Mezinárodní a evropské právo

Mnoho společností a institucí v celé Evropě je momentálně zaneprázdněno adaptací na nové nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů („GDPR“), které nabude účinnosti v květnu 2018. Odhlédněme nyní od problematiky osobních údajů a podívejme se na legislativní iniciativu na poli údajů neosobních, protože též volný pohyb neosobních údajů přes hranice členských států může představovat klíčový aspekt budování evropského jednotného digitálního trhu.

Evropská komise („Komise“) zahájila iniciativu, jež má za cíl zkvalitnit, tedy zefektivnit a zmodernizovat veřejné zadávání prostřednictvím několika nástrojů. Jedná se zejména o přípravu odpovídajících strategií v prioritních oblastech, vytvoření systému ex ante podpory ze strany Komise při velkých projektech a vytvoření metodiky k veřejnému zadávání inovací.

Od referenda, kterým bylo rozhodnuto o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, uběhl rok a půl. V oblasti IP práv unitárního charakteru bude muset dojít k zásadním změnám, na kterých je třeba se v rámci výstupních jednání dohodnout a zajistit, aby práva vlastníků nebo přihlašovatelů těchto práv byla zachována. V tomto článku shrnujeme nejzásadnější body pozičního dokumentu Evropské komise, který se snaží nastínit vhodná řešení nejisté právní situace. Zmiňujeme také další závažné otázky v IP oblasti, které bude nutné v souvislosti s brexitem zodpovědět.

Jak je již známo, v květnu 2017 bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno finální znění dvou nových nařízení EU zcela nově regulujících sektor zdravotnických prostředků. Tato nařízení vstoupí v účinnost až v roce 2020 a 2022. Již nyní však někteří významní aktéři jako MedTech Europe, britský regulátor MHRA nebo české Ministerstvo zdravotnictví uveřejňují průvodce novou úpravou. Je tedy na místě si položit otázku, jaký dopad na trh budou nová nařízení mít.

Čím dál častěji se setkáváme s případy, kdy společnosti z daňových či jiných důvodů formálně přesídlí do Lucemburska či jiného kontinentálního státu Evropské unie. Tyto osoby často nepřestanou vykonávat své aktivity na území České republiky, kde mají mnohdy i část svého majetku. V případě nesplacených pohledávek naši klienti jako věřitelé často zápolí s otázkou, v jakém členském státě proti takovým osobám podat insolvenční návrh.

Elektronická platforma Uber poskytuje zákazníkom služby prostredníctvom telefónnej aplikácie. Ich zmyslom je skontaktovanie osoby, ktorá požaduje prepravu s neprofesionálnym vodičom zapojeným do systému, ktorý spravidla využíva vlastné vozidlo.

V posledních měsících vrcholí přípravy na květnovou účinnost tzv. GDPR, jež přináší nová a staronová přímo aplikovatelná pravidla v oblasti ochrany osobních údajů fyzických osob. Menší pozornost je však věnována nařízení o respektování soukromého života a ochrany osobních údajů v elektronických komunikacích, označovaného jako nařízení o soukromí a elektronických komunikacích či ePrivacy, které na konci října schválil Evropský parlament.

Téma tohto príspevku je bez akýchkoľvek pochybností aktuálnou témou, ktorá v súčasti rezonuje ako v odbornej tak aj tej menej odbornej verejnosti a to najmä z dôvodu prijatia Nariadenia Európskeho Parlamentu a Rady 2016/679 z 27. apríla 2016 o ochrane fyzických osôb pri spracúvaní osobných údajov a o voľnom pohybe takýchto údajov, ktorým sa zrušuje smernica 95/46/ES (ďalej ako „GDPR“).

Rostoucí migrace ze zemí blízkého východu a severní Afriky (MENA region), kromě jiného, dopadá na evropské právní kultury tak, že akceleruje střet právního systému práva Šaría a právního systému kontinentální Evropy, zejména na úrovni jednotlivců.

