Soudy řeší zrádné odbočování vlevo

V tomto případě řidička neomezeně důvěřovala a nečekala, že ji motorka začne během odbočování vlevo nedaleko tramvajového ostrůvku objíždět. V okamžiku vyjetí auta byl ale motorkář už na úrovni zadních dveří vozu. Nejvyšší soud proto označil za viníka řidičku, ačkoli ta se hájila tím, že řidič motocyklu porušil dopravní předpisy, a proto je minimálně spoluviníkem nehody.

„Stejně tak budete odsouzeni, pokud nedáte přednost řidiči, který vám vjede během odbočování do cesty z protisměru,“ varuje právnička. I tady totiž platí, že musíte být ve střehu a umožnit projet protijedoucím vozidlům. „A to i za situace, kdyby řidič auta z protisměru porušil pravidla a vjel do křižovatky na oranžovou nebo dokonce na červenou,“ vysvětluje další právnička Zuzana Cholastová. Například řidič autobusu, který odbočoval na křižovatce vlevo na zelenou, byl u soudu shledán vinným z těžkého ublížení na zdraví, i když protijedoucí auto vjelo do křižovatky na červenou. (Stejně tak může být spoluviníkem řidič, kterému vjelo do cesty vozidlo z vedlejší silnice.)

V případě porušení pravidel silničního provozu se řidič vždy dostává do roviny trestně právní odpovědnosti. Nejčastějším skutkem, který se u soudů projednává, je podle právních analytiků usmrcení z nedbalosti. Následuje těžké ublížení na zdraví, obecné ohrožení a poškození cizí věci.

Vybržďování – nový nešvar agresivních řidičů – zahrnuje většinou hned dva ze tří těchto činů. „Případ, který řešil až Nejvyšší soud, byl o to hrůznější, že řidič osobního auta úmyslně vybrzdil autobus, ve kterém v tu chvíli cestovalo 49 lidí. Řidič osobního vozidla byl uznán vinným z pokusu ublížení na zdraví a z poškození cizí věci. Udělen mu byl podmíněný trest odnětí svobody a zákaz řízení motorových vozidel na osmnáct měsíců,“ uvedla právnička Gříbková s tím, že vůbec nezáleží na tom, zda po vybrždění došlo k přímému nárazu nebo jen k letmému kontaktu obou vozidel.