Komentář k NOZ: § 64 - Běžné záležitosti při omezení svéprávnosti
Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.
Komentář
Toto ustanovení jednoznačně prohlašuje, že je nepřípustné zakazovat člověku samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Pod tím si můžeme představit například nákup potravin, oblečení, využití hromadné dopravy, tzn. koupě jízdenky. Proto vymezení rozsahu omezení je nutné určit uváženě a správná formulace jednání, na nichž je člověk omezen, ve výroku rozhodnutí (viz. § 57) je zásadní věcí ovlivňující život konkrétního člověka. Nutně musí odpovídat duševnímu stavu a skutečným možnostem jedince, tak aby nebyly ohroženy jeho zájmy.
Proto se osobně domnívám, že vhodnější je užití, tzv. negativního výčtu, kdy se ve výroku rozhodnutí uvedou právní jednání, ve kterých není člověk schopen samostatně právně jednat. S tím, že ve zbytku následně způsobilý je.
Jako konkrétní příklad je možné uvést tuto formulaci:
„Soud omezuje osobu X.Y., nar. …, bytem …., ve svéprávnosti a to tak, že není samostatně schopen právně jednat v těchto záležitostech:
uzavírat smlouvy o finančních produktech (o úvěru, o životním a úrazovém pojištění); nakládat s majetkem, jehož hodnota přesahuje 500 Kč a k právnímu jednání, jehož hodnota přesahuje tuto částku; dávat do zástavy svůj majetek, ručit svým majetkem za jiného; jednat v pracovněprávních věcech, tedy uzavírat pracovní smlouvy a dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnance; vyřizovat si dávky státní sociální podpory, hmotné nouze, invalidní a starobní důchod;uzavírat manželství, uznat a popřít otcovství, k výkonu rodičovských práv.“
Jak vyplývá z výše uvedeného příkladu, především v oblasti majetkových práv je vhodné určení finančního limitu, se kterým je schopen člověk vzhledem ke své poruše hospodařit. Samozřejmě i negativní výčet s sebou může přinést nejasnosti, zda tedy člověk je nebo není v dané věci schopen sám právně jednat.
Oproti tomu si uveďme příklad tzv. pozitivního výčtu. Tedy ve výroku se určí, ve kterém právním jednání je člověk schopen jednat sám.
„Soud omezuje osobu X.Y., nar. …, bytem …., ve svéprávnosti a to tak, že je oprávněna pouze hospodařit s částkou 150,- Kč denně.“
Z výše uvedeného, by tedy osoba nebyla ve všech ostatních právních jednáních způsobilá samostatně právně jednat. Což vede k velmi širokému zákazu a enormnímu zásahu do každodenního života jedince.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- LZPS
- Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- zákon o zvláštních řízeních soudních
- Občanský soudní řád
Související pojmy
- svéprávnost, omezení svéprávnosti
Související ustanovení
- § 15 a násl., § 45 a násl., § 49 a násl., § 55 a násl., § 457, § 1453 a násl., § 3032, 3033, 3034
Právní stav komentáře do 31.12.2013
- Související předpisy: LZPS, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, Občanský soudní řád
- Související pojmy: způsobilost k právním úkonům, omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům
- Související ustanovení: §186 a násl. OSŘ, § 8 a násl. OZ
Z literatury
- Tégl, P, Melzer, F. Občanský zákoník Velký komentář § 1 – 117, Svazek I. Obecná ustanovení, Leges, 2013
Další články
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.



