Insolvence v zajetí mezi skenerem a tiskárnou
Již pár let slýcháme diskuze o personální poddimenzovanosti insolvenčních soudů. Málokdo se ale pokusil zamyslet nad tím, kolik času soudy stráví neustálým tisknutím a skenováním dokumentů. Dovolte mi proto pár výpočtů.
smluvnabiziviceotazek_cisarceska-d5ec236c.png)
Podle Ministerstva spravedlnosti ČR trvá zpracování jednoho dokumentu pro insolvenční řízení průměrně tři minuty. Otevřít, vytisknout, naskenovat a uložit. A takový postup se u jednoho dokumentu opakuje i desetkrát za sebou.
Práce s dokumenty tak zabere u jednoho řízení i půl hodiny. Na první pohled to sice není mnoho, pokud ale uvážíte, že insolvenční soudy mají každý rok v ČR na starosti přibližně 30 000 řízení, číslo naroste až na 15 000 hodin. Tedy plných 1 875 pracovních dní. A tolik času stráví poddimenzovaná justice pouhou manipulací s dokumenty.
Navíc je třeba přičíst datové nároky, které takový objem dokumentů nutně vyvolává. Výsledkem jsou nejen přetížené soudy, ale i přetížený insolvenční rejstřík. Jeho chod je kvůli tomu pomalý a dokonce se čas od času stává, že nefunguje vůbec.
Když přitom nahlédneme přes hranice k sousedům, vidíme, že je možné situaci poměrně snadno zjednodušit. Například nový insolvenční rejstřík, který jsme pomáhali zavádět na Slovensku, většinu administrativy odstraňuje. Mimo jiné tím, že řadu dokumentů mohou do rejstříku vkládat přímo insolvenční správci. A stejně jednoduše by mohl rejstřík fungovat také u nás.
Setkávám se s insolvenčními správci ze 14 krajů, s insolvenčními soudci i s dalšími odborníky. U všech vidím chuť a vůli ke změně. Ale dokud se nezačne alespoň s přípravou kvalitního zadání, stále nám bude v účtu za insolvenci svítit 1 875 pracovních dní mezi skenerem a tiskárnou…
Další články
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
