7 aktualit k ochraně osobních údajů
Jaké jsou nejčastější přetrvávající prohřešky při zpracování osobních údajů? Jaké případy musel úřad pro ochranu osobních údajů v posledním půlroce řešit a jak vypadá rozhodovací praxe? Výběr těch nejzajímavějších novinek přinášíme v našem článku.
Přijetí zákona o zpracování osobních údajů dospělo ke zdárnému konci
Parlament 12. 3. 2019 schválil návrh zákona o zpracování osobních údajů, který po nabytí účinnosti nahradí dosud účinný zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Zákon byl 24. 4. 2019 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 110/2019. Změnami, které zákon přináší, je například omezení výše pokut pro obce a jiné veřejnoprávní subjekty nebo vyloučení povinnosti provádět posouzení vlivu na ochranu osobních údajů u zpracování, která jsou prováděna při plnění zákonné povinnosti.
Nárůst stížností s ohledem na GDPR dle statistiky ÚOOÚ k listopadu 2018
Za období od 1. června do 1. listopadu 2017 ÚOOÚ evidoval celkem 770 stížností. Za téměř stejně dlouhé období od 25. května do 1. listopadu 2018, tedy bezprostředně po účinnosti GDPR, ÚOOÚ přijal celkem 1993 stížností. Byť v tomto počtu jsou zahrnuty také reakce stěžovatelů, dosáhl počet stížností dvaapůlnásobně vyššího počtu, než tomu bylo v předchozím roce.
Obchodní sdělení
Nejčastějším prohřeškem při zasílání obchodních sdělení je porušení povinnosti šířit obchodní sdělení elektronickými prostředky pouze současným zákazníkům nebo uživatelům, kteří k tomuto dali předchozí souhlas. Další časté porušení povinností pak představuje neuvedení funkční adresy, kam se může uživatel obrátit, když si nepřeje další zasílání obchodních sdělení. Dalším porušením povinnosti je neoznačení zprávy jako obchodního sdělení a nemožnost identifikovat odesílatele. Za takováto porušení povinností v souvislosti se zasíláním obchodních sdělení ÚOOÚ dosud uložil pokuty v rozmezí od 10 do 100 tisíc korun vzhledem k rozsahu a závažnosti porušení povinností.
Zpracování osobních údajů při používání hybridní pošty
Využívání hybridní pošty, tedy služby spočívající v tom, že Česká pošta zajistí pro odesílatele převedení dokumentů z elektronické do fyzické podoby a jejich odeslání, je také nutno považovat za formu zpracování osobních údajů. Jestliže tedy využíváte služeb hybridní pošty, je nutné mít s jejím poskytovatelem uzavřenou písemnou zpracovatelskou smlouvu.
Zveřejňování osobních údajů na internetu v tzv. klonech veřejných rejstříků
Při zveřejňování osobních údajů podnikatelů, které byly již odstraněny z veřejné části živnostenského rejstříku, dochází k nedůvodnému zásahu do práv těchto osob na ochranu jejich osobních údajů, proto musí být tyto údaje v tzv. klonech veřejných rejstříků průběžně aktualizované.
Zneužití osobních údajů zákazníků zaměstnanci
Bývalý zaměstnanec rozeslal hromadné e-mailové sdělení kontaktům z databáze společnosti. Následná kontrola však prokázala, že ke konkrétnímu případu zneužití osobních údajů zákazníků došlo tak, že bývalý zaměstnanec rozeslal hromadné obchodní sdělení na adresy, které si ponechal po ukončení svého pracovního poměru v rozporu s interními předpisy kontrolované osoby. ÚOOÚ toto vyhodnotil jako ojedinělý incident, kterému přes přijatá opatření kontrolovaná osoba nemohla zabránit.
Zabezpečení osobních údajů v aplikaci
ÚOOÚ řešil případ aplikace určené ke shromažďování názorů registrovaných uživatelů k určité aktuální problematice, z informací následně vytváří statistiky. Při registraci do aplikace je vyžadováno vyplnění údajů – e-mail, heslo, PSČ, pohlaví, věk, dosažené vzdělání. Tyto údaje nejsou technicky propojitelné s e-mailovou adresou po odeslání dotazníku, a nelze je proto přiřadit ke konkrétní osobě, nicméně v ojedinělých případech mohlo dojít k situaci, kdy by bylo možné konkrétní osobu identifikovat pouze na základě těchto informací. Z toho důvodu je provozovatele aplikace nutno považovat za správce osobních údajů.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



