Svěřenské fondy z hlediska právní komparistiky

Centrum právní komparatistiky ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy uspořádalo seminář o základních problémech trustu, resp. svěřenského fondu, za účasti nejpřednějších znalců této problematiky z Anglie, Německa a Lucemburska.

Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

V rámci odborné diskuze se o své expertízy podělili:

  • Prof. Dr. Dr. h.c. mult. Karsten Schmidt, Bucerius Law School
  • Prof. William Swadling, University of Oxford
  • Prof. Dr. Anatol Dutta, University of Regensburg
  • Prof. Dr. Francesco Schurr, University of Liechtenstein

Zákon č. 89/2013 Sb., občanský zákoník v § 1448 a násl. přináší do českého právního systému kontroverzní úpravu trustu neboli problematiky svěřenských fondů (dále jen „SF“). Hlavními diskutujícími byli experti z oblasti svěřenských fondů Anglie, Německa, Lichtenštejnska a České republiky, kteří v rámci komparačních výstupů porovnali právní úpravy SF a jejich aplikaci v průřezu kontinentálním a anglosaským právním systémem. Čeští právní odborníci ohledně problematiky SF, jmenovitě prof. Tichý, přiznali, že v této oblasti jsou ještě stále začátečníky.

Jako první se svým příspěvkem vystoupil Miloš Kocí, shrnující problematické otázky tématu. Nutno podotknout, že se zákonodárce samotným kontroverzním institutem neinspiroval v evropském právním prostředí, ale překvapivě v kanadském Quebecu. Trust jako takový je vztah, kde jeden disponuje s majetkem ve prospěch druhé strany. Ustanovení § 1448 odst. NOZ stanoví jasně, že „vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy.“ Svěřenský správce má možnost úplné dispozice se svěřenským fondem, nicméně z formálního hlediska SF žádného vlastníka nemá. Mluvíme zde o vlastnictví sui generis. Vyvstává však otázka, za jakým účelem zákonodárce tento institut do českého práva inkorporoval, jelikož jeho samotná úprava je i v quebeckém právu do značné míry kritizována. Vskutku ironická je i situace, že diskuze probíhající na území ČR, týkající se právě problematiky SF, se oproti quebecké diskuzi nijak zásadně neliší.

Vlastnictví v občanském právu je ze své podstaty jiné, jelikož daná věc má vždy svého vlastníka. Toto právo je singulární a nelze na něj rezignovat. Dochází zde tedy k neporozumění ze strany zahraničních expertů ohledně problematiky právní úpravy SF v NOZ. Jeho samotnou existenci lze připodobnit k teorii akciové společnosti bez vlastníků. V Quebecu odborná veřejnost takovou teorii obecně akceptovala, a došlo též ke společnému konsenzu, který má za výsledek možnost existence SF bez vlastníka.

Problém však nastává v identifikaci SF a určení jeho možné právní osobnosti. Mezi odborníky panují rozdílné názory. Někteří jsou názoru, že quebecký zákoník právní osobnost SF uděluje. Tuto teorii zastává prof. Water. Oproti tomu silně protestuje prof. Schmidt, který stejně tak, jako právo české, právní osobnost SF neuznává.

Vlastimil Pihera dále prezentoval vývojové tendence mechanismů kontroly SF a konkrétní podoby tohoto stavu, aplikovaného soudobým administrativním aparátem. Ministerstvo spravedlnosti ČR usiluje v tomto ohledu o zavedení registru SF, který by podle názoru autora zvýšil právní nejistotu ve státě. Takovým postupem by bylo na místě zavést trestní odpovědnost SF, spadající pod právní úpravu trestní odpovědnosti právnických osob. Pokud bychom považovali SF za právnickou osobu s náležitou odpovědností za trestné činy jí spáchané, byl by takový postup korektní v souvislosti s problematikou právní osobnosti SF?

SF může být definován jako majetek bez vlastníka, přičemž lze vyvinout nové teorie zahrnující problematiku převedeného vlastnictví, tedy od původního vlastníka k novému. Je však ale opravdu nezbytné vyvíjet takové teorie?

Ohledně problematiky vzniku SF pořízením pro případ smrti, a tedy následné smrti se vznikem SF, je situace v současné době nejasná nejen v tuzemsku. Oblast dědění trustu nedisponuje příslušnou právní úpravou dědění a české dědické právo na takovou změnu není reálně připraveno. Pohledem na právo USA je nutno podotknout, že občané Spojených států mají absolutní volnost v rozhodování o osudu SF. Zásadní právní otázkou pak je, zdali Česká republika potřebuje speciální zákon, který by finálně veškerou problematiku SF upravil/ustálil. Odborníci se shodli, že by takové řešení bylo záhodno.

V sousedícím Německu však právní norma upravující SF není. Veškerá pravidla určuje mandát, který je udělen svěřenskému správci a působí mezi ním a zakladatelem SF. Nikdo však o SF nehovoří jako o právnické osobě.   

