Evropská komise iniciuje zefektivnění a modernizaci zadávání veřejných zakázek
Evropská komise („Komise“) zahájila iniciativu, jež má za cíl zkvalitnit, tedy zefektivnit a zmodernizovat veřejné zadávání prostřednictvím několika nástrojů. Jedná se zejména o přípravu odpovídajících strategií v prioritních oblastech, vytvoření systému ex ante podpory ze strany Komise při velkých projektech a vytvoření metodiky k veřejnému zadávání inovací.
Iniciativa Komise ke zkvalitnění a zefektivnění veřejného zadávání
Komise koncem roku 2017 představila iniciativu, která by měla vést k efektivnějšímu, kvalitnějšímu a udržitelnějšímu způsobu zadávání veřejných zakázek. Komise tak reagovala na tzv. Investiční plán pro Evropu, jehož prostřednictvím EU vyvíjí úsilí k stimulaci ekonomiky a využití potenciálu investic. Základním dokumentem představujícím nadepsanou iniciativu je sdělení Komise (viz http://ec.europa.eu/docsroom/documents/25612), kde jsou také blíže popsány jednotlivé priority.
Prioritní oblasti a výzva členským státům k přípravě strategických přístupů
Komise v rámci iniciativy definuje 6 prioritních oblastí, jež považuje za klíčové pro naplnění jejích cílů. Současně vyzývá členské státy, aby připravily strategické přístupy k politice zadávání veřejných zakázek zohledňující tyto prioritní oblasti:
a) využívání inovativních, ekologických a sociálních kritérií při zadávání veřejných zakázek s důrazem na využívání předběžných tržních konzultací, komplexního hodnocení kvality nabízeného řešení a zadávání inovativních řešení a jejich podporu v „předobchodní“ fázi;
b) profesionalizace veřejných zadavatelů, přičemž pod následujícím odkazem Komise zpracovala konkrétní pokyny a doporučení k možným koncepcím profesionalizace: http://ec.europa.eu/docsroom/documents/25614;
c) zlepšení přístupu malých a středních podniků k trhům veřejných zakázek, a to nejen v rámci EU, ale i na další trhy, kde bude EU vyvíjet snahu o zlepšení aktuální situace a dosažení reciprocity;
d) zvýšení transparentnosti, integrity a kvality údajů o veřejných zakázkách, zejména prostřednictvím nových jednotných e-Formulářů, veřejných registrů smluv a systému předávání informací o korupčních či jinak nevhodných postupech a ochraně „informátorů“;
e) digitalizace procesů zadávání, která bude povinná od října 2018, spolu s vývojem dalších prostředků zefektivňujících účast v tendrech na bázi eCertis, Jednotného evropského osvědčení nebo EU Standardu pro eFakturaci;
f) spolupráce mezi zadavateli napříč EU.
Systém ex ante podpory – helpdesk a předběžné posuzování velkých projektů ze strany Komise
V rámci popisované iniciativy zavádí Komise systém ex ante podpory zadavatelů a národních orgánů při zadávání významných projektů ze své strany. Základními nástroji tohoto systému jsou helpdesk a předběžné konzultace zásadních projektů.
Helpdesk bude zadavatelům a národním orgánům pomáhat s projekty přesahující hodnotu 250 mil. eur, a to v zájmu zamezení nesprávného nastavení složitých projektů již na jejich počátku. Helpdesk bude sloužit pro zodpovídání konkrétních dotazů, poskytování konkrétních návodů či k výkladu specifických otázek zadávání veřejných zakázek. S využitím Helpdesku tak mohou být řešeny otázky jako vhodnost využití zvažovaného druhu zadávacího řízení, naplnění podmínek výjimky z aplikace zadávacích směrnic, vhodnost uvažovaných hodnotících kritérií apod. Helpdesk bude dosažitelný prostřednictvím dedikovaného systému pod odkazem https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/ pp-large-projects/query/prepareNewQuery.
U projektů s velkým významem pro členské státy nebo v hodnotě přesahující 500 mil. eur bude možné požádat Komisi o předběžnou konzultaci úplného záměru/plánu předmětné veřejné zakázky z pohledu jejího souladu s evropskou úpravou zadávání veřejných zakázek. Taková ex ante konzultace může zásadním způsobem posílit jistotu zadavatelů ohledně vhodného nastavení a směrování významných projektů.
Ex ante konzultace budou směřovat ke komplexnějšímu vyhodnocení záměru ze strany Komise, než je tomu v případě zodpovídání specifických dotazů v rámci Helpdesku, přičemž budou poskytovány na základě notifikační procedury, která je blíže popsána ve sdělení Komise pod odkazem http://ec.europa.eu/docsroom/documents/25613.
Metodika pro zadávání inovací
Zadávání inovací je v rámci předmětné iniciativy jednou z klíčových priorit Komise, jelikož může otevřít dveře efektivnějším řešením reagujícím na nové potřeby, protože ty stávající na trhu dostupná řešení dostatečně nepokrývají.
Národní zadavatelé přitom nejsou dle Komise dostatečně obeznámeni o možnostech a způsobech zadávání inovací. Komise tak připravila návrh metodiky, která by měla poskytnout zadavatelům potřebné informace a praktické návody, jak zadávání inovací podpořit a realizovat.
Metodika byla koncem roku 2017 předložena k veřejné konzultaci, přičemž její aktuální návrh je dostupný na: http://ec.europa.eu/docsroom/documents/25724 a zahrnuje 4 základní oblasti: a) přidaná hodnota veřejného zadávání inovací, b) otázky strategií, c) nástroje pro zvýšení zájmu inovativních dodavatelů a d) nástroje pro nastavení inovace-podporujících tendrů.
Tuto veřejnou konzultaci Komise uspořádala, aby veřejnost seznámila s inovativní metodou zadávání a současně umožnila veřejnosti se k danému tématu vyjádřit a popřípadě i svými pokrokovými nápady ovlivnit směřování a cestu k modernějšímu způsobu zadávání veřejných zakázek. Komise zamýšlí výsledky z konzultace využít pro přípravu pokynů veřejných orgánů členských států k přijetí strategických postupů v oblasti využití inovací.
Závěr
Lze tedy shrnout, že Komise se pomocí výše popsaných postupů, jakož i pomocí dalších institutů popsaných v metodických a doporučujících dokumentech pro členské státy, snaží prosadit nové a modernější postupy v zadávání veřejných zakázek. Komise by pomocí své iniciativy chtěla docílit efektivnějšího, kvalitnějšího a udržitelnějšího způsobu zadávání veřejných zakázek a bude záviset na členských státech i na Komisi, do jaké míry se povede reálně a s úspěchem prosadit alespoň některé z těchto cílů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




