„Stojíme na křižovatce. Přesněji nad propastí vymahatelnosti práva,“ nastínila situaci z pohledu exekutorů prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková. To, že tato situace hrozí, ministr razantně odmítl a vyjádřil přesvědčení, že snižování odměn by se exekutorů nedotklo tak, že by v důsledku museli své úřady zavírat. Vycházel z údajů poskytnutých Finanční správou, proti čemuž se většina přítomných ohradila – tyto údaje dle nich nejsou dostatečně objektivní a nevypovídají o reálné situaci.
Fučíková argumentovala tím, že „průměr zisku exekutorského úřadu předložený ministrem spravedlnosti vůbec neodpovídá skutečnosti. Zásadním problémem je, že ministerstvo pracovalo s aritmetickým průměrem a tím pádem je úplně mimo realitu většiny úřadů." Výsledek takových výpočtů je zkreslující, protože většina exekutorských úřadů průměrných zisků ani zdaleka nedosahuje.
Robert Pelikán ve svém projevu přednesl přesvědčení, že za současný stav mohou například pochybení v nastavení exekučních návrhů, špatné nastavení nákladů, které by nesl samotný věřitel a v neposlední řadě zatíženost soudů tzv. drobnostmi, které je také důsledkem velké vlny vymáhání poplatků za lékaře.
Návrh na snížení exekučního tarifu počítá se snížením minimální odměny z 3000 na 2000 korun a z 15 % na 10 % z vymáhané částky. K této změně by se mělo přistoupit ještě před zavedením povinných záloh.
Ministr na sněmu uvedl modelový příklad exekutorského úřadu. Ten počítá s 2400 exekucemi a 25 % úspěšností, zároveň však pouze se čtyřmi zaměstnanci. Zisk takového úřadu je podle něj ročně zhruba 3,8 milionu korun. Soudní exekutor tak má podle Pelikána průměrný měsíční příjem téměř 350 000 korun.
Dopad snížení exekučního tarifu na průměrný úřad (20 zaměstnanců, celkem 30 tis. exekucí, 5 tis./rok) ilustruje EK ČR na následujícím příkladu:
| Výnosy | tis. Kč | Náklady | tis. Kč |
| odměny | 4 333 | náklady na zaměstnance | 8 000 |
| náhrady | 2 333 | poštovné | 2 500 |
| zálohy 500 Kč/spis | 2 000 | služby - do řízení (skladné, ochr., doprava...) | 1 500 |
| IT a telekom. služby | 1 000 | ||
| ekon. služby a účetnictví | 1 500 | ||
| cestovné a provoz. aut | 1 000 | ||
| nájem a provoz. kancel. | 2 000 | ||
| odpisy | 500 | ||
| CELKEM | 8 667 | CELKEM | 18 000 |
| ZTRÁTA | - 9 333 |
„Reprezentanti výkonné moci si mohou zvolit. Buďto přistoupí k vymahatelnosti práva systémově a promyšleně a společně se vydáme směrem k zodpovědnému, férovému a efektivnímu vymáhání dluhů. Anebo dostane přednost politicky líbivé a rychle spíchnuté řešení, které vrhne věřitele, dlužníky i nás po 15 letech znovu do divokých devadesátých let,“ uzavřela celou situaci Pavla Fučíková.
Mimořádného sněmu se účastnili také prezidentka Soudcovské unie ČR Daniela Zemanová a předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš, který byl ministrem spravedlnosti v době ustavení Exekutorské komory. Právě Bureš upozorňoval také na nedostatečný systém oddlužení a neexistenci institutu spojení mezi jednotlivými exekucemi.
Na závěr se sněm soudních exekutorů usnesl na několika bodech, kterými vyzval Ministerstvo spravedlnosti, aby upustilo od nekoncepčních zásahů do exekučního práva a prohlásil, že při snížení exekutorského tarifu exekutoři budou muset ukončit svou činnost, neboť na provoz svých úřadů nebudou mít prostředky.
Jaká je budoucnost exekutorů a jejich úřadů? Jsou výhružky anarchií dluhů opodstatněné? K jakému kompromisu vláda dospěje? Na tyto otázky sněm odpovědi však nenašel.
Diskuze k článku ()