Nová pravidla pro zájmové chovy psů a koček - I. část Zdroj: AdobeStock

Nová pravidla pro zájmové chovy psů a koček - I. část

Do legislativního procesu aktuálně míří v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2018 stěžejní a dlouho očekávaná právní norma, která zavádí nová pravidla pro zájmové chovy psů – návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Novela"). Jaké změny předloha Ministerstva zemědělství přináší?

JUDr. et PhDr. Zuzana Rennerová

JUDr. et PhDr. Zuzana Rennerová

advokátka, předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE

JUDr. et PhDr. Zuzana Rennerová

advokátka, předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE

Legální definice pojmu "množírna" a explicitní zákaz množení

V souvislosti s novým obsahovým pojetím § 7a („Ochrana psů a koček při rozmnožování“) zavádí Novela přelomovou definici pojmu „množírna“. Právní předpisy doposud tento pojem neznají a nevymezují, a také veřejností není chápán jednotně.

Z kynologického hlediska, resp. z perspektivy chovatelské etiky se „množením“ rozumí jakákoliv reprodukce zvířat bez průkazu původu, ať již komerční nebo nekomerční povahy. Z tohoto pohledu se zásadně nerozlišuje, zdali k uvedené činnosti dochází za účelem zisku anebo z pouhé nedbalosti, případně nezodpovědnosti. Za množitele jsou v uvedeném smyslu považováni i ti, kteří připouští reprodukci svých "nepapírových" jedinců, aniž by se za množitele subjektivně považovali. V mediálním a celospolečenském pojetí se termínem „množírna“ obvykle označuje velkochov anebo hromadění zvířat, tj. doposud právem blíže nedefinovaný způsob chovu, resp. držení psů, který je v praxi často uskutečňován pro komerční účely a který doprovázejí některé závadné jevy. Nejvýraznější z nich je nedostatečná péče o zvířata a často i daňové úniky při prodeji. Novela se drží druhého pojetí a pojem „množírna“ vymezuje jako „zařízení, ve kterém jsou chováni a rozmnožováni psi nebo kočky v nevhodných podmínkách, které způsobují jejich utrpení, a ve větším počtu, který jim neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické nebo etologické potřeby“, přičemž „množírnou“ se rozumí i takové zařízení, jehož „hlavním cílem činnosti není rozmnožování zvířat nebo dosažení zisku“ (§ 7a odst. 1 zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely). Množírna je tedy legislativně koncipována tak, aby obsahovala nejtypičtější znaky, které jsou s tímto pojmem v praxi spojovány. Mezi uvedené znaky patří především chov zvířat v nevhodných podmínkách a zároveň chov zvířat ve větším počtu. Jedná se o takový počet zvířat v daném zařízení, který zvířatům neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické a etologické potřeby. V souladu s ustálenou judikaturou (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 8 Tdo 657/2011) se „větším počtem zvířat“ rozumí nejméně sedm zvířat. Za definiční znak množírny naopak není považován cíl rozmnožovat zvířata nebo dosažení zisku. 

Chov nebo rozmnožování psů či koček v množírně se Novelou explicitně zakazuje, a to pod sankcí až do výše 0,5 mil. Kč (§ 7a odst. 2 zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely).

Bude-li chovatel chovat jednoho psa či jednu kočku, resp. nepatrný počet těchto zvířat v nevyhovujících podmínkách (viz medializovaný požadavek na postih tzv. „malomnožíren“), neznamená to, že by jeho činnost byla beztrestná. Naopak – již dnes se jedná o týrání zvířat postižitelné podle konkrétních skutkových okolností normami správního nebo trestního práva. V prvém případě se použije ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, rozšířené Novelou o rozmnožování ("Za týrání se považuje chovat nebo rozmnožovat zvířata v nevhodných podmínkách"), ve druhém případě ustanovení § 302 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“) – trestný čin týrání zvířat, nebo § 303 TZ – trestný čin zanedbání péče o zvíře z nedbalosti. 

