Nová pravidla pro zájmové chovy psů a koček - II. část Zdroj: AdobeStock

Nová pravidla pro zájmové chovy psů a koček - II. část

Do legislativního procesu aktuálně míří v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2018 stěžejní a dlouho očekávaná právní norma, která zavádí nová pravidla pro zájmové chovy psů – návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Novela"). Jaké změny předloha Ministerstva zemědělství přináší?

JUDr. et PhDr. Zuzana Rennerová

JUDr. et PhDr. Zuzana Rennerová

advokátka, předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE

JUDr. et PhDr. Zuzana Rennerová

advokátka, předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE

První část článku dostupná zde

Nové povinnosti v souvislosti s obchodem se zvířaty určenými pro zájmové chovy

Chovatelé, kteří na základě volné živnosti chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby) chovají zvířata určená pro zájmové chovy pro účely obchodu s nimi, budou mít nově povinnost vést evidenci o nakoupených a prodaných zvířatech včetně dokladů o původu zvířete a uchovávat ji po dobu tří let (§ 13a odst. 3 zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely). Dosud se tato povinnost vztahovala pouze na živnostníky, kteří obchodují se zvířaty určenými pro zájmové chovy. 

Novinkou a velkým přínosem pro praxi bude dále povinnost krajských veterinárních správ uvědomit živnostenský úřad v případě zjištění, že chovatel závažně nebo opětovně porušuje povinnosti stanovené zákonem na ochranu zvířat proti týrání s návrhem, aby byla chovateli živnost zrušena nebo její provoz pozastaven (§ 13a odst. 2 zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely).

Zápis přestupků na úseku ochrany zvířat do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů

Dalším z přelomových opatření, které Novela přináší, je zápis vybraných druhů přestupků spáchaných na úseku ochrany zvířat do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. Konkrétně se jedná o přestupek týrání zvířat, bezdůvodného usmrcení zvířete a porušení pravidel týkajících se reprodukce a odběru štěňat či koťat. Za tyto přestupky nebude nově možné uložit napomenutí (§ 27 odst. 14 zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely). Obecní úřady obcí s rozšířenou působností si budou moci při rozhodování o uložení zvláštního opatření podle § 28a zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely, vyžádat jak opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, tak výpis z Rejstříku trestů. Opatření umožní přihlédnout k recidivě na úseku ochrany zvířat i v oblasti správního trestání. 

Finanční pomoc obcím při plnění některých úkolů na úseku ochrany zvířat 

Novela upřesňuje, zefektivňuje a zjednodušuje provádění institutů náhradní péče, včetně té předběžné. V minulosti se často stávalo, že obecní úřady obcí s rozšířenou působností, jež vedou správní řízení o týrání zvířat, se zdráhaly umisťovat týraná zvířata do předběžné náhradní péče nebo náhradní péče z finančních důvodů. Nově bude Ministerstvo zemědělství hradit na základě žádosti podané obecním úřadem obce s rozšířenou působností:

  • účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním předběžné náhradní péče podle § 28c, pokud vynaložené náklady přesáhnou částku 200 tis. Kč ve vztahu k jednomu chovateli;

  • účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním zvláštního opatření podle § 28a odst. 1 písm. a) a e), pokud zvláštní opatření bude probíhat déle než 3 měsíce, vynaložené náklady přesáhnou částku 200 tis. Kč ve vztahu k jednomu chovateli a chovatel neuhradí náklady spojené se zvláštním opatřením ve lhůtě stanovené v § 28a odst. 6 ani v rámci exekuce. 

Novela dále rozšiřuje možnosti, kdy lze uložit správní trest propadnutí zvířete nebo ochranné opatření zabrání týraného zvířete a zabrání zvířete. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností budou moci nově rozhodnout, aby se zvíře stalo majetkem státu i v případě, kdy bylo umístěno do náhradní péče od osoby, která není vlastníkem zvířete.  

V neposlední řadě rozšiřuje předloha počet případů, kdy může Ministerstvo zemědělství hradit obci účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním péče o zvíře podle § 25 odst. 7 zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely. Těmito situacemi se kromě zapečetění nebo jiného znepřístupnění bytu, automobilu či jiného prostoru, v němž se může nacházet živé zvíře, nově rozumí také provádění jakýchkoliv dalších opatření, v jejichž důsledku dojde ke znemožnění péče chovatele o zvíře (neplánovaná hospitalizace, zákonné omezení osobní svobody apod.). Pokud náklady na péči o zvíře přesáhnou částku 30 tis. Kč, přejde povinnost úhrady z obcí na stát.

