Občanské právo

Podle nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu nevznikne nájemci nárok na slevu z nájemného, pokud se nájemce na vzniku vady, byť i jen částečně, podílel. Obstojí kontroverzní rozhodnutí i ve světle aktuální právní úpravy?

Není-li nájemce ve svém podnikání úspěšný tak, jak předpokládal při uzavírání nájemní smlouvy, může to za určitých okolností být důvodem pro předčasné ukončení nájmu pro podstatnou změnu okolností, jak dovodil Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí.[1]

Základ mnohého podnikání či obchodu tvoří především know-how a informace, které dávají podniku výhodu před konkurencí. Základním zájmem pak je takové informace ochránit a zabránit jejich zveřejnění či použití dalšími subjekty. Jaké k tomu dává možnosti české právo?

Na rozdíl od koncepce zákona o právu stavby z roku 1912 přináší nový občanský zákoník změnu v podobě rozšíření subjektů, které smí právo stavby ke svým pozemkům zřídit. Tím by měla odpadnout překážka, která značně limitovala jeho širší rozšíření. Právo stavby asi nebude příliš frekventovaným institutem evidovaným ve veřejných seznamech, ale jeho existence rozšíří paletu možností pro řešení obsahově totožných životních situací.

V minulém článku Neshoda rodičů ve věci vzdělání nezletilého dítěte jsem se zabývala soudním řešením sporu rodičů ve věci volby vzdělávacího zařízení. Mezi rodiči však může nastat i spor v otázce, zda by dítě mělo zahájit základní vzdělávání, tedy zda by mělo do základní školy nastoupit, či je na místě spíše odklad povinné školní docházky. Tato situace je poněkud složitější a tento článek se zabývá výkladem, jak v takovémto případě postupovat.

Má stavební úřad právo nutit nové nabyvatele oddělovaných pozemků ke scelení oddělovaného pozemku s pozemkem, který má přístup k veřejné komunikaci?

Jednou z hlavních výhod stavebního spoření jsou příznivé úrokové sazby ve spojení se státním příspěvkem. Tato kombinace učinila stavební spoření jedním z nejpopulárnějších finančních produktů mezi spotřebiteli. A právě v souvislosti s velmi častým využíváním tohoto produktu v posledních pár letech vznikají situace, se kterými se musí jak stavební spořitelny, tak i jejich klienti vypořádat. Jednou z nejfrekventovanějších je ukončování smluv o stavebním spoření ze strany stavební spořitelny z důvodu přečerpání cílové částky.

Nájemní bydlení je otázkou, která se týká podstatné řady z nás, neboť všichni někde bydlíme nebo byty pronajímáme. Ve svém příspěvku se budu věnovat nejvíce aktuálním otázkám, tj. problematice smluvní pokuty a jistoty, přes téma úročení jistoty, až po aktuální judikaturu Nejvyššího soudu, která se vztahuje zejména k výpovědi ze strany pronajímatele.

Zaměstnanecké půjčky mohou představovat zajímavou formu benefitu u zaměstnavatele. V rámci takových půjček (úvěrů nebo zápůjček) zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytuje peněžní prostředky s výhodným nízkým úrokem, v některých případech dokonce bezúročně.

Zástavní právo zanikne, je-li dluh (pozn. zajištěný) splněn řádně a včas, tak stanoví § 1376 zák. č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Další důvody zániku zástavního práva stanoví navazující ustanovení § 1377 odst. 1 OZ, přičemž pro účely tohoto článku je zásadní zejména jednostranné vzdání se zástavního práva zástavním věřitelem dle písm. b) předmětného ustanovení.

O tzv. excesivních závadách nemovitých věcí se rozhoduje při výkonu rozhodnutí či exekuci, a to v rámci usnesení o ceně. Pojem excesivní závady nemovitých věcí sice zákon přímo nepoužívá, nicméně jedná se o závady definované v ustanovení § 336a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále také jako „OSŘ“).

Příspěvek pojednává o vybraných aspektech institutu služebností. Cílem této práce není samozřejmě podat kompletní a vyčerpávající výklad celé problematiky. Obsah je rozčleněn do osmi kapitol. První pojednává o římském právu, zdůrazňuje některé římskoprávní zásady, které mají k této problematice stále co říci.

V poslední době je aktuální otázka, zda dítě může mít více než dva rodiče. Diskutujícím národem cloumají vášně a diskuse z jiného než emocionálního hlediska bohužel není k nalezení. Absence diskuse pak zastírá otázku právní, totiž, zda omezení rodičů na otce a matku, kterého se dožaduje konzervativní lid, je oprávněným požadavkem. Ve Francii se momentálně údajně zavádí označení „rodič číslo jedna a rodič číslo dvě“ a musíme se ptát: je toto označení adekvátním vyjádřením vztahu zploditelů k dítěti? Podle mého názoru není. Situace totiž je, bohužel, podstatně složitější.

Odmítání povinného očkování je dnes velkým tématem. Co když si na toto téma každý z rodičů dítěte udělá jiný názor? Dle zákona o ochraně veřejného zdraví má fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt, povinnost podrobit se pravidelnému očkování dle vyhlášky č. 537/2006 Sb. V případě porušení takové povinnosti jí s účinností od 1. 7. 2017 dle tohoto zákona hrozí pokuta až 10.000,- Kč.

Text se zabývá otázkou, komu a z jakého důvodu by mělo být přiznáno vlastnické právo k pokladu – zda vlastníkovi pozemku, nálezci, nebo státu. Sleduje historický vývoj jednotlivých nároků od antických dob přes středověk do současnosti. Zabývá se skutečností, jak mělo na vlastnické právo k pokladu vliv odlišné chápání cennosti v minulosti a v současnosti, kdy je tento institut zpravidla spojen s archeologickým nálezem.

Postupem času jsou stále častější situace, kdy se rodiče (a to obvykle po rozchodu či rozvodu) nejsou schopni dohodnout ohledně vzdělání svého nezletilého dítěte. Nejčastěji je předmětem sporu otázka, jaké školské zařízení by mělo dítě navštěvovat.

Institut postoupení smlouvy byl do českého právního řádu zakotven teprve nedávno, a to zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Z právního hlediska se tak jedná o relativně nový institut, který v praxi funguje jen několik let a jeho využívání se stále ještě nedostalo lidem a podnikatelům dostatečně pod kůži.

České dědické právo je založeno na několika základních zásadách. Jednou z nich je testovací svoboda. Článek poskytuje úvod do problematiky této zásady a pravidel, které jsou jí ovlivněny. Testovací svoboda spočívá v tom, že člověk má zvolit, na koho přejde majetek, který zanechává po své smrti.

Již zítra začíná další ročník dvoudenního odborného kongresu Právní prostor. Program je i tentokrát nabitý zajímavými tématy a těšit se můžete na řadu odborníků. Jedním z nich je i Mgr. Vlastimil Diviš, vedoucí odboru Právní služby ve společnosti ČEPS, a.s. a uznávaný právník stavebního práva, práva nemovitostí a energetického práva, pro kterého jsme si připravili "pět otázek pro" jako ochutnávku toho, co účastníky kongresu čeká a nemine.

V souladu s velmi protektivní úpravou institutů týkajících se bytových potřeb fyzických osob, je v občanském zákoníku též zakotveno předkupní právo nájemců bytů v domech, které mají být rozděleny na jednotky za účelem jejich budoucího prodeje. V současnosti je předkupní právo upraveno v § 1187 občanského zákoníku.

Devátý ročník odborného kongresu Právní prostor se nezadržitelně blíží, a přinášíme tak další ze série rozhovorových upoutávek, které postupně přibližují jednotlivé přednášející a jejich kongresové příspěvky. Protentokrát byl zpovídán advokát, člen kárné komise ČAK a předseda kárného senátu JUDr. Petr Meduna. Prozradil, na co se z jeho úst na kongresu můžeme těšit, na co se nejvíce těší on a řeč byla například i o tzv. restituční tečce či zdanění církevních restitucí.

V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku, který nabyl účinnosti již před více než pěti lety, se mnohokrát skloňoval institut vedlejších doložek závěti, který byl s příchodem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“), obnoven. Předchozí občanské zákoníky z let 1964 a 1950 totiž instituty vedlejších doložek neznaly a tyto považovaly za nemožné z toho důvodu, že v nich bylo spatřováno nepřípustné omezování dědice v nakládání s vlastním majetkem.

Nezletilí, kteří mají nápad na skvělý podnikatelský projekt, již od účinnosti občanského zákoníku nemusí čekat na den, kdy dosáhnou 18 let. V tomto článku přinášíme přehled možností, které mladí podnikatelé mají.

Podmínky odpovědnosti za škodu upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), který v základní rovině rozlišuje tzv. obecnou a zvláštní odpovědnost za vzniklou újmu. Obecná odpovědnost za újmu se dělí na odpovědnost za porušení dobrých mravů, dále na odpovědnost za porušení zákona a odpovědnost za porušení smlouvy.

Jste-li povinni platit výživné na své ratolesti, musíte počítat s tím, že se jeho výše bude postupně měnit. Ne vždy to ale musí být tím směrem, který byste si představovali.