Komentář k NOZ: § 61, 62, 63 - Opatrovník
Pokračování komentovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., tentokrát těch, která se týkají jmenování opatrovníka osobě omezené ve svéprávnosti.
§ 61 - Rozhoduje-li soud o omezení svéprávnosti člověka, může osoba jím povolaná za opatrovníka navrhnout, aby byla opatrovníkem jmenována; pokud návrh nepodá, zjistí soud její stanovisko. Je-li tato osoba způsobilá k opatrovnictví, soud ji s jejím souhlasem opatrovníkem jmenuje.
§ 62 - V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka. Při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance, k jeho potřebě i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi.
§ 63 - Opatrovníkem nelze jmenovat osobu nezpůsobilou právně jednat nebo osobu, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy opatrovance, ani provozovatele zařízení, kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby, nebo osobu závislou na takovém zařízení.
Komentář
V otázce ustanovení opatrovníka při omezení svéprávnosti je v novém občanském zákoníku promítnuta do ustanovení § 61 právní úprava nového institutu předběžného prohlášení § 38 a násl. Na soud je kladen požadavek, aby v rámci řízení o omezení svéprávnosti vždy zjišťoval, zda bylo předběžné prohlášení sepsáno či nikoliv. Pokud je pro předběžné prohlášení využita forma veřejné listiny, má soud jednodušší práci, neboť v takovém případě je dle notářského řádu (§ 35a odst. 1 písm. c) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů) předběžné prohlášení zaznamenáno do seznamu vedeného v elektronické podobě u notářské komory. Jsou zde uvedeny osobní údaje toho, kdo je prohlášením určen, aby se stal opatrovníkem, tedy jeho jméno, příjmení, datum narození a bydliště (§35e zákona o notářích a jejich činnosti). Soud se tedy obrátí v rámci zahájeného řízení o omezení svéprávnosti s žádostí (dálkovým přístupem) na notářskou komoru, která mu sdělí, zda prohlášení je evidováno či nikoli. Pokud soud nezjistí existenci předběžného prohlášení v evidenci u notářské komory, musí ještě zkusit zjistit od okruhu blízkých osob, zda nebylo prohlášení sepsáno formou soukromé listiny (s datem a podpisy dvou svědků) a případně požádat o jeho předložení. Předběžným prohlášením je soud vázán, proto bude zjišťovat stanovisko osoby označené v prohlášení, zda souhlasí s tím, že by jí soud jmenoval opatrovníkem. Samozřejmě takto určený opatrovník musí splňovat zákonné požadavky na něj kladené dle § 63. Tedy být osobou plně způsobilou právně jednat, která bude náležitě hájit zájmy opatrovance, tzn., její zájmy nesmí být v rozporu se zájmy opatrovance. V opačném případě zákon pamatuje na možnost ustanovit tzv. kolizního opatrovníka (§ 460). Dle obecných ustanovení k opatrovnictví NOZ striktně stanoví, že opatrovanci lze jmenovat pouze jednoho opatrovníka, to neplatí u opatrovníka pro správu jmění.
V ustanovení § 62 následně zákon pamatuje na situaci, kdy předběžné prohlášení nebylo učiněno. Jelikož nová právní úprava dává přednost vůli opatrovance, musí se v této situaci soud v rozhodnutí o omezení svéprávnosti řídit při jmenování opatrovníka přáním opatrovance či osob opatrovanci blízkých. Soud dále bude muset zkoumat zájmy osob blízkých, tak aby byl ochráněn opatrovanec a nedošlo ke střetu zájmů. Jednotlivá práva a povinnosti opatrovníka stanovuje NOZ blíže v ustanoveních § 465 a násl.
Opatrovnictví vznikne právní mocí rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti. V něm je dále kromě jmenování konkrétní osoby opatrovníka stanoven rozsah jeho práv a povinností. Na závěr je zákonem vysloven zákaz soudu jmenovat opatrovníkem provozovatele zařízení (případně jeho zaměstnance), kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- LZPS
- Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- zákon o zvláštních řízeních soudních
- zákon o notářích a jejich činnosti
- Občanský soudní řád
Související pojmy
- svéprávnost, omezení svéprávnosti
Související ustanovení
- § 15 a násl., § 45 a násl., § 49 a násl., § 56 a násl., § 457 až 485, 1453 a násl., § 3032, 3033, 3034
Právní stav komentáře do 31.12.2013
- Související předpisy: LZPS, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, Občanský soudní řád
- Související pojmy: způsobilost k právním úkonům, omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům
- Související ustanovení: §186 a násl. OSŘ, § 8 a násl. OZ
Z literatury
- Tégl, P, Melzer, F. Občanský zákoník Velký komentář § 1 – 117, Svazek I. Obecná ustanovení, Leges, 2013
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


