, který je evidován jako dlužník v exekuci, vzrostl z 3,3 na 6,1. Klesá tedy počet málo zadlužených, avšak zůstávají zde tzv. chroničtí dlužníci, na které se nabalují nové a nové exekuce. Poklesl počet občanů, kteří mají jednu až tři exekuce, a to o 49 % během dvou let. Naopak dramatické nárůsty jsou patrné u osob, které mají více exekucí. 10 a více exekucí má 130.000 občanů, což je nárůst o více než 100 % za dva roky. 85,6 % exekucí je nařízeno na osoby, které mají více než 3 exekuce! Jaký má toto smysl? Jejich exekuční řízení se však samozřejmě musí vést a každých půl roku zjišťovat rozsah jejich majetku. 95,5 % počet nových exekucí je zahajováno na osoby, které mají předchozí neskončené exekuce! Zbývajících 5 % osob se ještě dělí na ty, které jsou nezletilé nebo osoby, které mají bydliště v zahraničí, a tak neznáme jejich rodná čísla. Jak sami vidíte, situace je skutečně problematická a velmi vážná.

Ekonomické podmínky exekutorů

U osob, které mají nad tři záznamy v Centrální evidenci exekucí, je velmi nízká pravděpodobnost vymožení exekuce. Osoby, které nemají žádnou exekuci, plní zpravidla do půl roku alespoň částečně, a to u jedné třetiny exekucí. U osob, které mají jednu další exekuci, činí tento počet 14 %, ti, kteří mají dvě exekuce, plní ze 7%, a ti, kdo mají tři exekuce, není plnění  ani z 5 %. U osob, které mají více než 5 exekucí, je vymožitelnost v podstatě nulová. 65% pohledávek v exekučním řízení je vedeno na jistinu do 20 000 Kč. Podle mého názoru je zhruba 70% exekucí nyní vedených v podstatě nevymahatelných. Přitom nevymůže-li exekutor nic, nemá ani nárok na odměnu. Judikatura uvádí, že soudní exekutor má nárok na náhradu nákladů od oprávněného pouze v případě zavinění oprávněného, byť zákon nic takového neuvádí. Výsledkem je ztráta na vymožených nákladech exekutora.

Kromě toho, že narůstají nevymahatelné pohledávky, zhoršuje ekonomickou situaci soudních exekutorů i skutečnost, že se od roku 2001 několikrát snížil exekutorský tarif. Došlo ke změně základu pro výpočet exekutorských odměn. Již se například do základu odměny exekutora nepočítají náklady právního zastoupení oprávněného, přesto tyto náklady ale musí být vymáhány. Čili za to, že soudní exekutor vymůže peníze pro advokáta či samotného oprávněného tam, kde je stanoven nárok oprávněného na náhradu nákladů, exekutor žádnou odměnu nezískává. Došlo rovněž k 50 % snížení odměny v případě úhrady do 30 dnů a ke snížení paušální náhrady nákladů v případě této úhrady. K dalšímu snížení došlo například zavedením limitů náhrad na náklady cestovného.

Je potřeba vědět, že odměna, kterou exekutor získává, ve skutečnosti není ziskem, ale zdrojem náhrad výdajů na fungování úřadu. Stát navíc navyšuje náklady exekucí, odměny a náhrady, které soudní exekutoři získávají, ještě o 21 % DPH, tedy pětinu si vezme stát pro sebe.

Jaká je struktura skladby úhrady na náklady exekutora a exekucí vůbec? Náhradu hotových výdajů, která činí 3.000,- Kč (pokud není hrazeno do 15 dnů), tvoří výdaje v podobě poštovného, cestovních výdajů, fotokopie, opisy, odborná vyjádření, telekomunikační poplatky atd. Z odměn hradíme odměny pracovníků, jejich odvody na zdravotní a sociální pojištění, nájemné, údržby softwarů, vybavení, náklady na videozáznamy, které nám byly nově nařízeny provádět, vybavení kanceláře, energie atd. Za 15 let dramaticky vzrostly náklady a agenda exekutorských úřadů, ale v exekutorském tarifu to nebylo vůbec zohledněno. Za 15 let se exekutorský tarif vůbec nezměnil, přitom inflace vzrostla o 32%(!), průměrná mzda v ČR (a tedy i našich pracovníků) narostla o 78%. Nedávno například Česká pošta opět oznámila zdražení obyčejných psaní o 2 Kč na obálku, i toto se samozřejmě odrazí v nákladech exekutora. Proti tomuto zvýšení nákladů stojí zvýšení samotné agendy, kterou soudní exekutoři museli absorbovat. 40% rozhodovací činnosti, kterou dříve dělaly exekuční soudy, bylo přeneseno na soudní exekutory, samozřejmě bez nároku na jakoukoli kompenzaci. Jedná se o poměrně složité právní činnosti, byť ne na úrovni vysoké odbornosti soudců, ale rozhodně to nejsou činnosti, které by mohl dělat například referent bez právního vzdělání. Proti ekonomice exekučních řízení je tématem též odebrání výnosů -  soudním exekutorům byly odebrány exekutorské zápisy o dohodách s přímou vykonatelností, které nyní mohou sepisovat již pouze notáři.

Další snižování odměn a náhrad exekutorů?

