Komentář k NOZ: § 64 - Běžné záležitosti při omezení svéprávnosti
Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.
Komentář
Toto ustanovení jednoznačně prohlašuje, že je nepřípustné zakazovat člověku samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Pod tím si můžeme představit například nákup potravin, oblečení, využití hromadné dopravy, tzn. koupě jízdenky. Proto vymezení rozsahu omezení je nutné určit uváženě a správná formulace jednání, na nichž je člověk omezen, ve výroku rozhodnutí (viz. § 57) je zásadní věcí ovlivňující život konkrétního člověka. Nutně musí odpovídat duševnímu stavu a skutečným možnostem jedince, tak aby nebyly ohroženy jeho zájmy.
Proto se osobně domnívám, že vhodnější je užití, tzv. negativního výčtu, kdy se ve výroku rozhodnutí uvedou právní jednání, ve kterých není člověk schopen samostatně právně jednat. S tím, že ve zbytku následně způsobilý je.
Jako konkrétní příklad je možné uvést tuto formulaci:
„Soud omezuje osobu X.Y., nar. …, bytem …., ve svéprávnosti a to tak, že není samostatně schopen právně jednat v těchto záležitostech:
uzavírat smlouvy o finančních produktech (o úvěru, o životním a úrazovém pojištění); nakládat s majetkem, jehož hodnota přesahuje 500 Kč a k právnímu jednání, jehož hodnota přesahuje tuto částku; dávat do zástavy svůj majetek, ručit svým majetkem za jiného; jednat v pracovněprávních věcech, tedy uzavírat pracovní smlouvy a dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnance; vyřizovat si dávky státní sociální podpory, hmotné nouze, invalidní a starobní důchod;uzavírat manželství, uznat a popřít otcovství, k výkonu rodičovských práv.“
Jak vyplývá z výše uvedeného příkladu, především v oblasti majetkových práv je vhodné určení finančního limitu, se kterým je schopen člověk vzhledem ke své poruše hospodařit. Samozřejmě i negativní výčet s sebou může přinést nejasnosti, zda tedy člověk je nebo není v dané věci schopen sám právně jednat.
Oproti tomu si uveďme příklad tzv. pozitivního výčtu. Tedy ve výroku se určí, ve kterém právním jednání je člověk schopen jednat sám.
„Soud omezuje osobu X.Y., nar. …, bytem …., ve svéprávnosti a to tak, že je oprávněna pouze hospodařit s částkou 150,- Kč denně.“
Z výše uvedeného, by tedy osoba nebyla ve všech ostatních právních jednáních způsobilá samostatně právně jednat. Což vede k velmi širokému zákazu a enormnímu zásahu do každodenního života jedince.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- LZPS
- Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- zákon o zvláštních řízeních soudních
- Občanský soudní řád
Související pojmy
- svéprávnost, omezení svéprávnosti
Související ustanovení
- § 15 a násl., § 45 a násl., § 49 a násl., § 55 a násl., § 457, § 1453 a násl., § 3032, 3033, 3034
Právní stav komentáře do 31.12.2013
- Související předpisy: LZPS, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, Občanský soudní řád
- Související pojmy: způsobilost k právním úkonům, omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům
- Související ustanovení: §186 a násl. OSŘ, § 8 a násl. OZ
Z literatury
- Tégl, P, Melzer, F. Občanský zákoník Velký komentář § 1 – 117, Svazek I. Obecná ustanovení, Leges, 2013
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