Očekávané rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 6. 12. 2017 ve věci Coty vyjasnilo podmínky, za kterých může výrobce provozující systém selektivní distribuce omezit své autorizované prodejce v tom, aby nenabízeli výrobky na internetu prostřednictvím platforem třetích stran. SDEU potvrdil stanovisko generálního advokáta a připustil, že v systémech selektivní distribuce je možné omezit prodeje prostřednictvím online tržišť, jako jsou amazon nebo eBay, pokud je to nezbytné a nutné k zachování luxusní povahy prodávaných výrobků.

1. 10. 2017 vstoupila v účinnost některá pro praxi zásadní ustanovení nařízení (EU) č. 2015/2424, kterým se mění nařízení ES č. 207/2009, o ochranné známce Společenství. Nově je možné přihlásit certifikační ochranné známky EU a dále tzv. netradiční ochranné známky EU, například zvukové nebo čichové.

Evropská unie se začíná aktivně angažovat v problematice dvojí kvality potravinářských výrobků v různých členských státech. Komise přijala pokyny, které mají v tomto ohledu usnadnit výklad a aplikaci potravinářského práva a práva na ochranu spotřebitele.

Zaměstnanec musí být o kontrole své soukromé komunikace předem informován, jinak se jedná o porušení článku 8 EÚLP - Bărbulescu v. Rumunsko.

Cestování se stává stále dostupnějším a vysoká mobilita obyvatel nejen na území EU je již každodenní samozřejmostí. Pro mnohé se zároveň nově cestování stane zábavnějším, neboť neomezený přístup k filmům, sportovním přenosům, hudbě, elektronickým knihám a hrám se výrazně zjednoduší. Co dnes často nebylo standardem, bude brzy pro všechny poskytovatele digitálního obsahu na území EU povinností.

Pracovní skupina WP29 publikovala další „vodítka“ k výkladu novinek zaváděných obecným nařízením o ochraně osobních údajů („GDPR“ nebo „Nařízení“), do jehož účinnosti už zbývá méně než rok. V souvislosti se zvýšenými požadavky GDPR na správce věnujme pozornost výkladovému dokumentu, jenž se týká posouzení vlivu na ochranu osobních údajů („DPIA“ – Data Protection Impact Assessment). Proč vůbec DPIA a kdy správci vzniká povinnost posouzení vlivu provést?

Smyslem selektivní distribuce je, že pouze maloobchodníci, kteří splňují soubor kritérií, mají právo prodávat daný produkt. V módním průmyslu, konkrétně pak v luxusním segmentu, jde o jeden z nejčastěji používaných modelů prodeje, v rámci kterého mají výrobci oprávněný zájem na zachování své „brand image“ a zajištění vysoce kvalitního „nákupního zážitku“, protože to je nezbytnou součástí zboží, které zákazník požaduje. Proto je pro výrobce důležité, aby pro zachování pověsti svých výrobků zajistil, že výrobek nebude prodáván v prodejnách, které nesplňují tato kritéria.

Jednou z dalších aktuálních otázek, soustředící se na každodenní život Evropské unie, je význam a pozice zemí V4 z pohledu EU a z pohledu jejich členů, nyní především Slovenské republiky. Pro upřesnění pojmu ‚visegrádská čtyřka‘, jedná se o spolupráci čtyř států, a sice České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska, inspirovanou historickým setkáním tří králů ve Vyšehradu (Visegrad či Stoličný Vyšehrad či Plintenburg) v roce 1335, jejichž cílem byla úzká politická a obchodní spolupráce, v tehdejší politické konstelaci v podstatě protihabsburská koalice. Poté, co se země tzv. V4 staly členskými státy Evropské unie v roce 2004, se jejich vzájemná podpora měla prohloubit.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (General Data Protection Regulation, zkráceně jen „GDPR“ anebo „nařízení“) představuje nejnovější legislativní počin na poli narůstající hodnoty a důležitosti osobních informací. Zvyšující se počet kybernetických krádeží osobních dat, predikování chování jednotlivce a automatické profilování využívané technologickými giganty k získání konkurenční výhody, společně s obavami o zneužití osobních dat donutili vlády k vytvoření nové evropské legislativy jasně definující práva občanů Evropské unie (dále jen „EU“ anebo „unie“) v oblasti ochrany dat a zabezpečující dostatečnou úroveň ochrany osobních dat na území unie.

