Komentář k NOZ: § 64 - Běžné záležitosti při omezení svéprávnosti
Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.
Komentář
Toto ustanovení jednoznačně prohlašuje, že je nepřípustné zakazovat člověku samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života. Pod tím si můžeme představit například nákup potravin, oblečení, využití hromadné dopravy, tzn. koupě jízdenky. Proto vymezení rozsahu omezení je nutné určit uváženě a správná formulace jednání, na nichž je člověk omezen, ve výroku rozhodnutí (viz. § 57) je zásadní věcí ovlivňující život konkrétního člověka. Nutně musí odpovídat duševnímu stavu a skutečným možnostem jedince, tak aby nebyly ohroženy jeho zájmy.
Proto se osobně domnívám, že vhodnější je užití, tzv. negativního výčtu, kdy se ve výroku rozhodnutí uvedou právní jednání, ve kterých není člověk schopen samostatně právně jednat. S tím, že ve zbytku následně způsobilý je.
Jako konkrétní příklad je možné uvést tuto formulaci:
„Soud omezuje osobu X.Y., nar. …, bytem …., ve svéprávnosti a to tak, že není samostatně schopen právně jednat v těchto záležitostech:
uzavírat smlouvy o finančních produktech (o úvěru, o životním a úrazovém pojištění); nakládat s majetkem, jehož hodnota přesahuje 500 Kč a k právnímu jednání, jehož hodnota přesahuje tuto částku; dávat do zástavy svůj majetek, ručit svým majetkem za jiného; jednat v pracovněprávních věcech, tedy uzavírat pracovní smlouvy a dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnance; vyřizovat si dávky státní sociální podpory, hmotné nouze, invalidní a starobní důchod;uzavírat manželství, uznat a popřít otcovství, k výkonu rodičovských práv.“
Jak vyplývá z výše uvedeného příkladu, především v oblasti majetkových práv je vhodné určení finančního limitu, se kterým je schopen člověk vzhledem ke své poruše hospodařit. Samozřejmě i negativní výčet s sebou může přinést nejasnosti, zda tedy člověk je nebo není v dané věci schopen sám právně jednat.
Oproti tomu si uveďme příklad tzv. pozitivního výčtu. Tedy ve výroku se určí, ve kterém právním jednání je člověk schopen jednat sám.
„Soud omezuje osobu X.Y., nar. …, bytem …., ve svéprávnosti a to tak, že je oprávněna pouze hospodařit s částkou 150,- Kč denně.“
Z výše uvedeného, by tedy osoba nebyla ve všech ostatních právních jednáních způsobilá samostatně právně jednat. Což vede k velmi širokému zákazu a enormnímu zásahu do každodenního života jedince.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- LZPS
- Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- zákon o zvláštních řízeních soudních
- Občanský soudní řád
Související pojmy
- svéprávnost, omezení svéprávnosti
Související ustanovení
- § 15 a násl., § 45 a násl., § 49 a násl., § 55 a násl., § 457, § 1453 a násl., § 3032, 3033, 3034
Právní stav komentáře do 31.12.2013
- Související předpisy: LZPS, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, Občanský soudní řád
- Související pojmy: způsobilost k právním úkonům, omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům
- Související ustanovení: §186 a násl. OSŘ, § 8 a násl. OZ
Z literatury
- Tégl, P, Melzer, F. Občanský zákoník Velký komentář § 1 – 117, Svazek I. Obecná ustanovení, Leges, 2013
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



