Český zákon o brexitu pomůže britským občanům k legalizaci pobytu a přístupu na trh práce v ČR, další dopady brexitu zůstávají nejasné
Poslední měsíce více než kdy jindy upíná veřejnost oči směrem k Londýnu, protože datum 29. března 2019 se nezadržitelně blíží a stále není zřejmé, co všechno tzv. brexit přinese.
Pro případ, že jeden z dosavadních nejvlivnějších členů Evropské unie skutečně odejde bez dohody, přijala Vláda České republiky na svém zasedání dne 7. 1. 2019 návrh zákona o brexitu[1] („CZ-zákon o brexitu“), který by měl případné dopady ukončení členství Spojeného království v EU bez dohody po přechodnou dobu zmírnit.
Předpokládá se, že návrh CZ-zákona o brexitu bude bez větších legislativních prodlev včas přijat. Výměnou za to Česká republika očekává obdobnou vstřícnost ze strany Spojeného království vůči našim občanům žijícím tam.[2][3]
Výhody podle CZ-zákona o brexitu skončí nejpozději uplynutím dne 31. prosince 2020, pokud kdykoliv do tohoto data nevstoupí v platnost dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království z EU podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.[4]
Imigračněprávní otázky
Přijetí CZ-zákona o brexitu je bezpochyby pozitivní zprávou především pro občany Spojeného království žijící v ČR, neboť vstřícně řeší jejich imigračněprávní statut. V souladu s dřívějším doporučením Ministerstva vnitra ČR[5] výslovně stanoví, že občan Spojeného království, kterému bude kdykoliv před účinností CZ-zákona o brexitu vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo o něj ve stejné době požádá, bude oprávněn na území ČR (za podmínek dále stanovených tímto zákonem) přechodně pobývat. Jinými slovy se pro něj (byť přechodně) nic nezmění. Podobně vstřícný je CZ-zákon o brexitu také vůči rodinným příslušníkům občanů Spojeného království.
Přes výše uvedené lze jen doporučit, aby občané Spojeného království zrevidovali svůj dosavadní pobyt v ČR a případně si včas požádali o vydání povolení k trvalému pobytu či dokonce občanství.
Na pracovním trhu budou od povinnosti obstarat si jedno z příslušných „pracovních povolení“[6] osvobozeni ti, jejichž výkon práce v základním pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce (tedy ať už na základě pracovní smlouvy či jedné z dohod mimo pracovní poměr) započal přede dnem nabytí účinnosti CZ-zákona o brexitu.
Výše uvedené se nevztahuje na občany Spojeného království – manžely/partnery občanů ČR, kteří budou mít nadále zvýhodněné postavení, jako je tomu nyní u manželů/partnerů tzv. „třetizemců“[7]. I jim však dáváme ke zvážení podání žádosti o udělení trvalého pobytu, resp. získání českého občanství.
Další dopady brexitu
Případný brexit a tudíž i CZ-zákon o brexitu má nicméně mnohem širší dopady než jen otázku legalizace pobytu a přístupu na trh práce. Dotýká se také stavebního spoření či penzijního připojištění, daní, provozování hazardních her, oblasti poskytování finančních služeb, poskytování vzdělání či nakládání s léčivými přípravky aj.
[1] Návrh vládního zákona o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, přijatý vládním usnesením č. 3/19 ze dne 7. 1. 2019.
[2] Viz https://www.mvcr.cz/clanek/ministerstvo-vnitra-pripravilo-brexitovy-zakon-pro-pripad-tvrdeho-brexitu.aspx?q=cHJuPTE%3d
[3] Pro účely tohoto článku vycházíme dále v textu z předpokladu, že CZ-zákon o brexitu bude do 29. 3. 2019 přijat.
[4] Viz. § 30 odst. 2 návrhu CZ-zákona o brexitu. Ustanovení § 4 odst. 6, § 9, § 12 odst. 2, § 18 až 21 a § 23 odst. 3 však zůstanou v platnosti i po tomto datu.
[5] Viz První a Druhé doporučení Ministerstva vnitra ČR dostupné (k 9. 1. 2018) zde: https://www.mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnost-informace-pro-cizinceinformace-pro-cizince.aspx
[6] Tzn. povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartu (dle situace).
[7] Státní příslušníci ze zemí mimo EU a EHP.
Další články
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.