Vnitřní trh se svými volnými pohyby a obzvlášť volný pohyb osob patří do podstaty Evropské unie. Je jedním z mechanismů, který umožňuje, aby se osoby mohly volně pohybovat za prací, čímž je posilována obchodní bilance mezi zeměmi EU. Cílem je tak vyrovnat poměry v tom kterém, regulovaném zaměstnání ve všech členských státech EU. Proto byla v roce 2005 přijata směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, která sjednotila požadavky týkající se úrovně vzdělání, potřebných znalostí a jiných aspektů regulovaných povolání.

Brexit je jedním z nejdiskutovanějších témat v Evropě s efekty bezpochyby ekonomickými pro další části světa. Rozhodnutí britských voličů v referendu o členství Spojeného království v Evropské unii z roku 2016, kdy se většina vyslovila pro vystoupení z EU, mělo (a má) dalekosáhlý dopad na celou zemi v mnoha oblastech, které je třeba projednat a vyřešit. Jedním z takovýchto případů je mimo jiné problematika úpravy režimu na hranicích.

Nejvyšší soud v prosinci roku 2016 podal Soudnímu dvoru EU další předběžnou otázku, týkající se odměn za pracovní pohotovost. Tentokrát se jednalo o vnitrostátní spor o odměnu za pracovní pohotovost soudců, kterým na rozdíl od ostatních zaměstnanců v soukromém i veřejném sektoru taková odměna nenáleží. Druhou částí předběžné otázky byla problematika stejné odměny pro všechny soudce, sice odvislé od počtu let započtené doby, avšak bez reflexe různého počtu hodin pracovní pohotovosti, kterou konkrétní soudce vykonává.

Evropská komise podala v závěru roku 2016 návrh nové směrnice COM 2016 723 o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení. Předkladatel v předmluvě zdůvodňuje potřebnost vydání směrnice nadměrnou zadlužeností osob, neboť podle dostupných údajů je v Evropské unii trvale v prodlení s platbami 11,4 % občanů, nicméně směrnice se paradoxně na řešení dluhové situace fyzických osob-nepodnikatelů nevztahuje. Co konkrétně návrh směrnice tedy přináší?

Dnes jsem si připravil téma, které je poněkud obskurní. Volba práva ve smlouvách je vždy až vzadu a na první pohled vypadá pouze jako kudrlinka. Ubezpečuji ale, že i tato drobnost vás může dostat na zcela jinou úroveň vln a větru, nebo zpět do normální situace.

„Často se stává, že arbitrážní specialista se k věci dostane poměrně pozdě, až ve chvíli, kdy jsou už všechny jiné možnosti řešení sporu vyčerpané,“ upozorňuje Rostislav Pekař, partner pražské pobočky advokátní kanceláře Squire Patton Boggs a odborník na investiční arbitráže, který byl jedním z přednášejících na mezinárodní letní akademii pořádané European Centre For Career Education. Jakým výzvám v současnosti čelí investiční arbitráže nebo jak postupovat při sjednávání rozhodčí doložky se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Svůj dnešní příspěvek zaměřím na problematiku daňových podvodů a jejich reflexi v daňovém důkazním řízení i v řízení před správními soudy. Toto téma je i značně medializované. Objeví-li se v médiích téma z daňového řízení, často je spojeno právě s problematikou DPH.