Povinné uveřejňování zvířat v útulku na internetových stránkách

Na základě požadavku Státní veterinární správy se Novelou rozšiřují povinnosti provozovatele útulku. Stanoví se povinnost provozovat internetové stránky a zveřejňovat na nich aktuální seznam všech zvířat v útulku s jejich fotografií a číslem čipu nebo tetování. Cílem této povinnosti je zlepšit informovanost veřejnosti o zvířatech umístěných v útulku a zvýšit počet zvířat, která si z útulku vyzvednou dosavadní nebo noví chovatelé. Za účelem zajištění řádné péče o zvíře po jeho vyzvednutí z útulku se stanoví povinnost útulku poskytnout při předání každého zvířete bezplatně novému chovateli v písemné podobě informace o dosavadním způsobu krmení zvířete a popis následné péče o ně (§ 25a odst. 4 zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely).

Oznamovací povinnost chovatelů tří a více fen starších jednoho roku

Závěrem je vhodné připomenout ještě jednu dílčí změnu, kterou přináší jiná právní norma, a to návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. V § 4 odst. 3 se plánuje snížení počtu fen starších 12 měsíců, jejichž chov musí být oznamován krajské veterinární správě, z dosavadních pěti na tři, přičemž uvedená povinnost se budě nově vztahovat na feny chované v jedné domácnosti (odst. 5 cit. ustanovení). Navýší se také pokuta za neplnění této povinnosti z dosavadních 20 tis. Kč na 50 tis. Kč (u fyzických osob); v případě právnických osob a podnikajících fyzických osob zůstává výše sankce beze změn (300 tis. Kč). V této souvislosti je třeba zdůraznit, že pokud by v České republice fungovala jednotná evidence psů, žádný takovýto požadavek (jenž ve své podstatě postihuje běžné chovatele, kteří na svých fenách nemnoží ani je jinak netýrají) by nebyl potřeba. 

Zmíněné vládní novely představují první systematický pokus – a nutno říci, že i pokus poměrně zdařilý – eliminovat závadnou množírenskou produkci, stejně jako zavést pořádek v zájmových chovech psů. Právníci i státní orgány získají po nabytí účinnosti Novely cenné právní nástroje, kterými doposud nedisponovali a které otvírají nové možnosti postihu, jež kvůli časté absenci relevantního důkazního materiálu nebyly prakticky možné. Základem však musí být vždy svědomitý přístup obou smluvních stran tak, jak je to běžné například při koupi nemovitosti, spotřební elektroniky nebo automobilu, kde se věnuje otázce hodnověrné identifikace účastníků a stavu zcizovaného předmětu, resp. odpovědnosti za vady patřičná pozornost. 

Velkým problémem pochopitelně nadále zůstává otázka absence jednotné celostátní evidence psů a jejich chovatelů s ohledem na blížící se datum 1. 1. 2020, kdy začne v České republice platit povinné čipování psů, stejně jako kritizovaná praxe Státní veterinární správy ČR spočívající v předchozím nahlašování kontrol; množitelé tak získávají na základě sdělení o plánované kontrole časový prostor uvést místo chovu a chovaná zvířata do pořádku anebo případně některá držená zvířat ukrýt. Řešení první i druhé otázky je podmíněno "pouze" finančním hlediskem. Zatímco v prvním případě se hledá finančně nepříhodnější a současně i nejefektivnější, resp. v praxi funkční varianta zavedení jednotné evidence především s ohledem na databáze, které v různých podobách existují již dnes (soukromé; obecní – ať již vytvořené na základě obecně závazných vyhlášek anebo vedené v rámci správy místního poplatku ze psa; evidence vedená KVL ČR; evidence psů s průkazem původu), druhý případ vyžaduje navýšení finančních prostředků plynoucích ze státního rozpočtu na ochranu zvířat. Státní veterinární správa ČR je, pokud jde o ochranu zvířat, dlouhodobě finančně a personálně podhodnocená. Jsou-li kontroly v praxi mimo jakýkoliv zákonný podklad nahlašovány dopředu, je to dáno ryze praktickými důvody – veterinární inspektoři se (alespoň dle svých slov) chtějí vyvarovat situaci, že při neohlášené kontrole nezastihnou chovatele doma (pobyt v zaměstnání apod.), anebo jej sice zastihnou, ale chovatel se jim nebude moci objektivně věnovat (odjezd k lékaři, odvedení dítěte do školy apod.), a v daném případě tak nebude možné vykázat žádnou reálnou pracovní činnost (vyjma nákladů v podobě zbytečného výjezdu na místo chovu a zpět).

Nepřekonána také zůstává otázka realizace množírenské činnosti v ústavně chráněných obydlích, do nichž si nemohou veterinární inspektoři zjednat platně přístup, a platí pouze obecná pravidla stanovená trestním řádem (zák. č. 141/1961 Sb.). Možným řešením by bylo zakotvení ochrany zvířat na ústavní úrovni tak, jako je tomu u ochrany životního prostředí. I tyto diskuze se již v příslušných odborných kruzích vedou. Případná realizace ovšem závisí – obdobně jako v předchozích jmenovaných případech – na celospolečenském konsenzu, na jehož utváření se nepodílejí pouze ochránci zvířat, ale který podmiňují i další závažná témata, s nimiž se naše společnost musí aktuálně potýkat. 

novela zákona ministerstvo zemědělství týrání zvířat ochrana zvířat

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotil 1 čtenář

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články