Zánik účinků prohlášení za nezvěstného
Navrátí-li se člověk prohlášený za nezvěstného nebo jmenuje-li správce svého jmění, pozbývá prohlášení za nezvěstného účinků. Prohlášení pozbývá účinků i dnem, který platí za den smrti nezvěstného.
Vyloučení námitky neplatnosti a neúčinnosti
Kdo byl prohlášen za nezvěstného, nemůže namítat neplatnost nebo neúčinnost právního jednání učiněného za jeho nepřítomnosti, k němuž došlo za účinků takového prohlášení, pro to, že se při nich projev jeho vůle nevyžadoval.
Životní situace se v průběhu času mění, a proto není neobvyklé, že se člověk prohlášený za nezvěstného například vrátí či o sobě podá zprávu. Za této situace je naprosto nevhodné, aby prohlášení zůstalo v účinnosti. Další možností, kdy dojde k zániku účinků prohlášení je, kdy nezvěstný, po prohlášení za nezvěstného, jmenuje svého správce majetku. To je v podstatě forma podání zprávy o životě nezvěstného, proto zákon s tímto spojuje zánik účinku prohlášení.
Samozřejmě i poslední událost, na níž zákon pamatuje, tj. smrt nezvěstné osoby, musí vést k zániku účinků prohlášení za nezvěstného. Ať už smrt byla doložena úmrtím listem na základě ohledání těla, anebo soudním rozhodnutím, na základě domněnky smrti, kdy se stala událost, díky níž se smrt jeví jako jistá.
Rozpornost může nastat u posledního z výše jmenovaného způsobu stanovení dne smrti, tj. na základě domněnky smrti. Při takovém rozhodnutí je stanoven den smrti, který samozřejmě směřuje do minulosti. Tím vzniká mezidobí mezi dnem smrti a právní mocí rozhodnutí o prohlášení za mrtvého, v němž nelze uplatnit účinky předpokládané v ustanovení § 67, neboť člověk již nemohl být nositelem práv a povinností, a tak ani právně jednat.
Zánik nastává ex lege, tedy není nutné rozhodnutí soudu.
Navrátivší se člověk, který byl prohlášen za nezvěstného, se znovu ujímá správy svých záležitostí. Zjistil-li, že bylo bez jeho souhlasu zasaženo do jeho záležitostí, určitě by chtěl celou situaci řešit. Nabízela by se tu možnost, tzv. uplatnění námitky neplatnosti nebo neúčinnosti jednání, která byly učiněna bez jeho součinnosti v době jeho nepřítomnosti. Nicméně zákon jednoznačně stanovuje, že na vznesení námitky nemá nezvěstný po svém návratu nárok.
Samozřejmě reálně by mohlo dojít i ke zneužití celého institutu nezvěstnosti osobami, které by nezvěstnost osoby zosnovaly, například společníci korporace k prosazení něčeho, s čím by nezvěstný nesouhlasil. V takovém případě by se k právním jednáním učiněným v nepřítomnosti nezvěstného nepřihlíželo a byla by s největší pravděpodobností konstatována dle ustanovení § 588 absolutní neplatnost takovýchto jednání.
Právní stav komentáře k 1. 1. 2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- LZPS,
- Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- zákon o zvláštních řízeních soudních
- zákon o notářích a jejich činnosti
- Občanský soudní řád
Související ustanovení
Právní stav komentáře do 31. 12. 2013
- Související předpisy: LZPS, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- Související ustanovení: §195 a násl. OSŘ, § 7 odst. 2 OZ
Z literatury
- Tégl, P, Melzer, F. Občanský zákoník Velký komentář § 1 – 117, Svazek I. Obecná ustanovení, Leges, 2013
Diskuze k článku ()