Český zákon o brexitu pomůže britským občanům k legalizaci pobytu a přístupu na trh práce v ČR, další dopady brexitu zůstávají nejasné
Poslední měsíce více než kdy jindy upíná veřejnost oči směrem k Londýnu, protože datum 29. března 2019 se nezadržitelně blíží a stále není zřejmé, co všechno tzv. brexit přinese.
Pro případ, že jeden z dosavadních nejvlivnějších členů Evropské unie skutečně odejde bez dohody, přijala Vláda České republiky na svém zasedání dne 7. 1. 2019 návrh zákona o brexitu[1] („CZ-zákon o brexitu“), který by měl případné dopady ukončení členství Spojeného království v EU bez dohody po přechodnou dobu zmírnit.
Předpokládá se, že návrh CZ-zákona o brexitu bude bez větších legislativních prodlev včas přijat. Výměnou za to Česká republika očekává obdobnou vstřícnost ze strany Spojeného království vůči našim občanům žijícím tam.[2][3]
Výhody podle CZ-zákona o brexitu skončí nejpozději uplynutím dne 31. prosince 2020, pokud kdykoliv do tohoto data nevstoupí v platnost dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království z EU podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.[4]
Imigračněprávní otázky
Přijetí CZ-zákona o brexitu je bezpochyby pozitivní zprávou především pro občany Spojeného království žijící v ČR, neboť vstřícně řeší jejich imigračněprávní statut. V souladu s dřívějším doporučením Ministerstva vnitra ČR[5] výslovně stanoví, že občan Spojeného království, kterému bude kdykoliv před účinností CZ-zákona o brexitu vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo o něj ve stejné době požádá, bude oprávněn na území ČR (za podmínek dále stanovených tímto zákonem) přechodně pobývat. Jinými slovy se pro něj (byť přechodně) nic nezmění. Podobně vstřícný je CZ-zákon o brexitu také vůči rodinným příslušníkům občanů Spojeného království.
Přes výše uvedené lze jen doporučit, aby občané Spojeného království zrevidovali svůj dosavadní pobyt v ČR a případně si včas požádali o vydání povolení k trvalému pobytu či dokonce občanství.
Na pracovním trhu budou od povinnosti obstarat si jedno z příslušných „pracovních povolení“[6] osvobozeni ti, jejichž výkon práce v základním pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce (tedy ať už na základě pracovní smlouvy či jedné z dohod mimo pracovní poměr) započal přede dnem nabytí účinnosti CZ-zákona o brexitu.
Výše uvedené se nevztahuje na občany Spojeného království – manžely/partnery občanů ČR, kteří budou mít nadále zvýhodněné postavení, jako je tomu nyní u manželů/partnerů tzv. „třetizemců“[7]. I jim však dáváme ke zvážení podání žádosti o udělení trvalého pobytu, resp. získání českého občanství.
Další dopady brexitu
Případný brexit a tudíž i CZ-zákon o brexitu má nicméně mnohem širší dopady než jen otázku legalizace pobytu a přístupu na trh práce. Dotýká se také stavebního spoření či penzijního připojištění, daní, provozování hazardních her, oblasti poskytování finančních služeb, poskytování vzdělání či nakládání s léčivými přípravky aj.
[1] Návrh vládního zákona o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, přijatý vládním usnesením č. 3/19 ze dne 7. 1. 2019.
[2] Viz https://www.mvcr.cz/clanek/ministerstvo-vnitra-pripravilo-brexitovy-zakon-pro-pripad-tvrdeho-brexitu.aspx?q=cHJuPTE%3d
[3] Pro účely tohoto článku vycházíme dále v textu z předpokladu, že CZ-zákon o brexitu bude do 29. 3. 2019 přijat.
[4] Viz. § 30 odst. 2 návrhu CZ-zákona o brexitu. Ustanovení § 4 odst. 6, § 9, § 12 odst. 2, § 18 až 21 a § 23 odst. 3 však zůstanou v platnosti i po tomto datu.
[5] Viz První a Druhé doporučení Ministerstva vnitra ČR dostupné (k 9. 1. 2018) zde: https://www.mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnost-informace-pro-cizinceinformace-pro-cizince.aspx
[6] Tzn. povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartu (dle situace).
[7] Státní příslušníci ze zemí mimo EU a EHP.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.




