Rekodifikace

V dnešní době informační existuje nepřeberné množství zdrojů ke všelijakým tématům, včetně témat právních. Asi málokoho by však napadlo hledat relevantní informace týkající se práva na sociální síti Facebook. Nicméně i tam můžeme takové informace nalézt, což dokazuje facebookový profil JUDr. Petra Bezoušky, Ph.D.

Nový český občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) upravil mj. vlastnictví bytů v § 1158 až 1222. Předložená stať poukazuje na hlavní rysy nové právní úpravy a zabývá se případy, kdy se tato nová úprava významně odklonila od dosavadní úpravy obsažené v zákoně z roku 1994. Významná část článku se zabývá přechodnými ustanoveními vztahujícími se k vlastnictví bytů, mj. se zřetelem k obnovení zásady superficies solo cedit v českém právu.

V českém i evropském akciovém právu je stále kladen významný důraz na základní kapitál akciové společnosti jako jeden z nástrojů ochrany věřitelů, ačkoliv jeho praktický význam z tohoto pohledu není až tak zásadní. Základní kapitál akciové společnosti v dnešní době představuje, zjednodušeně řečeno, „obyčejné“ číslo na straně pasiv bilance (rozvahy), jemuž nemusí odpovídat aktiva (majetek ve stejné výši).

V návaznosti na zveřejnění vládního návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů [1] (dále jen „Návrh zákona“ nebo „Návrh“), který předložilo Ministerstvo spravedlnosti a který se v souvislosti s přijetím novelizující Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 (dále jen „V. AML Směrnice“ nebo „Směrnice“) očekával, přinášíme přehledné shrnutí vývoje v této věci.

Dne 24. 6. 2019 vláda schválila věcný záměr nového stavebního zákona,[1] který byl začátkem února předložen do připomínkového řízení. Rekodifikace stavebního práva je součástí plánu legislativních prací vlády pro rok 2019, hlavním deklarovaným účelem rekodifikace je celkové zjednodušení a urychlení výstavby.

Zajistí chystaná novela včasné dodání léčivého přípravku do lékárny, ve které předložil pacient recept? Jednou ze základních povinností státu je zajistit na svém území kvalitní zdravotní péči. To znamená i dostupnost léčivých přípravků (LP) v lékárnách pro potřeby pacientů.

Nová pravidla pro rozdělení dividendy a tantiémy po 1. 1. 2014 v judikatuře Nejvyššího soudu České republiky jsou zde. Na základě usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, dochází k důležité judikatorní změně ve věci rozdělování dividend a tantiém. Pojďme se podívat, jak jsou nová pravidla Nejvyšším soudem vymezena.

S ohledem na vývoj událostí se zdá, že by se český právní řád mohl dočkat regulace činnosti realitních zprostředkovatelů. Vláda totiž na své schůzi dne 21. 1. 2019 schválila návrh zákona o realitním zprostředkování předložený Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen „Návrh“).

Poslední měsíce více než kdy jindy upíná veřejnost oči směrem k Londýnu, protože datum 29. března 2019 se nezadržitelně blíží a stále není zřejmé, co všechno tzv. brexit přinese.

Dne 1. 1. 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o ochranných známkách [1], (dále jen „Novela ZOZ“). Systém ochranných známek v České republice prošel zásadními úpravami naposledy v roce 2003, jde tedy o revizi po patnácti letech. Jedním z důvodů novelizace byly výrazné změny v podnikatelském prostředí, zejména v souvislosti s rozvojem internetu a dalších elektronických nástrojů, které proběhly v průběhu posledního desetiletí [2]. Cílem tohoto článku je popsat některé z novinek, které Novela ZOZ přinesla.

„Náš občanský zákoník je jako dítě, které se sotva naučilo mluvit,“ popisuje nový civilní kodex Mgr. Jitka Ivičičová, specialistka na smluvní právo, která vystoupí na letošním ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. V následujícím rozhovoru se dozvíte, jaké nejčastější problémy při aplikaci nového zákoníku nastávají či jak se na něj adaptovala praxe.

Novela čítá 33 novelizačních bodů a 8 přechodných ustanovení, byť ne všechna přitom mají povahu přechodných ustanovení, ač jsou takto označena. Platnost zákona již nastala, účinnost je variabilní, neboť některé změny již účinnosti nabyly, některé teprve nabudou. Hlavní část novelizací nabude účinnosti k 1. lednu 2018, tedy teoreticky je možné ještě učinit některé změny.

