Komentář k OZ: § 68 a 69 - Zánik účinků prohlášení za nezvěstného, vyloučení námitky neplatnosti a neúčinnosti
Životní situace se v průběhu času mění, a proto není neobvyklé, že se člověk prohlášený za nezvěstného například vrátí či o sobě podá zprávu. Za této situace je naprosto nevhodné, aby prohlášení za nezvěstného zůstalo v účinnosti.
Zánik účinků prohlášení za nezvěstného
Navrátí-li se člověk prohlášený za nezvěstného nebo jmenuje-li správce svého jmění, pozbývá prohlášení za nezvěstného účinků. Prohlášení pozbývá účinků i dnem, který platí za den smrti nezvěstného.
Vyloučení námitky neplatnosti a neúčinnosti
Kdo byl prohlášen za nezvěstného, nemůže namítat neplatnost nebo neúčinnost právního jednání učiněného za jeho nepřítomnosti, k němuž došlo za účinků takového prohlášení, pro to, že se při nich projev jeho vůle nevyžadoval.
Životní situace se v průběhu času mění, a proto není neobvyklé, že se člověk prohlášený za nezvěstného například vrátí či o sobě podá zprávu. Za této situace je naprosto nevhodné, aby prohlášení zůstalo v účinnosti. Další možností, kdy dojde k zániku účinků prohlášení je, kdy nezvěstný, po prohlášení za nezvěstného, jmenuje svého správce majetku. To je v podstatě forma podání zprávy o životě nezvěstného, proto zákon s tímto spojuje zánik účinku prohlášení.
Samozřejmě i poslední událost, na níž zákon pamatuje, tj. smrt nezvěstné osoby, musí vést k zániku účinků prohlášení za nezvěstného. Ať už smrt byla doložena úmrtím listem na základě ohledání těla, anebo soudním rozhodnutím, na základě domněnky smrti, kdy se stala událost, díky níž se smrt jeví jako jistá.
Rozpornost může nastat u posledního z výše jmenovaného způsobu stanovení dne smrti, tj. na základě domněnky smrti. Při takovém rozhodnutí je stanoven den smrti, který samozřejmě směřuje do minulosti. Tím vzniká mezidobí mezi dnem smrti a právní mocí rozhodnutí o prohlášení za mrtvého, v němž nelze uplatnit účinky předpokládané v ustanovení § 67, neboť člověk již nemohl být nositelem práv a povinností, a tak ani právně jednat.
Zánik nastává ex lege, tedy není nutné rozhodnutí soudu.
Navrátivší se člověk, který byl prohlášen za nezvěstného, se znovu ujímá správy svých záležitostí. Zjistil-li, že bylo bez jeho souhlasu zasaženo do jeho záležitostí, určitě by chtěl celou situaci řešit. Nabízela by se tu možnost, tzv. uplatnění námitky neplatnosti nebo neúčinnosti jednání, která byly učiněna bez jeho součinnosti v době jeho nepřítomnosti. Nicméně zákon jednoznačně stanovuje, že na vznesení námitky nemá nezvěstný po svém návratu nárok.
Samozřejmě reálně by mohlo dojít i ke zneužití celého institutu nezvěstnosti osobami, které by nezvěstnost osoby zosnovaly, například společníci korporace k prosazení něčeho, s čím by nezvěstný nesouhlasil. V takovém případě by se k právním jednáním učiněným v nepřítomnosti nezvěstného nepřihlíželo a byla by s největší pravděpodobností konstatována dle ustanovení § 588 absolutní neplatnost takovýchto jednání.
Právní stav komentáře k 1. 1. 2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- LZPS,
- Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- zákon o zvláštních řízeních soudních
- zákon o notářích a jejich činnosti
- Občanský soudní řád
Související ustanovení
Právní stav komentáře do 31. 12. 2013
- Související předpisy: LZPS, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- Související ustanovení: §195 a násl. OSŘ, § 7 odst. 2 OZ
Z literatury
- Tégl, P, Melzer, F. Občanský zákoník Velký komentář § 1 – 117, Svazek I. Obecná ustanovení, Leges, 2013
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
