Český zákon o brexitu pomůže britským občanům k legalizaci pobytu a přístupu na trh práce v ČR, další dopady brexitu zůstávají nejasné
Poslední měsíce více než kdy jindy upíná veřejnost oči směrem k Londýnu, protože datum 29. března 2019 se nezadržitelně blíží a stále není zřejmé, co všechno tzv. brexit přinese.
Pro případ, že jeden z dosavadních nejvlivnějších členů Evropské unie skutečně odejde bez dohody, přijala Vláda České republiky na svém zasedání dne 7. 1. 2019 návrh zákona o brexitu[1] („CZ-zákon o brexitu“), který by měl případné dopady ukončení členství Spojeného království v EU bez dohody po přechodnou dobu zmírnit.
Předpokládá se, že návrh CZ-zákona o brexitu bude bez větších legislativních prodlev včas přijat. Výměnou za to Česká republika očekává obdobnou vstřícnost ze strany Spojeného království vůči našim občanům žijícím tam.[2][3]
Výhody podle CZ-zákona o brexitu skončí nejpozději uplynutím dne 31. prosince 2020, pokud kdykoliv do tohoto data nevstoupí v platnost dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království z EU podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.[4]
Imigračněprávní otázky
Přijetí CZ-zákona o brexitu je bezpochyby pozitivní zprávou především pro občany Spojeného království žijící v ČR, neboť vstřícně řeší jejich imigračněprávní statut. V souladu s dřívějším doporučením Ministerstva vnitra ČR[5] výslovně stanoví, že občan Spojeného království, kterému bude kdykoliv před účinností CZ-zákona o brexitu vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo o něj ve stejné době požádá, bude oprávněn na území ČR (za podmínek dále stanovených tímto zákonem) přechodně pobývat. Jinými slovy se pro něj (byť přechodně) nic nezmění. Podobně vstřícný je CZ-zákon o brexitu také vůči rodinným příslušníkům občanů Spojeného království.
Přes výše uvedené lze jen doporučit, aby občané Spojeného království zrevidovali svůj dosavadní pobyt v ČR a případně si včas požádali o vydání povolení k trvalému pobytu či dokonce občanství.
Na pracovním trhu budou od povinnosti obstarat si jedno z příslušných „pracovních povolení“[6] osvobozeni ti, jejichž výkon práce v základním pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce (tedy ať už na základě pracovní smlouvy či jedné z dohod mimo pracovní poměr) započal přede dnem nabytí účinnosti CZ-zákona o brexitu.
Výše uvedené se nevztahuje na občany Spojeného království – manžely/partnery občanů ČR, kteří budou mít nadále zvýhodněné postavení, jako je tomu nyní u manželů/partnerů tzv. „třetizemců“[7]. I jim však dáváme ke zvážení podání žádosti o udělení trvalého pobytu, resp. získání českého občanství.
Další dopady brexitu
Případný brexit a tudíž i CZ-zákon o brexitu má nicméně mnohem širší dopady než jen otázku legalizace pobytu a přístupu na trh práce. Dotýká se také stavebního spoření či penzijního připojištění, daní, provozování hazardních her, oblasti poskytování finančních služeb, poskytování vzdělání či nakládání s léčivými přípravky aj.
[1] Návrh vládního zákona o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, přijatý vládním usnesením č. 3/19 ze dne 7. 1. 2019.
[2] Viz https://www.mvcr.cz/clanek/ministerstvo-vnitra-pripravilo-brexitovy-zakon-pro-pripad-tvrdeho-brexitu.aspx?q=cHJuPTE%3d
[3] Pro účely tohoto článku vycházíme dále v textu z předpokladu, že CZ-zákon o brexitu bude do 29. 3. 2019 přijat.
[4] Viz. § 30 odst. 2 návrhu CZ-zákona o brexitu. Ustanovení § 4 odst. 6, § 9, § 12 odst. 2, § 18 až 21 a § 23 odst. 3 však zůstanou v platnosti i po tomto datu.
[5] Viz První a Druhé doporučení Ministerstva vnitra ČR dostupné (k 9. 1. 2018) zde: https://www.mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnost-informace-pro-cizinceinformace-pro-cizince.aspx
[6] Tzn. povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartu (dle situace).
[7] Státní příslušníci ze zemí mimo EU a EHP.
Další články
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
Od nejnižší ceny k nejlepší hodnotě aneb inovativní zadávání IT veřejných zakázek
Zatímco výběr IT systémů podle nejnižší ceny často vede k technologickému dluhu a závislosti na jediném dodavateli, hodnocení založené na kvalitě umožňuje veřejné správě získat funkční řešení na míru. Praktický návod a poznatky z rozhodovací praxe ÚOHS ukazují, jak správně nastavit kvalitativní kritéria i proces hodnocení tak, aby zakázka byla právně neprůstřelná a přinesla nejlepší poměr ceny a výkonu.
Domácí násilí a jeho trestání: zažila jsem situaci, kdy pachatel musel podle rozsudku oběti posílat každý den růži
Čekatelka na Okresním státním zastupitelství v Chebu, Karolína Sochová, obhájila rigorózní práci na téma týkající se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, známém pod laickým názvem jako „domácí násilí“. Co všechno ve své praxi zažila? A jaká jsou úskalí prokazování násilí za zavřenými dveřmi?