Jaká je ale odpovědnost správce SF a co se stane, pokud tento svým jednáním, byť neúmyslným, poruší zákon? Právě zde se uplatní koncept „žádného vlastníka,“ se kterým je méně komplikované se následně vypořádat. Mohli bychom zde směšovat odpovědnost správce SF, insolvenčního úředníka, apod., nicméně se takových problémů při soudobé situaci nemusíme obávat, jelikož pojímáme názor, že SF nemůže mít právní osobnost. Lidé o ní mluví, avšak je to z odborného pohledu pouze jazyková nepozornost. V případě výše zmíněného protiprávního jednání se aplikuje tzv. asset crossing, neboli právní postup, kdy je při změně vlastníka, v okamžiku kdy vlastnické právo k majetku SF přechází na třetí osobu, která je ve zlé víře, tato třetí osoba povinna takový protiprávně nabytý majetek vrátit.

Prof. Schurr poukazuje na komplikace právní úpravy majetkových práv v oblasti evropské jurisdikce. Dle jeho názoru se začleněním SF do této jurisdikce rozšiřují majetková práva osob, jichž se tato problematika týká. V Lichtenštejnsku je se SF zacházeno jako s fundací, což je dle názoru prof. Schurra absolutně tristní. Nesmíme SF za právnickou osobu považovat a obecně ho ani tak pojímat, jelikož je to pouze správce tohoto fondu, který je za své jednání v rámci fondu odpovědný, nikoli samotný SF.

Zrušení svěřenského fondu

Problém je dále s možností zrušení SF, jelikož dle judikatury quebeckého práva nelze zrušit SF ve smyslu závazkového práva, tedy dohodou stran. V nejbližší době se očekává vývoj chybějící judikatury, která náš pohled na SF jako na smluvní vztah, potvrdí.

V Německu je uvedený problém společně s otázkami dědictví řešen formou nesamostatné nadace - smrtí zakladatele (zřízení formou pořízení pro případ smrti) se majetek přesune na právnickou osobu se správcem SF v pozici jednatele. Tímto způsobem lze nahradit chybějící právní osobnost SF pro případ ztráty takové právní osobnosti právnickou osobou.

Mechanismy kontroly svěřenských fondů

Je vcelku přirozené, že z důvodu koncepční inkompatibility nedosáhl trust takové obliby mezi právnickou veřejností. Koncepční rigidita občanského práva je důvodem nespokojenosti odborné občanskoprávní veřejnosti, jelikož je nutno při posuzování občanskoprávní záležitostí brát v potaz dobrou víru, veřejný pořádek, atd. V tomto směru se může zdát, že SF je tvořen pouze pro jisté pokřivené formy zastírání protiprávního jednání.

V otázkách registrace SF určitou formou, byť veřejný seznam není tou nejstřízlivější variantou, je nutno zmínit, že mnohé právní systémy takovou registraci neznají. V případě České republiky je však takový postup nezbytný pro dosažení kontroly a transparentnosti těchto SF. Takový registr však ze samotné podstaty SF nemůže být veřejným seznamem dle nového práva.

Existenci speciálních veřejných rejstříků zná Malta. Francie zřídila povinnost SF nově vznikající, i ty již vzniklé, taktéž registrovat, pod hrozbou sankce zrušení neregistrovaných SF až po 4 letech jejich existence.

Je nad míru zřejmé, že zákonodárce chtěl mít nad SF jistou míru kontroly, a proto se nabízí možnost právě tohoto postupu ve věci. Otázkou však je, jaké množství informací, týkající se SF by mělo být veřejnosti přístupných ve smyslu veřejného zájmu.

V právu anglickém žádná forma registrace SF neexistuje. Výše zmíněný problém je zejména otázkou společnosti, tedy zdali potřebujeme kontrolovat obchody ostatních, což ve státech Britského království není důrazně zapotřebí. Jedná se pouze o další rozšíření již jistým způsobem kontrolovaného majetku, tudíž proč ho neregistrovat. Dnes lze zneužít téměř vše, a proto lze oprávněně očekávat, že lidé najdou způsob, jakým by tento institut taktéž zneužili. Musíme si však klást otázku, zda by zavedení registru bylo opravdu řešením nastíněného problému. Bylo by nutno zřídit registr všeho, počínaje smlouvami, a zavedením jistého super registru konče, případně registru speciálního pouze pro SF. Zřízení a začleňování veškerých informací do registru SF by mohlo vést k jejich opětovnému zneužívání.

Pokud Česká republika zavede takový registr, bude prvním státem na světě aplikující mimo jiné též jistým způsobem kontroverzní právní úpravu SF.

Závěr

Svěřenské fondy společně s občanským zákoníkem čeká do jisté míry temná doba právní nejistoty, a je otázkou v současné době neexistující expertní skupiny, jak se rozhodne tuto palčivou problematiku řešit, případně SF ústavně-konformně zrušit. O možném zneužívání SF k legalizaci výnosů z trestné činnosti varovalo už několikrát Vrchní státní zastupitelství v Praze, v čele s vrchní státní zástupkyní JUDr. Lenkou Bradáčovou, Ph.D. Česká právní úprava SF je však skutečně tristní, tím více v pohledu zahraničních expertů.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část I.
Mimořádná stabilizační odměna v souvislosti s koronavirem

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část I.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu