Rekodifikace

(1) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran. (2) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti.

V nové sérii příspěvků se bude doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., zabývat účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V prvním ze svých příspěvků nás seznámí s právními skutečnostmi a obecně pojedná o právním jednání, a to i s krátkým exkursem do zahraniční právní úpravy.

Pokračování komentovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., tentokrát těch, která se týkají jmenování opatrovníka osobě omezené ve svéprávnosti.

§ 59: Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky; uplynutím doby právní účinky omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do vydání nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok. § 60: Změní-li se okolnosti, soud své rozhodnutí bezodkladně změní nebo zruší, a to i bez návrhu.

Dlouho očekávaná změna ve vedení Ministerstva spravedlnosti České republiky se dočkala svého entrée. Ministryně Helena Válková zaslala předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi dopis, v němž ho informuje o svém rozhodnutí podat s účinnosti k 1. březnu 2015 demisi na funkci členky vlády České republiky v souladu s čl. 73 odst. 1 Ústavy.

Obczan, neboli komunitní portál o rekodifikaci, byl založen za kontinuální podpory osob, kterým není lhostejný výklad právních předpisů přímo souvisejících s rekodifikací soukromého práva v České republice. Těmito předpisy rozumíme zejména zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

Pokračování příspěvku JUDr. Filipa Melzera, Ph.D., LL.M., k aktuálním otázkám náhrady škody, které vyvstávají z nové civilní legislativy.

Soud může v průběhu řízení o omezení svéprávnosti svěřit třetí osobě provedení určitých jednotlivých právních jednání nebo správu majetku, je-li to nutné, aby se zabránilo závažné újmě.

V rámci tohoto tématu jsem vybral jen některé problémy, které jsou aktuální a které mohou při běžném čtení zákona přinášet určité výkladové otázky.

Komplexní změny, které v českém právu před rokem nastaly, se nevyhnuly ani oblasti cestovního ruchu. Nejen v období dovolených a turistické sezóny lidé touží po cestování, zážitcích a odpočinku v zahraničí a je tedy nanejvýš vhodné, aby příslušné smluvní typy, které jsou za tímto účelem uzavírány, byly upraveny na zákonné úrovni. Nová práva a povinnosti s přijetím NOZ získali nejen zákazníci, ale i cestovní kanceláře. V článku si rozebereme hlavní změny, které nová úprava přináší.

Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.

(1) Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil. (2) Má-li člověk obtíže dorozumívat se, není to samo o sobě důvodem k omezení svéprávnosti.

Pokračování příspěvku JUDr. Petra Tégla, Ph.D., ve kterém se zabývá některými problematickými pasážemi občanského zákoníku v oblasti právní úpravy nemovitých věcí.

Rozhodnutí soudu: (1) Omezit svéprávnost člověka může jen soud. (2) Soud vyvine potřebné úsilí, aby zjistil názor člověka, o jehož svéprávnosti rozhoduje, a to i za použití takového způsobu dorozumívání, který si člověk zvolí.

Příspěvek JUDr. Petra Tégla, Ph.D., se zabývá problematickými pasážemi občanského zákoníku, které se týkají nemovitých věcí.

Pokračování příspěvku Mgr. et Mgr. Dany Prudíkové, Ph.D., bývalé ředitelky legislativního odboru na Ministerstvu spravedlnosti, kde se podílela na přípravách nového občanského zákoníku a předpisů s ním souvisejících.

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „NOZ“) zařadil mezi podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat tři podpůrná opatření, tj. předběžné prohlášení (§ 38 až 44), nápomoc při rozhodování (§ 45 až 48) a zastoupení členem domácnosti (§ 49 až 54).

Cílem mého příspěvku je nastínit, co se stalo v prvním roce účinnosti nového občanského zákoníku. Nevím, zda budu schopna naplnit veškerá očekávání, která by nadpis tohoto textu mohl vyvolat. Zřejmě vám neřeknu, jak to bude s technickou nebo koncepční novelou, protože již na Ministerstvu spravedlnosti nepůsobím a práce na novele mám tedy víceméně zprostředkované.

Je tomu téměř rok, co v České republice vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) a tak bych v několika následujících řádcích rád zhodnotil zefektivnění náhrady škody v o.z., ke kterému podle mého názoru dochází oproti úpravě platné do 31.12. 2013.

Předpoklady omezení: (1) K omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. (2) Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření.

Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „Rejstříkový zákon“), který v sobě nově koncentruje jednotnou hmotněprávní regulaci veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, dále upravuje řízení ve věcech veřejného rejstříku s tím, že nadále již bude občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb., dále též „OSŘ“) plnit roli subsidiárního právního předpisu, a konečně normuje možnost zápisu do veřejných rejstříků notářem.

Smluvní pokuta se řadí mezi právní instituty, jimiž lze zajistit plnění závazku. Má sankční charakter, neboť subjekty, které poruší smluvní povinnost, stíhá nepříznivým následkem v podobě vzniku další povinnosti zaplatit. V posledním období vyvstala do popředí otázka smluvní pokuty sjednané ve spotřebitelských smlouvách.

Při přípravě nového kodexu občanského práva byla široce diskutována otázka lidských práv při využití institutů zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům (§ 10 zákona č. 40/1964 Sb.) při duševní poruše fyzické osoby.

Odcizení uměleckých děl bylo velmi horkým mezinárodním tématem především v souvislosti s nálezem velkolepé sbírky Cornelia Gurlitta, kdy bylo roku 2012 v jeho bytě v Mnichově objeveno více než 1 400 děl zahrnující z velké části i tzv. zvrhlé umění, tedy umění zakazované a zabavované nacisty, a to především židovským rodinám.

Centrum právní komparatistiky ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy uspořádalo seminář o základních problémech trustu, resp. svěřenského fondu, za účasti nejpřednějších znalců této problematiky z Anglie, Německa a Lucemburska.