Články s tagem: trestný čin

Technicky vzdělaní spoluobčané o nás právnících tvrdí, že jsme si své vzdělání zvolili pouze ze strachu před vysokoškolskou matematikou. Mě ale třeba právě matematika i na gymnáziu bavila (děkuji, Františku Kopecký!), čemu jsem však nikdy na chuť nepřišel, byla biologie. Ať už jsme probírali botaniku, zoologii, či nakukovali do dalších odvětví této široké vědní disciplíny, upřímně překvapen jsem sledoval spolužáky, kteří náhle ožívali a sami výuku doplňovali spoustou vlastních postřehů a znalostí.

Domácí násilí je bezesporu složitý společenský jev, jehož zkoumání zdaleka překračuje rámec paragrafů. Tato problematika se navíc nevztahuje pouze k právu trestnímu či přestupkovému, ale praktikující právnické profese se mohou s tímto fenoménem setkat často také při aplikaci práva správního.

Dne 12. března 2020 podnikla vláda ČR v novodobých dějinách dosud nevídaný a bezprecedentní krok a vyhlásila Usnesením č. 194 pro území České republiky nouzový stav v souvislosti s výskytem a šířením onemocnění COVID-19.

U trestného činu podvodu se judikatura zabývala možnostmi dopustit se jej v rámci určitého právního řízení častěji, byť se typicky nejednalo o právo na obhajobu, ale o nepravdivá tvrzení vznesená v rámci civilního řízení či řízení správního.

Tento článek navazuje na článek „Trestněprávní meze lži při obhajobě v trestním řízení“, v němž jsem se zabýval obecnými východisky trestněprávních limitů vědomě nepravdivých výroků v rámci obhajoby v trestním řízení. Tento článek se bude blíže zabývat jednotlivými trestnými činy, jež obsahuje zvláštní část zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen tr. zák.), které tímto způsobem lze spáchat.

Poměrně často se v životě vyskytují případy, kdy osoba spáchá trestný čin pod vlivem návykové látky, přičemž tato skutečnost nemá na případnou trestní odpovědnost pachatele žádný vliv. Neplatí to však absolutně.

Všechny rafinované milovníky Nabokova románu Lolita, jakož i jednodušší surfaře po sociálních sítích, zneužívající dětské zvědavosti a důvěřivosti, bych rád upozornil na ustanovení trestního zákoníku, které platí teprve pět let a zase tak často se o něm nemluví.

Následující článek navazuje na mé dříve publikované pojednání zaměřené obecně na ochranu lidského plodu v trestním právu, kdy jsem vymezila základní problematiku a nastínila otázky, které budou nyní blíže rozebírány. Článek, který právě čtete, se zabývá otázkou okamžiku zrození, tj. momentum nativitatis, z pohledu trestního práva.

Olomouc 16. ledna (ČTK) - Olomoucký vrchní soud potrestal podmíněným trestem opavského advokáta Pavla Lasáka, za to, že podvedl svého klienta při podpisu sporné kupní smlouvy. Podle soudu na něm majetek lstivě vymámil, škodu soud vyčíslil na 3,7 milionu korun. Soud advokátovi uložil tříletý trest se zkušební dobou pěti let, zakázal mu také na pět let činnost v advokacii a uložil mu peněžitý trest milion korun. Lasák vinu popíral. Advokát původně dostal 3,5 roku nepodmíněně, uspěl však s dovoláním u Nejvyššího soudu. Vrchní soud se tak případem zabýval podruhé.

Podmínky zániku trestní odpovědnosti upravuje primárně zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění (dále jen „trestní zákoník“), a to v ustanoveních §§ 33 až 35. Samozřejmě s výjimkou zvláštní právní úpravy zániku trestní odpovědnosti u mladistvých a právnických osob, která je obsažena v příslušných ustanoveních zákona č. 218/2003 Sb.,  o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, v platném znění a zákona č. 418/2011 Sb.,  o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v platném znění.

Praha 5. prosince (ČTK) - Vědomé předkládání falešných nebo pozměněných důkazů bude nově trestným činem maření spravedlnosti, stejně jako třeba navádění ke křivé výpovědi či obvinění. Soudy za toto provinění budou moci uložit až deset let vězení. Změnu přináší novela trestního zákoníku, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK o tom informoval tiskový odbor Hradu.

Praha 19. září (ČTK) - V trestním zákoníku zřejmě přibude nový čin maření spravedlnosti, jenž míří na předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také na navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi. Sněmovna jej ale ve vládní novele, kterou dnes schválila, zpřesnila a zmírnila. Kritici v čele s Markem Bendou (ODS) neprosadili úplné vypuštění zaváděného činu z předlohy. Norma nyní zamíří k posouzení senátorům.

V ustanovení § 62 odstavci 1 zákona č. 6/2002 Sb. je upraven slib, který soudci po jmenování do funkce a přísedící po zvolení do funkce skládají: "Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě.".

Je poměrně běžnou záležitostí, když si příznivci střelných zbraní, ať již historických či současných, zakoupí střelnou zbraň v zahraničí a posléze ji přivezou do České republiky. Typicky se bude jednat, vynecháme-li nákup funkčních střelných zbraní především z USA, o pořízení tzv. znehodnocené zbraně, která je již vyřazená z aktivního užívání a nezpůsobilá střelby, a jako taková žádaná určitými subjekty. V této souvislosti je však namístě pamatovat na možná rizika s tím související, na která upozorňuje následující příspěvek.