Za účelem zvýšení vymahatelnosti právní úpravy a zajištění její srozumitelnosti pro adresáty se tedy výslovně stanoví, že za týrání se považuje nejen chov zvířat v nevhodných podmínkách, ale také rozmnožování zvířat v takových podmínkách. Dosud se dovozovalo výkladem, že rozmnožování zvířat je součástí jejich chovu. Nyní to bude výslovně uvedeno v zákoně jako jedna z forem nepřípustného týrání s cílem postihovat osoby, které chovají nebo rozmnožují zvířata v množírnách [§ 4 odst. 1 písm. k) zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely, a § 7a odst. 2 zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely, ve vazbě na § 4 odst. 1 písm. w) cit. předpisu]. Množírna v rovině správního práva tak v sobě spojuje již existující zákaz chovu zvířat v nevhodných podmínkách s akcentovanou otázkou chovu většího počtu zvířat. Za porušení předmětného ustanovení je již nyní možné uložit pokutu až do výše 0,5 mil. Kč, propadnutí týraného zvířete (vlastníkem se stává stát) a zákaz chovu zvířete až na dobu 5 let, což se Novelou nikterak nezmění. 

Chovatel, který bude chovat větší počet zvířat v nevhodných podmínkách, bude v praxi postižitelný jednak za chov zvířat v nevhodných podmínkách [§ 4 odst. 1 písm. k) zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely], jednak za porušení zákazu chovat nebo rozmnožovat psy nebo kočky v množírně [§ 7a odst. 2 zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely, ve vazbě na § 4 odst. 1 písm. w) cit. předpisu]. Podle posouzení daného případu bude možné pachatele postihnout dle konkrétních skutkových okolností i za porušení dalších ustanovení zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění. 

Nevymezení nevhodných podmínek chovu bližším popisem, případně kazuistickým výčtem nad rámec veterinární péče definované veterinárním zákonem (zák. č. 166/1999 Sb.) a pravidel stanovených v zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely, a vyhlášce č. 21/2013 Sb. poskytuje příslušným orgánům a zejména pak krajským veterinárním správám a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, jež vedou správní řízení o týrání zvířat, větší prostor reagovat na konkrétní skutkové okolnosti týkající se nevhodnosti chovu, které se mohou v praxi vyskytnout. V případě plemen psů a jejich rozdílných přirozených požadavků na welfare je navíc paušalizace prakticky nemožná. Pominout nelze ani riziko obcházení předem vytyčených pravidel. Uvedený konstrukt však pochopitelně implikuje vysoké požadavky na aplikační praxi a důsledné postupy kompetentních orgánů v čele s veterinárními inspektory, kteří v nejednom případě redukují kontroly na posuzování zdravotního a výživového stavu chovaných zvířat.

Rozšíření okruhu subjektů, na které se vztahují povinnosti při chovu psů a koček

Pravidla a limity týkající se reprodukce psů a koček se budou nově vztahovat na všechny chované psy a na všechny chovatele bez rozdílu, nikoliv pouze na profesionální chovatele a podnikatelské subjekty tak, jsou vymezeny ve vyhlášce č. 21/2013 Sb., o stanovení podmínek při chovu psů a koček. Maximální přípustný počet vrhů u feny bude tři za období dvou let, minimální věk pro odběr štěňat od feny bude 50 dnů, resp. minimální věk pro odběr koťat od kočky bude 84 dnů. Fena či kočka budou smět kojit pouze takový počet mláďat, který bude odpovídat jejich zdravotní kondici; ostatním životaschopným mláďatům bude muset chovatel zajistit náhradní výživu (§ 7a odst. 7 a 8 zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely). Příliš častá březost fenu a kočku neúměrně vysiluje a není v souladu s požadavky na ochranu a pohodu zvířat. Z tohoto důvodu zákon rozšiřuje počet subjektů, které budou muset dodržovat podmínky reprodukce zvířat, včetně četnosti reprodukce a reprodukčního věku. Přesun předmětných povinností z prováděcí vyhlášky do zákona má za cíl jednak rozšířit výčet subjektů, na které se uvedené povinnosti budou vztahovat, jednak zlepšit vymahatelnost právní úpravy. Výslovně se dále stanoví povinnost řídit se při rozmnožování psů a koček také prováděcím právním předpisem, tj. zmíněnou vyhláškou č. 21/2013 Sb. (§ 7a odst. 9 zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely). Po uvedených opatřeních, která je třeba považovat v boji proti množírnám psů za zásadní, volala odborná veřejnost v čele s naší odbornou platformou ANIMAL EYE řadu let. Neplnění předmětných povinností bude sankcionováno pokutou až do výše 200 tis. Kč (stanoveno jednotně pro fyzické osoby i právnické a podnikající fyzické osoby).

