Komentář k NOZ: § 58 - Delegace právních jednání
Soud může v průběhu řízení o omezení svéprávnosti svěřit třetí osobě provedení určitých jednotlivých právních jednání nebo správu majetku, je-li to nutné, aby se zabránilo závažné újmě.
Komentář
Toto ustanovení dává soudu, jenž rozhoduje v otázce svéprávnosti člověka, možnost již v průběhu řízení svěřit určité právní jednání konkrétní osobě, hrozila-li by osobě omezované ve svéprávnosti závažná újma.
Základním předpokladem samozřejmě musí být dostatečné a spolehlivé zjištění soudu, že tu opravdu hrozí posuzovanému bez pomoci třetí osoby při určitých jednáních okamžitá závažná újma, a proto nelze počkat na ustanovení opatrovníka. Je předpokladatelné, že soud se tedy nejprve musí seznámit se spisem (znaleckým posudkem) a následně i „zhlédnout“ samotného posuzovaného (viz blíže § 56), aby vůbec k tomuto kroku mohl přistoupit. V životě nastanou situace, které potřebují takto rychlé řešení, jako je například prodej nemovitosti či správa většího majetku, která nesnese odkladu.
Z výše uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že třetí osobě může být svěřeno provedení určitých jednotlivých právních jednání. Soud v takovém případě musí ve svém rozhodnutí dostatečně určitě vymezit toto jednotlivé určité jednání. Další možností soudu je svěřit třetí osobě správu majetku posuzovaného. Soud v rozhodnutí musí precizovat, co vše je třeba činit k zachování majetku (správa prostá) či dokonce v některých případech i k jeho rozšíření (správa plná). Blíže ke správě cizího majetku ustanovení § 1400 a násl. občanského zákoníku.
Při výběru této třetí osoby se nabízí prostor pro využití nového podpůrného opatření – předběžného prohlášení (§ 38 a násl.). To znamená, pokud člověk učinil předběžné prohlášení a vyslovil přání, aby mu konkrétní osoba byla v případě jeho duševní poruchy jmenována opatrovníkem, soud by tuto osobu určil i za třetí osobu ve smyslu tohoto ustanovení, a to po dobu průběhu řízení až do konečného rozhodnutí a ustanovení opatrovníka, kterým samozřejmě může být tatáž osoba.
Na závěr považuji za zásadní zdůraznit, že samozřejmě na právní jednání, která by spadala do tzv. běžných záležitostí (viz blíže § 64), se toto ustanovení nemůže vztahovat.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- LZPS
- Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- zákon o zvláštních řízeních soudních
- Občanský soudní řád
Související pojmy
- svéprávnost, omezení svéprávnosti
Související ustanovení
- §15 a násl., § 45 a násl., § 49 a násl., § 55 a násl., § 457, § 545 a násl., § 1400 a násl., § 3032, 3033, 3034
Právní stav komentáře do 31.12.2013
- Související předpisy: LZPS, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, Občanský soudní řád
- Související pojmy: způsobilost k právním úkonům, omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům
- Související ustanovení: §186 a násl. OSŘ, § 8 a násl. OZ
Z literatury
- Tégl, P, Melzer, F. Občanský zákoník Velký komentář § 1 – 117, Svazek I. Obecná ustanovení, Leges, 2013
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