Praha 30. ledna (ČTK) - Počet uložených peněžitých trestů se za poslední dva roky více než zdvojnásobil. Loni soudy tento druh sankce použily jako hlavní či vedlejší trest v 8065 případech, zatímco v roce 2015 bylo stejných rozhodnutí 3629. Vyplývá to ze statistik ministerstva spravedlnosti, o kterých dnes v Praze informovaly Nejvyšší soud (NS) a Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Obě instituce se četnost ukládání peněžitých trestů snažily prosazovat na odborných seminářích, totéž se bude nyní týkat alternativních způsobů uzavírání trestního řízení.

Brno 10. ledna (ČTK) - Zdravotní péči nelze poskytovat proti vůli dospělé a svéprávné osoby. Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti lékaře potrestaného podmínkou za to, že neposkytl pomoc matce, která péči výslovně odmítala. Případem se musí opět zabývat Obvodní soud pro Prahu 3.

Přes šedesát poslanců Parlamentu ČR, zejména z KSČM a vládních stran ANO a ČSSD, se podepsalo pod návrh na znovuzavedení trestného činu, který by měl chránit hlavu státu před hanobením a urážkami ze strany veřejnosti. Podle některých předkladatelů návrhu, v čele se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM), by měl mít trest za hanobení prezidenta především výchovný charakter. Nabízí se otázka, jestli je hrozba trestu ročního odnětí svobody opravdu tím správným výchovným opatřením?

Praha 17. listopadu (ČTK) - Poslanci hnutí Úsvit - Národní koalice ustoupili od podpory návrhu na obnovení trestného činu hanobení prezidenta. ČTK to dnes řekl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch. Pod návrh se podepsalo přes šest desítek zákonodárců, kromě Úsvitu zejména z vládních stran ČSSD a ANO a opoziční KSČM. I část poslanců ANO a ČSSD již oznámila, že své podpisy pod návrhem vezme zpět. Úsvitu vadí, že by za hanobení prezidenta hrozilo vězení. Chtějí připravit vlastní návrh na zanesení hanobení státních symbolů do trestního zákoníku.

Dne 1. 12. 2016 nabyde účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Největší změnou, kterou novela přináší, je nové pojetí trestní odpovědnosti právnických osob.

Vrchní soud v Praze odsoudil Marka Dalíka za to, že spáchal trestný čin podvodu ve stádiu pokusu. Jeho skutek spočíval v tom, že požadoval třikrát šest milionů EUR při setkání se zástupci rakouské zbrojovky Steyr v pražské restauraci U Malířů v listopadu 2007. Žádost o tuto částku byla napsána na ubrousek.

Virtuální měny, neboli také kryptoměny, se v současné době stávají stále oblíbenějším prostředkem směny či uchovatelem hodnoty. Díky svojí anonymitě jsou velmi populární také mezi pachateli trestných činů, neboť transakce v těchto virtuálních měnách, např. bitcoin, jsou anonymní a nevyžadují při vydávání účast žádné oficiální instituce. Následující text se zamýšlí nad charakterem virtuálních měn ve vztahu k českému trestnímu právu a možnému přístupu orgánů činných v trestním řízení[1] k tomuto „novému“ celosvětovému fenoménu.

Brno 7. června (ČTK) - Brněnský městský soud dnes uznal vinnými devět lidí a šest firem z manipulací s veřejnými zakázkami v Brně-Židenicích. Bývalého židenického místostarostu Jiřího Nesibu a bývalého radního Mariána Hnáta potrestal soud podmíněným trestem 2,5 roku s odkladem na čtyři roky, stejný trest dostali i právník radnice Lukáš Rafaj a jednatel jedné z firem Jan Trnka. Firmy potrestal soud zákazem účasti ve veřejné soutěži od dvou do pěti let. Další obžalované jednatele firem soud potrestal podmíněnými tresty od 12 do 18 měsíců. Rozsudek není pravomocný, všechny zúčastněné strany si ponechaly lhůtu pro odvolání.

Kdo to sám nezažil, alespoň o tom četl. Nebo to viděl v televizi, ve filmu. Totiž, že požíváním alkoholu se člověk může dostat do stavu, ve kterém udělá věci, které by jej jinak ani nenapadly. Třeba i takové, které naplňují znaky skutkové podstaty některého z trestných činů. A když se takový piják probere, ani o svém řádění často pořádně neví.

Olomouc 22. prosince (ČTK) - Šéf lihové mafie Radek Březina půjde za rozsáhlé obchody s lihem na 13 let do vězení. Olomoucký soud dnes také rozhodl o propadnutí jeho majetku, včetně vystavených směnek. Jeho bratr Tomáš, jenž byl jeho nejbližším spolupracovníkem, si odpyká čtyři roky. I on přišel o majetek. Soud jemu jedinému přisoudil status spolupracujícího, neboť pomohl zásadně odkrýt trestnou činnost skupiny, jež připravila stát o 6,39 miliardy na daních. Ostatních pět mužů v organizované zločinecké skupině si odpyká tresty od šesti do 12 let, další muž dostal podmínku.

Pachatel, který si na základě předchozí dohody přisvojuje cizí věci společně s osobou, již byly takové věci svěřeny, není spolupachatelem dle § 23 TrZ, ale účastníkem na přisvojení svěřené věci ve smyslu § 24 odst. 1 TrZ. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. září 2014, sp. zn. 6 To 33/2014