Evidenční povinnosti v souvislosti s chovem a převodem štěňat

Předloha nově upravuje povinnosti osob, které chovají, prodávají nebo darují štěňata ve věku do šesti měsíců. 

Chovatel psa bude nově povinen vyplnit ke každému vrhu nejpozději do 7 dnů od narození štěňat evidenční list, jehož vzor bude uveřejněn na webových stránkách Ministerstva zemědělství a v němž budou muset být povinně uvedeny následující údaje: identifikační údaje chovatele, místo chovu štěňat, informace o matce štěňat (jméno, plemeno, datum narození, číslo čipu nebo tetování aj.), informace o štěňatech (datum narození, počet narozených štěňat, počet štěňat uhynulých po 7 dnech od narození, jméno, pohlaví, číslo čipu aj.) a v neposlední řadě také informace o očkování a odčervení, případně o jiných veterinárních ošetřeních štěňat, které byly provedeny do doby převodu štěňat, nejpozději však do šesti měsíců věku. Číslo čipu štěněte se bude do evidenčního listu vrhu doplňovat do 7 dnů od označení, nedojde-li před tímto okamžikem ke změně chovatele štěněte [§ 7a odst. 5 písm. a) a b), odst. 6 zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely]. Lhůta 7 dní je shodná se lhůtou, kterou stanoví zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, v § 4 odst. 3 pro oznamovací povinnost chovatele, jenž chová 5 (v budoucnu 3) a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců. Vzorový formulář evidenčního listu usnadní a urychlí adresátům právní úpravy vyhotovení a povede také ke snazší kontrolovatelnosti tohoto dokumentu ze strany krajských veterinárních správ. Evidenční list vrhu štěňat se však nebude zasílat orgánům státní správy na vědomí ani se jim narození štěňat nebude jakkoliv oznamovat; chovatel bude povinen předložit evidenční list veterinárním inspektorům při případné kontrole na vyžádání. Současně se stanoví povinnost chovatele uchovávat evidenční list vrhu štěňat nejméně po dobu 3 let ode dne narození štěňat [§ 7a odst. 5 písm. c) zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely]. 

Každý, kdo se rozhodne prodat nebo darovat štěně do šesti měsíců věku, bude povinen vést evidenci o prodaných a darovaných štěňatech a uchovávat ji po dobu 3 let. Dále bude muset poskytnout novému chovateli kopii evidenčního listu vrhu s uvedením konkrétního převáděného štěněte anebo jiný obdobný dokument obsahující totožné údaje (zejména kupní smlouvu) a informace o dosavadním způsobu krmení štěněte a popis následné péče o ně. Předmětné povinnosti se nebudou vztahovat na provozovatele útulků [§ 7a odst. 3 a 4 zák. č. 246/1992 Sb., ve znění Novely]. 

