Ostatní

Není výr [vejr] jako Weyr. Jeden z nich je vyjmenovaným slovem a králem noci, druhý pak byl profesorem doktorem a 25. dubna jsme si připomněli 140. výročí jeho narození. Tak nějak podvědomě o Weyrovi tušíme všichni, kdyby nám o něm někdo vyprávěl nebo se na něj dokonce ptal, budeme se sebejistotou právníkům vlastní kývat hlavou, obdivovat jeho dílo a při zodpovězení jakékoli otázky to zahrajeme do autu prohlášením, že to byl velký inspirativní muž devatera řemesel.

Článek poukazuje na význam a podstatu práva a násilí a jejich vzájemné vztahy. Vymezuje rysy individuálního a kolektivního násilí, včetně jeho povahy a intenzity v nedemokratických a demokratických režimech. Ukazuje nezbytnou míru kolektivního násilí v demokratických režimech v závislosti na efektivnosti vládnutí výkonné moci. Konečně je pojednáno o nezbytnosti legitimnosti násilí a smyslu sankcí v mechanismu právního regulování.

Dne 1. ledna 2019 nabyl účinnosti zákon č. 286/2018 Sb. (dále jen „Novela“), kterým se mění mj. zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoOZ“). Tento článek si klade za cíl informovat o hlavních novinkách, které Novela přináší.

V roce 2018 vydala Evropská komise sdělení, ve kterém vyslovila potřebu vytvořit spolu s členskými státy koordinovaný plán v oblasti umělé inteligence. [1] Součástí tohoto plánu bylo mimo jiné vytvoření a umožnění fungování široké platformy pro umělou inteligenci ve formě Evropské aliance pro umělou inteligenci a expertní skupiny pro umělou inteligenci, tzv. AI HLEG (High-Level Expert Group on AI).[2]

Jaké jsou nejčastější přetrvávající prohřešky při zpracování osobních údajů? Jaké případy musel úřad pro ochranu osobních údajů v posledním půlroce řešit a jak vypadá rozhodovací praxe? Výběr těch nejzajímavějších novinek přinášíme v našem článku.

Do legislativního procesu aktuálně míří v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2018 stěžejní a dlouho očekávaná právní norma, která zavádí nová pravidla pro zájmové chovy psů – návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Novela"). Jaké změny předloha Ministerstva zemědělství přináší?

Soudce při výkonu svého mandátu disponuje obrovskou mocí, neboť jeho jediné rozhodnutí může člověku od základu změnit život. Není však na justiční představitele činěn přílišný mediální tlak? V rozhovoru odpovídal historicky první předseda obnovené vrcholné instance správního soudnictví, toho času soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa.

Do legislativního procesu aktuálně míří v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2018 stěžejní a dlouho očekávaná právní norma, která zavádí nová pravidla pro zájmové chovy psů – návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Novela"). Jaké změny předloha Ministerstva zemědělství přináší?

Další ročník odborného kongresu Právní prostor je za námi. V rámci společenského večera již tradičně proběhlo vyhlášení studentské publikační soutěže, novinkou však bylo ocenění nejčtenějšího článku na webu Právní prostor za rok 2018. Který z článků obsadil první místo a jakému tématu byl věnován?

Pokud autorita aplikující právo odkazuje na právní normu nebo na právní princip, odkazuje tím samým na abstraktní pravidlo. I právní princip je obecnou normativní větou, byť nikoli právní normou stricto sensu. Jednoduché pojetí práva jako souboru norem obsahujících hypotézu, dispozici a sankci, jakkoli je zjednodušující, má tudíž pravdivé jádro: při aplikaci práva vždy dochází k aplikaci nějakého pravidla; jde o podmínku nutnou (ne ovšem výlučnou) k tomu, aby šlo o aplikaci práva, nikoli o libovůli.

Mistři etikety si kladou otázku, co s chlebíčkem spadlým na zem. Nekouká z toho kdoví jak zapeklitý právní problém, ale nabízí se asociace s historickou situací, kdy chlebíček spadlý na zem, etiketa neetiketa, mohl zachránit život a zdraví. Byť text operuje s pojmy jako orgány činné v trestním řízení, život a zdraví, ústavní instituce a veřejná správa, je textem opírajícím se víc o historické události než o prameny práva.

Stavebnictví je v současné době velmi dynamicky se rozvíjejícím oborem. Jsme svědky stále větších a složitějších výstavbových projektů, přičemž právo musí na tento vývoj reagovat. V zahraničí jsou běžnou součástí stavební praxe tzv. smluvní standardy FIDIC, jež pomáhají celý proces výstavby všem zúčastněným zjednodušovat.

