K nové úpravě veřejných zakázek

S novou úpravou přichází řada menších či větších změn, základní struktura zadávacího řízení však zůstává nezměněna. Dosavadní zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek tak bude možné uplatnit také za účinnosti nové právní úpravy.

Se zákonem o zadávání veřejných zakázek přichází předně určité uvolnění dosavadního (leckdy) přepjatého formalismu. Zadavatel nebude do budoucna toliko svázán při posuzování kvalifikace uchazečů nebo při zadávání víceprací. Zároveň se rozšiřuje okruh důvodů, pro které je zadavatel oprávněn vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení. Zadavatel tak bude oprávněn flexibilněji reagovat na průběh zadávacího řízení a rozhodovat nejen na základě předložené nabídkové dokumentace, ale také na základě své širší znalosti jednotlivých uchazečů.

Mezi nejvýznamnější změny patří následující:

• Zadavatel bude oprávněn požadovat doplnění nabídkové dokumentace o „údaje, doklady vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení“. Případné formální nedostatky při přípravě nabídkové dokumentace tak nově nemusí vést k „automatickému“ vyloučení ze zadávacího řízení.
• Zadavatel bude oprávněn rozšířit předmět plnění smlouvy o veřejné zakázce o 10 % z hodnoty původní zakázky (15 % u stavebních prací), aniž by v této souvislosti vedl zadávací řízení (tzv. vícepráce).
• Až o 50 % bude možné rozšířit původní veřejnou zakázku, pokud budou splněny zákonem definované podmínky (obdoba dnešního jednacího řízení bez uveřejnění).

Zdroj: BNT journal

Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu