Hranice škody se v trestněprávních kauzách zvyšuje na dvojnásobek
Ve Sbírce zákonů právě vyšla novela trestního zákoníku, která mimo jiné zvyšuje hranice škody způsobené trestným činem, a to ve všech případech na dvojnásobek. Novela publikovaná pod č. 333/2020 Sb., reagující na růst minimální a průměrné mzdy, bude účinná od 1. října 2020.
Výkladové ustanovení § 138 trestního zákoníku, jehož se zmíněná novela dotkla, hraje zásadní roli při odlišení trestných činů od přestupků, a současně při rozlišení okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby.
V praxi to znamená, že některé ze skutků, které byly dosud posuzovány jako trestné činy, z trestněprávní kvalifikace vypadnou a nadále budou řešeny v rámci přestupkového řízení, jiné budou méně závažnými trestnými činy. Trestným činem krádeže tak napříště již nebude takové jednání, kdy si pachatel přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, pokud tak na cizím majetku spáchá škodu nižší než 10 000 Kč (ledaže jsou dány jiné okolnosti, díky nimž je skutková podstata trestného činu krádeže naplněna). Dosud byla hranice poloviční.
Současný stav
Stav po novele
Škoda nikoli nepatrná
nejméně 5 000 Kč
nejméně 10 000 Kč
Škoda nikoli malá
nejméně 25 000 Kč
nejméně 50 000 Kč
Větší škoda
nejméně 50 000 Kč
nejméně 100 000 Kč
Značná škoda
nejméně 500 000 Kč
nejméně 1 000 000 Kč
Škoda velkého rozsahu
nejméně 5 000 000 Kč
nejméně 10 000 000 Kč
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