Pro novodobou společnost je příznačný zvýšený zájem o ochranu zvířat, který se zaměřuje zejména na podmínky a účely chovu zvířat. Český právní řád tento stav částečně reflektoval novou trestněprávní úpravou na úseku ochrany zvířat proti týrání s účinností od 1. 1. 2010 v rámci zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále také jen „trestní zákoník“), a následně zejména tzv. procesem „dereifikace“[1] neboli odvěcnění.

Tématem příspěvku je otázka povahy práva. Závažnost této otázky je dána tím, že s otázkou jejího pojetí je úzce spjat způsob samotné aplikace práva; nejde tedy jen o otázku ryze akademickou, ale navýsost praktickou. Příspěvek obsahuje stručnou charakteristiku jednotlivých prvků práva a na ní zakládá své závěry.

Nutnost legislativního zakotvení problematiky léčitelských služeb je dána zvyšujícím se počtem osob v České republice poskytujících služby v oblasti komplementární a alternativní medicíny. Proto loni na podzim Ministerstvo zdravotnictví ČR připravilo návrh zákona o léčitelských službách a o změně zákona o správních poplatcích.

Další ročník konference zaměřené na aktuální otázky (nejen) z oblasti veřejné správy rezonující napříč právnickou obcí se nezadržitelně blíží. Přesně v polovině měsíce května se nad tématy stavebního řízení, insolvence a aktuálních informací o stavu justice u příležitosti celodenní odborné debaty sejdou v Plzni významné profesní špičky.

Advokátní vody jsou v mnoha očích viděny jako „žraločí prostředí“ plné nekooperujících a navzájem soutěžících individualit. Je tomu v realitě opravdu tak, nebo je povědomí veřejnosti o advokátech zkresleno příběhy amerických seriálů? Zajímá vás, čím se liší kulturní prostředí mezinárodní advokátní kanceláře od kanceláře menší tuzemské?

V Seči u Chrudimi skončil včera již devátý ročník kongresu Právní prostor. I letos v programu vystoupila pestrá směsice odborníků s tématy z rozličných oblastí práva a účastníci se právě díky této pestrosti na kongresu rozhodně nenudili.

K 1. dubnu 2019 vstoupil v účinnost zákon č. 5/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti. Novela je reakcí zákonodárců na nekalé jednání některých směnáren, kterého se dopouštěly zejména v turisticky exponovaném centru Prahy. Co vedlo ke vzniku této novely a co konkrétního novela přináší? Budou tato nová opatření dostačující? A co na ně říká známý bojovník s nepoctivými směnárnami Janek Rubeš? To vše se pokusíme zodpovědět.

Ačkoli je norma běžnou součástí života právníka, její pojem není zcela jasný. V příspěvku bude učiněno zamyšlení nad pojmem normy a v té souvislosti také nad její strukturou a strukturními prvky.

Odborný kongres Právní prostor 2019 je za dveřmi. A těšit se můžete na řadu významných řečníků, mezi kterými je i soudce Ústavního soudu JUDr. David Uhlíř. V následujícím rozhovoru se mimo jiné dočtete, jaké to je odejít z advokacie na Ústavní soud, jaká je role morálky v právnických profesích a jaké předpoklady by měl soudce pro výkon své profese splňovat.

Jak by se dal metaforicky vyobrazit ideální ústavní soud? Rozhoduje Senát příliš politicky? Zapadá do českého ústavního systému klouzavý mandát? Pamatují si právníci vtipy? Kdo je v očích dalšího z přednášejících odborného kongresu Právní prostor - profesora Jana Kysely - největší právnickou osobností? To a mnohem více se dočtete v následujícím rozhovoru.

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů a místopředseda strany, bude jedním z přednášejících na letošním ročníku odborného kongresu Právní prostor 2019. Proč je v dnešní společnosti rozšířena nedůvěra v tradiční média a kdo zasévá nedůvěru ve fungování justice? Ve svém kongresovém příspěvku se sice zaměří na aktuální problémy autorského práva, v následujícím rozhovoru nám ale poskytne odpovědi týkající se aktuálních společenských problémů.

Ačkoli je norma běžnou součástí života právníka, její pojem není zcela jasný. V příspěvku bude učiněno zamyšlení nad pojmem normy a v té souvislosti také nad její strukturou a strukturními prvky.

Veřejná ochránkyně práv, signatářka a mluvčí Charty 77, spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a celoživotní obhájkyně lidských práv. Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. bude jednou z přednášejících na letošním ročníku odborného kongresu Právní prostor 2019. A vy si můžete její práci přiblížit již v následujícím rozhovoru.