Oproti současnému stavu, který generuje velké problémy, je zde překvapivý a paradoxní návrh Ministerstva spravedlnosti na snížení odměn a náhrad hotových výdajů exekutorů. Odměna, která slouží ke krytí nákladů na provoz exekutorského úřadu, by se měla snížit o 73%, resp. 2/3, podle toho, která z variant ministerstva bude zvažována. Odměna by měla poklesnout z 15% na 4%, resp. 5%, pohybujeme-li se v obvyklém pásmu. Minimální odměna, která je při mediánu 9 000 Kč na pohledávku pravidelným zdrojem příjmu exekutora, by se snížila ze 3 000 Kč na 1 000 Kč. Náhradový paušál by se snížil z 3 500 Kč též na 1 000 Kč. Podle ministra vychází tento návrh z uskutečněné analýzy, avšak otázka je, jaká analýza byla učiněna, neboť doposud nám žádná nebyla předložena. Nutno říci, že snížení odměn není plošné. Podle první varianty by u pohledávek do 100 000 Kč, tedy u 90% pohledávek, odměna soudního exekutora měla klesnout o 73%, z 15% na 4 % odměny. V pásmu pohledávek v hodnotě 101 000 Kč až 3 000 000 Kč, kde je dnešní odměna 15%, by mělo dojít k poklesu o 10%, zde hovoříme o 415 000 exekucích. Naopak v pásmech, která nejsou toliko častá, spíše výjimečná, například u pohledávek od 50 000 000 Kč do 250 000 000 Kč, ministerstvo přidalo 200%. Toto pásmo však v reálu není vůbec zajímavé, neboť tvoří naprosto mizivý obsah práce exekutora, navíc s pochybnou vymahatelností. Druhá varianta je obdobná, neboť do pásma snížení 66%, resp. 1/3, spadá 81% všech exekucí, do druhého pásma snížení pak spadá dalších 18,2 % všech exekucí a další pásma už jsou opět nezajímavá.

Jako příklad si uveďme konkrétní případ hospodaření nejmenovaného exekutorského úřadu. Jedná se o exekutora mladého a poměrně úspěšného, který si získal nápad zhruba 10 000 řízení za rok. Za loňský rok dosáhl hospodářského výsledku pouze zhruba přes půl milionu korun, a to při obratu, tedy při příjmech z odměn a náhrad za exekuční činnost, 5,7 milionu korun. Na úřad, tj. vybavení (techniku, SW…) a náklady při rozběhu úřadu si samozřejmě musel vzít půjčku, kterou nyní musí splácet. Při snížení příjmů jen o 5 % už nemá na splátku půjčky. Při snížení, jak jej navrhuje ministerstvo by byl ve ztrátě přes 3 miliony Kč – což znamená okamžitý krach.

Jaká je představa tvůrce tarifu, pokud chce o 2/3 snížit odměnu exekutora? Přitom situace je taková, že už nyní má valná část exekutorských úřadu finanční problémy. Ty nevyřeší ani zavedení povinných záloh, které však činí maximálně 50% odměny, to znamená, že  u 60% exekucí by činila maximálně 500,- Kč. Tato částka v žádném případě nemůže kompenzovat 2/3 snížení tarifu. Zálohy se samozřejmě týkají toliko jen přímých výdajů a neřeší další náklady, náklady na chod úřadu, platy zaměstnanců apod. Domnívám se, že ministerstvo samo o sobě postupuje velmi nestandardně, zejména tím, že povinnými zálohami se podle něj má vyřešit problém, ale zároveň v Instrukci ministerstva spravedlnosti 4/2012-INV-M nařizuje všem subjektům v resortu, včetně věznic, soudů, i samotného ministerstva, spolupracovat se soudním exekutorem pouze v případě, že tento nebude požadovat zálohu na náklady exekuce!

Budoucnost vymáhání pohledávek

Kam tedy snížení tarifu o 2/3 povede? Obávám se, že výsledkem bude snížení vymahatelnosti práva v tomto státě, konec soudních exekutorů a možná i počátek jisté ekonomické anarchie, která zde byla v 90. letech do doby, než nastoupili soudní exekutoři, kdy nikdo nebyl schopen vykonatelné pohledávky vymoci. Obávám se rovněž, že tak značným snížením tarifu dojde k ukončení činnosti všech exekutorských úřadů a propuštění zaměstnanců. Kdo by pak všechny pohledávky vymáhal? Taková situace by se dotkla nejen věřitelů, kteří by nemohli vymoci své pohledávky, ale byl by to problém i pro samotné dlužníky. Pakliže například nemůžeme obsadit exekutorský úřad, pak dlužník, ačkoli splní své závazky, nebude vyvázán z běžících exekucí, nebudou odstraněny údaje o vedené exekuci z katastru nemovitostí… Dlužníci by se nemohli ani domoci údaje o tom, kolik vlastně mají zaplatit, a v případě zaplacení by se nedomohli odstranění z příslušné evidence. A to už nehovořím přitom o ztracených investicích exekutorů do svých exekutorských úřadů, kdy někteří se sami zadlužují jen proto, aby jejich úřad mohl fungovat. Nelze přitom opomenout, že navrhované změny by měly dopad i na soudy, advokáty, notáře i další.

V blízké době se bude konat profesní sněm soudních exekutorů, kterého by se snad měl zúčastnit i sám pan ministr spravedlnosti. Pevně věřím, že tomu tak skutečně bude, a že společně nalezneme kvalifikované a dlouhodobé řešení problémů, které jsou s exekucemi spojeny. 


Kongres Právní prostor 2016

Ve dnech 19. a 20. dubna 2016 se v Seči u Chrudimi konal již 6. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad letošním ročníkem převzali ministr spravedlnosti, ministryně pro místní rozvoj, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a archivnictví a předseda Ústavního soudu.  

Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/.

Mgr. Petr Polanskýsoudní exekutor, člen prezidia Exekutorské komory ČR
0%
Hodnocení článku
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři