Péče řádného hospodáře a právní úprava její vynutitelnosti

O péči řádného hospodáře toho bylo napsáno již mnoho. Reálnému procesu vynutitelnosti této péče je však věnována jen okrajová pozornost. Ve své stati se pokusím nastínit možná úskalí, jež nová právní úprava týkající se prokazování péče řádného hospodáře přinesla, zejména pak přenesením důkazního břemena na členy orgánů obchodních korporací dle ustanovení § 52 odst. 2 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).

Právnická fakulta UK v Praze
Foto: Fotolia

Několik slov k péči řádného hospodáře

Již za staré právní úpravy byly judikaturou a doktrínou dovozeny atributy řádného hospodáře. Od řádného hospodáře se očekává, že bude činit právní jednání týkající se korporace odpovědně a svědomitě a stejným způsobem bude rovněž pečovat o její majetek, jako by šlo o jeho vlastní majetek. Taková péče zahrnuje též spravování majetku korporace takovým způsobem, aby byl majetek společnosti zhodnocován a rozmnožován v maximální možné míře, jaká je momentálně dosažitelná[1]. Řádný hospodář nemusí být odborníkem ve všech oblastech činnosti společnosti, avšak musí být odborníkem na řízení korporací. Péče řádného hospodáře zahrnuje i povinnosti loajality, tedy požadavek, aby člen orgánu korporace jednal v jejím zájmu a nikoliv jen v zájmu určitého akcionáře nebo dokonce ve vlastním zájmu či zájmu třetí osoby, a vyžaduje se po něm, aby se aktivně se zájmy společnosti seznamoval[2].

Z uvedeného je patrné, že na členy orgánů obchodních korporací se kladou vysoké nároky. Takto přísně nastavené požadavky na výkon funkce členů orgánů korporací by však bez dalšího korektivu vedly k tomu, že by takové funkce s vysokou osobní odpovědností nechtěl nikdo vykonávat, a také k samotnému omezení činnosti a rozvoje korporace[3]. Proto ZOK přišel (alespoň zdánlivě) s řešením v podobě pravidla podnikatelského úsudku. Důvodová zpráva k ZOK[4] o něm hovoří jako o tzv. business judgement rule, které má zabránit tomu, aby správci společnosti nesli všechna rizika svého rozhodování. Jak se však pokusím ilustrovat dále, pravidlo podnikatelského úsudku dle ZOK nelze ztotožňovat s již uvedeným business judgement rule, známým především z amerického práva obchodních korporací.

Americká předloha

Právo obchodních korporací není ve Spojených státech amerických kodifikováno na federální úrovni a je tak na jednotlivých státech, jaké nastaví požadavky pro jednání členů orgánů korporací. Stěžejní roli v tomto ohledu hraje právo státu Delaware. Právě judikaturou Nejvyššího soudu státu Delaware byl rozvinut již zmíněný koncept business judgement rule. V případu Aronson vs. Lewis soud stanovil domněnku, že při přijímání podnikatelských rozhodnutí jednali členové správní rady informovaně, v dobré víře a v poctivém přesvědčení, že rozhodnutí je v nejlepším zájmu společnosti[5]. Jde o stěžejní rozhodnutí, jež nejenže výslovně vymezilo rysy pravidla podnikatelského úsudku, ale také výslovně stanovilo, že důkazní břemeno ohledně toho, zda bylo jednání členů správní rady učiněno v mezích pravidla podnikatelského úsudku, jde k tíži žalobce. K podobnému závěru došel Nejvyšší soud státu Delaware i v soudním rozhodnutí Cede & Co. vs. Technicolor, Inc[6]. I zde soud potvrdil, že žalobce musí v soudním řízení prokazovat porušení pravidel podnikatelského úsudku členy orgánu korporace. Lze tedy shrnout, že pravidlo podnikatelského úsudku je v kontextu amerického práva obchodních korporací chápáno jako procesní nástroj, který má poskytovat členům orgánů ochranu před soudním přezkumem jejich podnikatelských rozhodnutí[7].

Konečně v rozhodnutí Cinerama, Inc. v. Technicolor, Inc. soud uzavřel, že je na žalobci, aby prokázal, že člen orgánu korporace při přijímání podnikatelského rozhodnutí nejednal v dobré víře, loajálně či informovaně. Pokud se žalobci podaří prokázat, že byla jedna z těchto složek pravidla podnikatelského úsudku porušena, důkazní břemeno přechází na člena orgánu korporace. Přenesení důkazního břemene na člena orgánu však ještě nezakládá jeho odpovědnost[8].

Český přístup po rekodifikaci

Občanský zákoník nově výslovně stanoví pro členy orgánů právnických osob požadavek jednat s péčí řádného hospodáře v ustanovení § 159 odst. 1. Pro členy orgánů obchodních korporací se navíc uplatní speciální úprava v ustanovení § 5152 ZOK stanovující domněnku, že péči řádného hospodáře člen orgánu korporace neporušil, jestliže mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace. Je-li však v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.

