K nové úpravě veřejných zakázek
Dne 9. března 2016 schválila Poslanecká sněmovna návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), který by měl zcela nahradit stávající zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon. Návrh ZZVZ byl Poslanecké sněmovně sice Senátem vrácen s tím, že legisvakační lhůta (doba mezi okamžikem platnosti a účinnosti právní normy) by měla být šestiměsíční, nikoliv tříměsíční, přesto lze předpokládat, že ZZVZ letos nabyde účinnosti.
S novou úpravou přichází řada menších či větších změn, základní struktura zadávacího řízení však zůstává nezměněna. Dosavadní zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek tak bude možné uplatnit také za účinnosti nové právní úpravy.
Se zákonem o zadávání veřejných zakázek přichází předně určité uvolnění dosavadního (leckdy) přepjatého formalismu. Zadavatel nebude do budoucna toliko svázán při posuzování kvalifikace uchazečů nebo při zadávání víceprací. Zároveň se rozšiřuje okruh důvodů, pro které je zadavatel oprávněn vyloučit uchazeče ze zadávacího řízení. Zadavatel tak bude oprávněn flexibilněji reagovat na průběh zadávacího řízení a rozhodovat nejen na základě předložené nabídkové dokumentace, ale také na základě své širší znalosti jednotlivých uchazečů.
Mezi nejvýznamnější změny patří následující:
- Zadavatel bude oprávněn požadovat doplnění nabídkové dokumentace o „údaje, doklady vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení“. Případné formální nedostatky při přípravě nabídkové dokumentace tak nově nemusí vést k „automatickému“ vyloučení ze zadávacího řízení.
- Zadavatel bude oprávněn rozšířit předmět plnění smlouvy o veřejné zakázce o 10 % z hodnoty původní zakázky (15 % u stavebních prací), aniž by v této souvislosti vedl zadávací řízení (tzv. vícepráce).
- Až o 50 % bude možné rozšířit původní veřejnou zakázku, pokud budou splněny zákonem definované podmínky (obdoba dnešního jednacího řízení bez uveřejnění).
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: david.fechtner@bnt.eu
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