Všichni to čekali, ale nikdo nevěděl, kdy k tomu dojde a jak to bude probíhat. Inu, napětí je u konce – na sklonku loňského roku parlament poprvé novelizačním rýčem prorazil panenskou povrchovou skrývku planety NOZ a zasel do ní první semínka z jistě dlouhé řady budoucích změn.

V průběhu ledna a února 2017 postupně nabyla účinnosti převážná část novely zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“), která je u tohoto zákona historicky první novelou od jeho přijetí v roce 2014. Některé změny však začnou platit až od ledna 2018.

Druhá část příspěvku dr. Ondrejové se zabývá dalšími spornými otázkami závazkového práva podle nového občanského zákoníku, konkrétně se jedná o problematiku adhezních smluv, obchodních podmínek, promlčecí lhůty a lichvy.

Máme-li se dnes zaměřit na problémové otázky závazkového práva, je třeba předně říci, že občanský zákoník je sice účinný již téměř tři roky, avšak problémů neubývá, ba naopak. Čím více odborných děl vzniká, tím více přibývá problematických oblastí, a to v přímé úměře s množícími se názory dalších a dalších autorů.

Rekodifikace soukromého práva s sebou přinesla citelné změny, které více či méně zasáhly takřka všechny jeho oblasti. Nejinak tomu bylo i v souvislosti s právní úpravou zástavního práva. Jednou z těchto změn je i rozšíření způsobů uspokojení zástavního věřitele ze zástavy o přímý prodej zástavy.

Dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který přinesl mnoho změn v současném civilním právu. Jednou z nich je i ustanovení § 647 o. z., které stanoví, že: „V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.“

O závazkovém právu ve světle rekodifikace byla řeč s JUDr. Danou Ondrejovou, Ph.D., která působí jako odborná asistentka na Katedře obchodního práva Právnické fakulty MU, jako advokátka a také jako rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Je také autorkou či spoluautorkou řady publikací o ochodním právu či hospodářské soutěži. Vystoupí rovněž na letošním ročníku konference Právo ve veřejné správě, a to s příspěvkem "Vybrané (stále) problémové otázky zavázkového práva podle (N)OZ".

Kauzy, které potvrzují, jak nedostatečně jsou data v kyberprostoru chráněna, byly odrazovým můstkem letošní konference. „Schrems“ (předávání údajů do zahraničí), „Panama Papers“ (únik dokumentů týkající se zakládání společností v daňových rájích), útok na Hacking Team, „Google Spain“ (Costeja a jeho právo být zapomenut), Ekolo nebo kauza Ryneš (zpracování osobních údajů) – to vše jsou klíčové případy, hybné síly právní regulace, jenž byla v rámci ochrany dat ústředním tématem LAW FIT 2016.

Zákon o obchodních korporacích, stejně jako každý nový zákon, není nerozporný, tj. není napsán tak, že by nevyvolával výkladové problémy. Ostatně za dobu své praxe jsem se se zákonem, který by neměl výkladové problémy, nesetkal. Otázkou však je, čím byly tyto výkladové problémy způsobeny, jak lze takové výkladové problémy vyřešit či zda vůbec jsou řešitelné jinak, než novelizací zákona.

Rekodifikace soukromého práva přinesla také nový zákon o obchodních koporacích. Jak na tom jsme téměř dva roky od jeho účinnosti? Právní jistota je poměrně nízká, výkladové problémy přetrvávají a česká judikatura je nestíhá pokrývat. Konkrétní problematiku zákona o obchodních korporacích a jeho potenciální novelizaci pro nás v rozhovoru nastínil prof. JUDr. Jan Dědič, společník Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., mimo jiné jeden z největších odborníků na obchodní právo v zemi.

Novou úpravou smlouvy o dílo v občanském zákoníku došlo k zásadní změně ve vztahu ke vzniku nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla v obchodních vztazích v případech, kdy dílo vykazuje vady.

Životní situace se v průběhu času mění, a proto není neobvyklé, že se člověk prohlášený za nezvěstného například vrátí či o sobě podá zprávu. Za této situace je naprosto nevhodné, aby prohlášení za nezvěstného zůstalo v účinnosti.

Člověk jako účastník řady právních vztahů musí denně činit spousty právních jednání. I přestože se člověk stane nezvěstným a není možné zjistit jeho vůli, je nutné v některých oblastech života, tj. v řadě právních jednání, pokračovat i bez nepřítomného člověka za předpokladu ochrany jeho práv a řádné správy jeho majetku.