Právě přenesením důkazního břemene na člena orgánu korporace neposkytuje pravidlo podnikatelského úsudku v českém právu členům orgánů ochrannou bariéru před nedůvodnými žalobami akcionářů tak, jak to činí v americkém právu obchodních korporací. Tím je zcela potlačena procesní povaha pravidla podnikatelského úsudku. Souhlasím s Mancelovou[9], že ustanovení § 51 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 52 odst. 1 ZOK přináší neúměrnou zátěž na bedra členů orgánů korporace. Tím, že „české“ pravidlo podnikatelského úsudku nefunguje po americkém vzoru jako bariéra soudního přezkumu podnikatelských rozhodnutí, přináší „pouze“ další požadavky, které v případě sporu o porušení péče řádného hospodáře musí člen orgánu korporace prokázat. Nadbytečná se mi jeví druhá věta ustanovení § 51 odst. 1 ZOK stanovující, že rozhodnutí musí být učiněno s nezbytnou loajalitou. Jak již bylo uvedeno výše, povinnost loajality znamená, že jednání člena orgánu korporace musí být učiněno v zájmu korporace. Jedná se o poněkud nelogickou duplikaci požadavku, aby člen orgánu korporace jednal při podnikatelském rozhodování v zájmu korporace, tedy loajálně.

Koncept pravidla podnikatelského úsudku, jenž přenáší důkazní břemeno na členy orgánů korporace, může mít nežádoucí důsledky v tom smyslu, že může při rozhodovací činnosti svazovat exekutivní orgány korporace z důvodu jejich obavy z osobní odpovědnosti za podnikatelská rozhodnutí či dokonce vést k ovlivňování členů orgánů při rozhodování o obchodním vedení ze strany akcionářů.

Jaká však nastane situace, vypustíme-li zcela ustanovení § 5152 ZOK? Obecně platí, že ke vzniku odpovědnosti za škodu je zapotřebí naplnění čtyř předpokladů, kterými jsou delikt, škoda, příčinná souvislost a zavinění. Deliktem v případě jednání členů orgánů korporace je porušení pravidel péče řádného hospodáře. Bez výslovné úpravy týkající se důkazního břemene by bylo na žalobci, aby prokázal, že člen orgánu korporace nejednal s péčí řádného hospodáře. Člen orgánu korporace by tak měl podstatně výhodnější procesní postavení, než má za současné právní úpravy, kdy musí prokazovat, že mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace.

Z výše uvedených důvodů se mi jako vhodný jeví koncept, kdy člen orgánu korporace neodpovídá za důsledky svých rozhodnutí, jestliže byla učiněna v intencích pravidla podnikatelského úsudku. Důkazní břemeno dle amerického vzoru by měl nést žalobce, pokud se mu však podaří prokázat, že některá ze složek podnikatelského úsudku byla porušena, přechází důkazní břemeno na dotyčného člena, který poté musí prokázat, že jednal lege artis. Předkládaný koncept dle mého názoru (i poznatků americké jurisprudence) dává na jedné straně členům orgánů možnost provádět rizikovější podnikatelská rozhodnutí, na druhé straně umožňuje společníkům stíhat neukázněné správce jejich společnosti.

Závěr

Přestože vítám značnou precizaci pravidel jednání členů orgánů korporace, jež ZOK přinesl, jsem lehce skeptický vůči požadavkům, které jsou na členy orgánů kladeny. Obávám se, že současné pravidlo podnikatelského úsudku nebude plnit zamýšlenou funkci. Na druhou stranu je potřeba věřit v lepší zítřky. Možná se soudy k dané problematice postaví se zdravým rozumem a v důvodných případech budou rozhodovat, že po členovi orgánu nelze spravedlivě požadovat, aby nesl důkazní břemeno ohledně toho, zda jednal s péčí řádného hospodáře.

Vítězný článek Akademie odborného psaní, pořádané mezinárodní advokátní kanceláří White & Case a odborným portálem Právní prostor.cz.


[1] Usnesení NS ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 5 Tdo 1412/2007.

[2] Dědič, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. Díl III. 1. Vydání. Praha: Polygon, 2002, str. 2417.

[3] Blíže srov. Čech, P. Péče řádného hospodáře a povinnost loajality. Právní rádce, 2007, roč. 15, č. 3, str. 4-5.

[4] Havel, B. a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012.

[5] 473 A.2d 805 (Del., 1984): ”It is a presumption that in making a business decision the directors of a corporation acted on an informed basis, in good faith and in the honest belief that the action taken was in the best interests of the company….. The burden is on the party challenging the decision to establish facts rebutting the presumption.”

[6] 634 A.2d 345 (Del., 1993).

[7] Moran, Jay P. "Business Judgment Rule or Relic: Cede v. Technicolor and the Continuing Metamorphosis of Director Duty of Care." Emory Law Journal 45.1 (1996), str. 1: “It is a presumption that operates to protect directors from backward-looking judicial scrutiny of the merits of a business decision. Moreover, the rule places a burden on parties to show, before going further in their effort to impose liability on board members, that the business judgment presumption should not apply.”

[8] 663 A.2d 1156 (Del., 1995): “If a shareholder plaintiff fails to meet its evidentiary burden, the business-judgment rule attaches to protect corporate officers and directors and the decisions they make, and Delaware courts will not second-guess these business judgments. If the rule is rebutted, the burden shifts to the defendant directors, the proponents of the challenged transaction, to prove to the trier of fact the "entire fairness" of the transaction to the shareholder plaintiff.”

[9] Mancelová, S. Loajalita a péče řádného hospodáře v akciové společnosti. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, str. 56.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články