Články

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti) představují pro mnohé zaměstnavatele i zaměstnance vítanou alternativu k pracovnímu poměru. Hlavní devízou těchto dohod je především flexibilita, s níž může zaměstnavatel nakládat s pracovní silou ve snaze pružně reagovat na aktuální potřeby při plnění pracovních úkolů. Tato flexibilita se projevuje mimo jiné i v mnohem volnější úpravě skončení pracovněprávního vztahu těmito dohodami založeného.

JUDr. Jakub Harašta je asistentem a externím doktorandem na Ústavu práva a technologií, kde se věnuje kybernetické bezpečnosti. V rámci výzkumu působí v současné době i jako guest research fellow na Haifské univerzitě v Izraeli. Na právnické fakultě Masarykovy university vyučuje povinný kurz Právní informatika, v rámci kterého se snaží přemýšlet i o tom, jak co spravit. A údajně je poměrně hodně co spravovat, nejen ze strany právních informačních systémů, ale i ze strany státu a přístupu k právu obecně.

Rok 2015 nepřinesl žádné významné zemětřesení na poli české legislativy, jako tomu bylo před dvěma lety v souvislosti s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Dle prozatímních odhadů vše nasvědčuje tomu, že ani v roce 2016 nás žádné obrovské změny nečekají. Nicméně v letech 2015 a 2016 jsme se dočkali, resp. ještě se dočkáme několika zajímavých a důležitých legislativních změn.

Blíží se Vánoce a Silvestr, čas vánočních a novoročních večírků. Na některých pracovištích může panovat uvolněnější nálada a zaměstnanci by mohli zvažovat, zda si mohou v rámci této uvolněné nálady dát jednu či více skleniček alkoholu.

"Nejvyšší soud měl s rekodifikací jistou obtíž od samého počátku. Mé někdejší obavy se, mírně řečeno, naplňují, když vidím, jak judikatura pokračuje v dávno zajetých usech, i když se právní stav zcela zásadně změnil," říká docentka Michaela Zuklínová, spoluautorka občanského zákoníku.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii dvaceti příspěvků zabývala účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Seriál dnes uzavírá třetím příspěvkem k relativní neúčinnosti.

„Mladému děvčeti musíme dát svobodu, ale ne příležitost, aby ji mohla užívat.“ - Soren Kierkegaard

Soudní rozhodnutí nebo judikát či judikatura jsou pojmy, které se vyskytují v českém právním názvosloví dlouhodobě. Odkazů na “konstantní”, “ustálenou” či “dlouhodobou” judikaturu je ve všech českých právních textech nepočítaně. Navazujícím problémem jsou samotná zveřejňování soudních rozhodnutí. V praxi jsou stále většinou používána soudní rozhodnutí v upravené formě, která jsou publikována v oficiálních, neoficiálních listinných sbírkách. Převažující formou se v poslední době stala publikace elektronická.

S ministrem pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierem o boji proti korupci, nežádoucích pozměňovacích návrzích poslanců a senátorů, ochraně zaměstnaných matek, ale i fotbalových Bohemians.

Zaměstnanci vracející se z mateřské či rodičovské dovolené jsou často nemile překvapeni, když jim zaměstnavatel oznámí, že již pro ně nemá práci. Tento článek seznámí čtenáře s právní úpravou týkající se práv zaměstnance, který se ocitne v této situaci.

V následujícím příspěvku bych Vám rád představil téma trestní odpovědnosti zastupitelů měst a obcí. Vzhledem ke stále se zvyšující trestní represi by měly být osoby, jež tuto pozici vykonávají, schopny včas posoudit možná rizika a minimalizovat je. Co přesně představuje zmíněná potencionální rizika a jak jim účinně zabránit?

Asi jen málokoho by na první pohled napadlo, jak kontroverzní téma může být porod. Nejen, že jde o otázku počátku života jako takového, ale také o hledisko střetu svobody matky na autonomní rozhodování, ochranu její osobní integrity a práva nenarozeného dítěte na život a zdraví.

