Insolvence v zajetí mezi skenerem a tiskárnou
Již pár let slýcháme diskuze o personální poddimenzovanosti insolvenčních soudů. Málokdo se ale pokusil zamyslet nad tím, kolik času soudy stráví neustálým tisknutím a skenováním dokumentů. Dovolte mi proto pár výpočtů.
Podle Ministerstva spravedlnosti ČR trvá zpracování jednoho dokumentu pro insolvenční řízení průměrně tři minuty. Otevřít, vytisknout, naskenovat a uložit. A takový postup se u jednoho dokumentu opakuje i desetkrát za sebou.
Práce s dokumenty tak zabere u jednoho řízení i půl hodiny. Na první pohled to sice není mnoho, pokud ale uvážíte, že insolvenční soudy mají každý rok v ČR na starosti přibližně 30 000 řízení, číslo naroste až na 15 000 hodin. Tedy plných 1 875 pracovních dní. A tolik času stráví poddimenzovaná justice pouhou manipulací s dokumenty.
Navíc je třeba přičíst datové nároky, které takový objem dokumentů nutně vyvolává. Výsledkem jsou nejen přetížené soudy, ale i přetížený insolvenční rejstřík. Jeho chod je kvůli tomu pomalý a dokonce se čas od času stává, že nefunguje vůbec.
Když přitom nahlédneme přes hranice k sousedům, vidíme, že je možné situaci poměrně snadno zjednodušit. Například nový insolvenční rejstřík, který jsme pomáhali zavádět na Slovensku, většinu administrativy odstraňuje. Mimo jiné tím, že řadu dokumentů mohou do rejstříku vkládat přímo insolvenční správci. A stejně jednoduše by mohl rejstřík fungovat také u nás.
Setkávám se s insolvenčními správci ze 14 krajů, s insolvenčními soudci i s dalšími odborníky. U všech vidím chuť a vůli ke změně. Ale dokud se nezačne alespoň s přípravou kvalitního zadání, stále nám bude v účtu za insolvenci svítit 1 875 pracovních dní mezi skenerem a tiskárnou…
Další články
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.
Neuvedení jména na parte
Období ztráty člena rodiny je nepochybně obdobím velmi smutným, ale jak se ukazuje z praxe, také obdobím rozporů, a to nejenom rozporů majetkových. V nedávném období se objevilo hned několik rozhodnutí ve věcech, kdy se některý z pozůstalých domáhal nemajetkové újmy za to, že jeho jméno nebylo uvedeno na parte.



