Komentář k NOZ: § 61, 62, 63 - Opatrovník
Pokračování komentovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., tentokrát těch, která se týkají jmenování opatrovníka osobě omezené ve svéprávnosti.
§ 61 - Rozhoduje-li soud o omezení svéprávnosti člověka, může osoba jím povolaná za opatrovníka navrhnout, aby byla opatrovníkem jmenována; pokud návrh nepodá, zjistí soud její stanovisko. Je-li tato osoba způsobilá k opatrovnictví, soud ji s jejím souhlasem opatrovníkem jmenuje.
§ 62 - V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka. Při výběru opatrovníka přihlédne soud k přáním opatrovance, k jeho potřebě i k podnětům osob opatrovanci blízkých, sledují-li jeho prospěch, a dbá, aby výběrem opatrovníka nezaložil nedůvěru opatrovance k opatrovníkovi.
§ 63 - Opatrovníkem nelze jmenovat osobu nezpůsobilou právně jednat nebo osobu, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy opatrovance, ani provozovatele zařízení, kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby, nebo osobu závislou na takovém zařízení.
Komentář
V otázce ustanovení opatrovníka při omezení svéprávnosti je v novém občanském zákoníku promítnuta do ustanovení § 61 právní úprava nového institutu předběžného prohlášení § 38 a násl. Na soud je kladen požadavek, aby v rámci řízení o omezení svéprávnosti vždy zjišťoval, zda bylo předběžné prohlášení sepsáno či nikoliv. Pokud je pro předběžné prohlášení využita forma veřejné listiny, má soud jednodušší práci, neboť v takovém případě je dle notářského řádu (§ 35a odst. 1 písm. c) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů) předběžné prohlášení zaznamenáno do seznamu vedeného v elektronické podobě u notářské komory. Jsou zde uvedeny osobní údaje toho, kdo je prohlášením určen, aby se stal opatrovníkem, tedy jeho jméno, příjmení, datum narození a bydliště (§35e zákona o notářích a jejich činnosti). Soud se tedy obrátí v rámci zahájeného řízení o omezení svéprávnosti s žádostí (dálkovým přístupem) na notářskou komoru, která mu sdělí, zda prohlášení je evidováno či nikoli. Pokud soud nezjistí existenci předběžného prohlášení v evidenci u notářské komory, musí ještě zkusit zjistit od okruhu blízkých osob, zda nebylo prohlášení sepsáno formou soukromé listiny (s datem a podpisy dvou svědků) a případně požádat o jeho předložení. Předběžným prohlášením je soud vázán, proto bude zjišťovat stanovisko osoby označené v prohlášení, zda souhlasí s tím, že by jí soud jmenoval opatrovníkem. Samozřejmě takto určený opatrovník musí splňovat zákonné požadavky na něj kladené dle § 63. Tedy být osobou plně způsobilou právně jednat, která bude náležitě hájit zájmy opatrovance, tzn., její zájmy nesmí být v rozporu se zájmy opatrovance. V opačném případě zákon pamatuje na možnost ustanovit tzv. kolizního opatrovníka (§ 460). Dle obecných ustanovení k opatrovnictví NOZ striktně stanoví, že opatrovanci lze jmenovat pouze jednoho opatrovníka, to neplatí u opatrovníka pro správu jmění.
V ustanovení § 62 následně zákon pamatuje na situaci, kdy předběžné prohlášení nebylo učiněno. Jelikož nová právní úprava dává přednost vůli opatrovance, musí se v této situaci soud v rozhodnutí o omezení svéprávnosti řídit při jmenování opatrovníka přáním opatrovance či osob opatrovanci blízkých. Soud dále bude muset zkoumat zájmy osob blízkých, tak aby byl ochráněn opatrovanec a nedošlo ke střetu zájmů. Jednotlivá práva a povinnosti opatrovníka stanovuje NOZ blíže v ustanoveních § 465 a násl.
Opatrovnictví vznikne právní mocí rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti. V něm je dále kromě jmenování konkrétní osoby opatrovníka stanoven rozsah jeho práv a povinností. Na závěr je zákonem vysloven zákaz soudu jmenovat opatrovníkem provozovatele zařízení (případně jeho zaměstnance), kde opatrovanec pobývá nebo které mu poskytuje služby.
Právní stav komentáře k 1.1.2014
Související předpisy
- důvodová zpráva k NOZ
- LZPS
- Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
- zákon o zvláštních řízeních soudních
- zákon o notářích a jejich činnosti
- Občanský soudní řád
Související pojmy
- svéprávnost, omezení svéprávnosti
Související ustanovení
- § 15 a násl., § 45 a násl., § 49 a násl., § 56 a násl., § 457 až 485, 1453 a násl., § 3032, 3033, 3034
Právní stav komentáře do 31.12.2013
- Související předpisy: LZPS, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, Občanský soudní řád
- Související pojmy: způsobilost k právním úkonům, omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům
- Související ustanovení: §186 a násl. OSŘ, § 8 a násl. OZ
Z literatury
- Tégl, P, Melzer, F. Občanský zákoník Velký komentář § 1 – 117, Svazek I. Obecná ustanovení, Leges, 2013
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