V následujícím příspěvku bych Vám rád představil téma trestní odpovědnosti zastupitelů měst a obcí. Vzhledem ke stále se zvyšující trestní represi by měly být osoby, jež tuto pozici vykonávají, schopny včas posoudit možná rizika a minimalizovat je. Co přesně představuje zmíněná potencionální rizika a jak jim účinně zabránit?

Problematika genderové rovnosti žen a mužů na pracovním trhu je již po několik let v České republice velmi diskutovanou záležitostí, a to zejména v důsledku rozvoje důsledného uplatňování lidských práv a snaze přiblížit se vyspělejším zemím západu a sociálním státům severu.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. V minulém příspěvku jsme se s paní docentkou podívali na obecný úvod k relativní neúčinnosti, dnes následuje komentář k jednotlivým skutkovým podstatám, kdy lze uplatnit odpůrčí žalobu.

Jak od nás již víte, dne 1. října 2015 nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o zaměstnanosti“) a přinesla sebou nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, kterým je příspěvek poskytovaný Úřadem práce zaměstnavateli v době tzv. částečné nezaměstnanosti.

Při využívání softwarových produktů je třeba dodržovat licenční podmínky, které se mohou u různých dodavatelů výrazně lišit. Základní pravidla a pojmy ovšem platí pro většinu licencí.

Právo je z hlediska práce se slovem velmi zvláštní disciplína. Na straně jedné předpokládá dokonalou znalost předpisy přesně daných pojmů, ale i slovních spojení. Na straně druhé se každý právník učí po celou svou praxi pracovat s předepsanými formulacemi tvůrčím způsobem, protože jedině výkladová fantazie, schopnost nalézání nových, třeba i překvapivých možností posouvá právní text k potřebám moderní společnosti, ostatně i konkrétního klienta.

Ačkoli doposud soudy běžně rozhodovaly o povinnosti nezletilých platit neuhrazené regulační poplatky nemocnicím, Ústavní soud v nedávné době učinil této praxi zřejmě zadost, když za osobu, jež je plátcem regulačního poplatku, označil zákonného zástupce nezletilého.

Legislativní zbabělost a legislativní drzost - dvě hraniční polohy negativního stavu, kdy se buď dělají zákony, které vůbec nejsou potřeba, nebo se dělají zákony, které vlastně nikdo nechce. "Legislativa se stala nikoli výsledkem politického působení, ale prostředkem politického boje," říká v rozhovoru nejen o stavu české legislativy místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala.

Jádrem lidské důstojnosti je svobodné rozhodování člověka o svém životě. Úmluva o lidských právech a biomedicíně v článku 2 stanoví, že zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy. Principy autonomie vůle a přednosti blaha lidské bytosti však čelí silnému vlivu „veřejných zájmů“. Jakou roli zaujímá lidská důstojnost při střetu mezi základními právy jednice a veřejným zájmem? Je lidská důstojnost pouze omezitelné základní právo, nebo jde hodnotu, která naopak omezení základních práv vytyčuje jasné hranice?

Jedno ustanovení o jediné větě v posledních letech „hýbe“ českou justicí a jeho výklad je předmětem řady soudních rozhodnutí. Jde o § 30 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), které zní takto: „Nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.“

Tento příspěvek uvádím za poněkud složitější situace, neboť moje role je zvláštní a v podstatě dvojjediná. Ještě v pozici poslance dolní komory Parlamentu České republiky jsem spolupředkládal normy, které s rozšířením pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu úzce souvisely, a to dokonce dvakrát. Následně jsem byl zvolen do Evropského parlamentu a též předsedou Sdružení místních samospráv, které v tuto chvíli sdružuje asi 1.100 obcí a měst České republiky, a jehož úkolem je hájit zájmy samosprávy.

V pondělí 30. listopadu hostily prostory Právnické fakulty UK přednášku vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše na téma „nová daňová a protikorupční legislativa“. Ministr přijal pozvání Spolku českých právníků Všehrd.

Pracovní trh na evropském kontinentu již od svých počátků zaznamenává fenomén, který se dostává do pozornosti převážně na přelomu 20. a 21. století. Je řeč o nerovných pracovních příležitostech v souvislosti s genderovým rozdělením obyvatelstva.