Povinnost vyhotovit evidenční list vrhu štěňat nebude možné nahradit vyhotovením přihlášky k zápisu štěňat. Přihláška k zápisu štěňat slouží pro potřeby chovatelských klubů a pro potřeby zápisu štěňat do plemenné knihy. Přihláška k zápisu štěňat má být odeslána plemenné knize nejpozději do 3 měsíců od data vrhu. Naproti tomu evidenční list vrhu štěňat psa podle Novely bude nutné vyhotovit již do 7 dnů od narození štěňat. Z uvedené dikce je naopak zřejmé, že zákonodárce i nadále preferuje při převodech zvířat písemnou kupní smlouvu akcentující svědomitý přístup obou smluvních stran, která by měla být vždy, a to nejenom u prodejů zvířat, základem. Ani zaregistrovaný čip v jednotné státní evidenci neumožní prokázat zdravotní stav zvířete v době převodu, který je klíčový pro uplatňování nároků z titulu odpovědnosti za vady. To se týká i dalších relevantních aspektů převodu. Evidenční listy také suplují hojně medializovaný požadavek na zakotvení obligatorní písemné formy kupní smlouvy u prodeje zvířat v situaci, kdy je tato změna civilního kodexu z politického hlediska obtížně prosaditelná. Ani zde však nelze v návaznosti na povinné čipování psů, jež začne v ČR platit od ledna 2020, rezignovat na požadavek jednotné celostátní evidence, která jako jediná umožňuje dohledat v každém okamžiku skutečného majitele zvířete i počet chovaných zvířat.

Stejně tak je třeba říci, že se štěně pravidelně dostává do péče veterinárního lékaře ještě před převodem, a to kvůli očkování. Již dnes mají soukromí veterinární lékaři povinnost podle § 61 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, uvědomit neprodleně krajskou veterinární správu o podezření z týrání zvířete nebo o jiných skutečnostech důležitých z hlediska veterinární péče a veřejného zájmu na plnění jejích úkolů. Tím se rozumí i nakládání se zvířetem zjevně nemocným nebo jedincem příliš mladého věku, což je u množitelů a překupníků poměrně běžné. 

V souvislosti se zavedením shora předestřených evidenčních povinností při prodeji a darování štěňat lze očekávat, že výrazně ubydou "šedé" (tj. nezmapované) anonymní prodeje realizovatelné na veřejných prostranstvích (ulicích, benzinových stanicích, parkovištích obchodních center apod.), při kterých se prodávající často vymlouvají na to, že nevědí, kde a od koho štěně pořídili a z jakých chovů štěně pochází. Kupující pak zpětně s velkými obtížemi obstarávají důkazní materiál. Podle dnes platného § 13a odst. 4 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, dopadá povinnost poskytnout kupujícímu bezplatně v písemné podobě správné a podrobné informace o podmínkách chovu a péči o zdraví a pohodu kupovaného zvířete pouze na ty fyzické a právnické osoby, které obchodují se zvířaty určenými pro zájmové chovy. Nyní se bude předmětná povinnost vztahovat na všechny chovatele, kteří mají v úmyslu štěně prodat či darovat. Stát se tak snaží zavést do procesu zcizení štěněte, ať již úplatného (prodej) či bezúplatného (darování), pořádek. Neplnění předmětných povinností bude sankcionováno pokutou až do výše 50 tis. Kč (stanoveno jednotně pro fyzické osoby i právnické a podnikající fyzické osoby). 

Pochopitelně je vysoce pravděpodobné, že řada subjektů se bude snažit nové povinnosti obcházet anebo je nebude důsledně plnit, případně se budou v praxi objevovat falzifikáty evidenčních listů. Uvedené jednání je však právně postižitelné a právě kumulace důkazního materiálu v podobě kupříkladu zfalšovaných evidenčních listů anebo evidenčních listů se smyšlenými údaji dá jak právníkům, tak orgánům činným v trestním řízení lepší možnost, jak se proti nekalým praktikám množitelů a překupníků psů bránit. Ostatně orgány činné v trestním řízení začaly v poslední době důrazněji postihovat poškozování spotřebitele dle § 253 TZ právě v souvislosti s podvodnými prodeji domácích zvířat, při kterých se často vyskytovaly fiktivní fotografie prodávaných štěňat, klamání ohledně původu zvířete, jeho stáří a zdravotního stavu, stejně jako podvody týkající se identity prodávajícího. 

novela zákona ministerstvo zemědělství týrání zvířat ochrana zvířat

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze