Insolvence v zajetí mezi skenerem a tiskárnou
Již pár let slýcháme diskuze o personální poddimenzovanosti insolvenčních soudů. Málokdo se ale pokusil zamyslet nad tím, kolik času soudy stráví neustálým tisknutím a skenováním dokumentů. Dovolte mi proto pár výpočtů.
Podle Ministerstva spravedlnosti ČR trvá zpracování jednoho dokumentu pro insolvenční řízení průměrně tři minuty. Otevřít, vytisknout, naskenovat a uložit. A takový postup se u jednoho dokumentu opakuje i desetkrát za sebou.
Práce s dokumenty tak zabere u jednoho řízení i půl hodiny. Na první pohled to sice není mnoho, pokud ale uvážíte, že insolvenční soudy mají každý rok v ČR na starosti přibližně 30 000 řízení, číslo naroste až na 15 000 hodin. Tedy plných 1 875 pracovních dní. A tolik času stráví poddimenzovaná justice pouhou manipulací s dokumenty.
Navíc je třeba přičíst datové nároky, které takový objem dokumentů nutně vyvolává. Výsledkem jsou nejen přetížené soudy, ale i přetížený insolvenční rejstřík. Jeho chod je kvůli tomu pomalý a dokonce se čas od času stává, že nefunguje vůbec.
Když přitom nahlédneme přes hranice k sousedům, vidíme, že je možné situaci poměrně snadno zjednodušit. Například nový insolvenční rejstřík, který jsme pomáhali zavádět na Slovensku, většinu administrativy odstraňuje. Mimo jiné tím, že řadu dokumentů mohou do rejstříku vkládat přímo insolvenční správci. A stejně jednoduše by mohl rejstřík fungovat také u nás.
Setkávám se s insolvenčními správci ze 14 krajů, s insolvenčními soudci i s dalšími odborníky. U všech vidím chuť a vůli ke změně. Ale dokud se nezačne alespoň s přípravou kvalitního zadání, stále nám bude v účtu za insolvenci svítit 1 875 pracovních dní mezi skenerem a tiskárnou…
Další články
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
Co PPWR firmám ukládá už dnes a jaké změny je teprve čekají?
Evropská právní úprava obalů a obalových odpadů prošla zásadní změnou. Nařízení o obalech a obalových odpadech znamená pro podnikatelské subjekty nové požadavky na vlastnosti obalů, ale také rozsáhlejší dokumentační, informační a evidenční povinnosti.


