Co přinese historicky první novela nového občanského zákoníku

Přestože novelizace nového občanského zákoníku byla již relativně dlouhou dobu diskutována, v konečné podobě byla přijata až nyní. Přesto, že žádné velké převraty v právní úpravě se rozhodně nekonají, je třeba říci, že se jedná o změny vesměs pozitivní a průřezové napříč celým spektrem zákona.

Práce nezletilých

Jednou z novinek, kterou novela nového občanského zákoníku mění, je umožnění uzavřít pracovní poměr s nezletilým starším 15 let za podmínky, že den nástupu do práce bude sjednán nejdříve po ukončení povinné školní docházky. Až doposud bylo totiž možné základní pracovněprávní vztah u nezletilých starších 15 let platně sjednat až po ukončení povinné školní docházky. Předmětná změna tak představuje návrat k právní úpravě platné před účinností nového občanského zákoníku. U nezletilých starších 15 let a vykonávajících závislou práci v důsledku novely nebude zákonný zástupce rovněž moci již platně rozvázat pracovní poměr, což nynější zákonná úprava umožňovala.

Omezení svéprávnosti

Omezit svéprávnost bude nově dle ustanovení § 59 nového občanského zákoníku možné nejdéle na 5 let, což představuje významné prodloužení doby, na kterou bude možné podle novelizovaného znění zákona svéprávnost omezit, jelikož doposud to šlo maximálně na 3 roky. Podle novelizovaného znění ustanovení § 3033 odst. 1 nového občanského zákoníku nabydou osoby, které byly zbaveny způsobilosti k právním úkonům před jeho účinností, opět plnou svéprávnost, dokud soud neupraví rozsah omezení jejich svéprávnosti do 5 let od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, tj. do 1. ledna 2019. Toto představuje prodloužení lhůty o další dva roky, jelikož původní úprava počítala s termínem již od 1. ledna 2017.

Společné jmění manželů

Mění se i zákonné znění upravující institut společného jmění manželů. Zejména tak, aby se předešlo pochybnostem v situacích, kdy se jeden z manželů za trvání manželství stane společníkem v obchodní společnosti nebo družstvu za podmínek, kdy se jeho podíl nestane součástí jeho výlučného vlastnictví, nýbrž spadne do společného jmění manželů. Doposud nebylo jasné, zda se v takovém případě druhý z manželů ve společnosti stal plnohodnotným společníkem, spolu s veškerými právy a povinnosti s tím spojenými, či nikoliv. Tento výklad byl samozřejmě velmi problematický, a proto se s ním bylo potřeba nějakým způsobem vypořádat.

Novela zákona zde zasáhla velice trefně a výklad, podle něhož by se za součást společného jmění manželů považovala nejen hodnota podílu společnosti, ale oba manželé by se ve společnosti zároveň stali společníky, byl tímto znemožněn. Do ustanovení § 709 odst. 3 nového občanského zákoníku tak byla doplněna věta, podle které nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela v dané společnosti nebo družstvu.

Smluvní zastoupení

Doposud existovalo v zákoně obecné pravidlo, podle něhož pokud byla pro určité právní jednání vyžadována zvláštní forma (např. písemná forma či forma notářského zápisu), musela být pro takovéto jednání plná moc udělena ve stejné formě. Striktně vzato, plná moc udělená k sepsání veřejné listiny (tj. notářského zápisu) by podle tohoto pravidla musela být udělena rovněž ve formě notářského zápisu, což bylo samozřejmě značně nepraktické. Tento požadavek byl sice za dobu účinnosti nového občanského zákoníku již překonán soudní judikaturou, zákonná úprava však byla v tomto ohledu stále rozporná. Novelou byl však tento problém vyřešen i v zákoně, a to tím, že do ustanovení § 441 odst. 2 byla doplněno, že „vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.“ Podmínka formy plné moci v podobě veřejné listiny tak touto změnou jednou pro vždy odpadá.

Nájem bytu

V ustanovení § 2254 se novelou nového občanského zákoníku také snižuje maximální přípustná kauce u nájmu bytu a domu, a to z předchozího šestinásobku na trojnásobek měsíčního nájemného, což je příjemnou zprávou hlavně pro nájemce. Podle důvodové zprávy totiž byla původní výše kauce příliš vysoká a znevýhodňovala především méně majetné nájemce s nižšími příjmy. Novela zavádí také výhodnější úpravu skončení nájmu pro členy nájemcovy domácnosti u tzv. bytů zvláštního určení.

Předkupní právo

Další z praktického hlediska vítanou změnou je návrat k předkupnímu právu u převodu spoluvlastnického podílu na nemovité věci – tak jak tomu bylo před 1. lednem 2014. Předkupní právo bude opět existovat při převodu jakéhokoli spoluvlastnického podílu na nemovité věci, nikoli jen v případě, že spoluvlastnictví bylo založeno pořízením pro případ smrti či jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva od počátku ovlivnit. Výjimka u převodu na osoby blízké však zůstává. Obecné předkupní právo u nemovitostí, které by mělo přispět ke sjednocování vlastnických podílů, by se do zákona mělo vrátit od 1. ledna 2018.

Zápočet pohledávek

Novela dala zelenou také možnosti zápočtu pohledávek ze mzdy, platu, nebo podobné odměny, a to v plné výši. Doposud bylo započtení pohledávek z pracovněprávních vztahů striktně omezeno do výše nepřesahující jejich polovinu - nyní však bude jejich započtení možné v plné výši. Do jisté míry by to mohlo v praxi přinést zaměstnavatelům více flexibility, avšak pravděpodobně za cenu o něco menší ochrany zaměstnanců.

Závěr

Kromě výše uvedených změn dojde novelou nového občanského zákoníku i na změny v oblasti svěřenských fondů, dědictví a dalších institutů. Přijaté změny se však zdají být relativně rozumné a dá se říci, že ve výsledku i přínosné, jelikož se zaměřují převážně na vyladění dosavadních výkladových problémů a praktických nedostatků zákona a zbytečně se nepouští do větších zásahů v právní úpravě, což je do jisté míry dobrou zprávou.