Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
Dne 1. 12. 2016 nabyde účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Největší změnou, kterou novela přináší, je nové pojetí trestní odpovědnosti právnických osob.
Zatímco dosud zákon taxativně stanovil trestné činy, kterých se právnická osoba může dopustit, nově zákon vymezuje trestné činy, jež právnická osoba nemůže spáchat. To má za následek výrazné rozšíření seznamu trestných činů, které se budou nově vztahovat i na právnické osoby, o více než dalších 100 trestných činů. Rozšíření o desítky trestných činů se dočkal i seznam trestných činů, jejichž trestnost se posuzuje podle zákona České republiky, spáchala-li takový trestný čin v cizině právnická osoba, která nemá sídlo v České republice.
Nově je přidáno ustanovení o zproštění trestní odpovědnosti, vynaložila-li právnická osoba veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami, jejichž jednání se připisuje právnické osobě, zabránila. Účelem tohoto ustanovení je podpořit právnické osoby v přijímání tzv. programu compliance. Jedná se o soubor pravidel etického a právního chování, který pomáhá předcházet protiprávnímu jednání fyzických osob, které lze připsat právnické osobě. S ohledem na relativně neurčitý pojem „veškeré úsilí, které lze po právnické osobě požadovat“ lze jen s napětím očekávat, jakým způsobem budou soudy tento pojem vykládat.
Změny dostálo i ustanovení o účinné lítosti, která se nově vylučuje u dalších nově vyjmenovaných trestných činů, například pletich v insolvenčním řízení, při zadávání veřejné zakázky či veřejné dražbě anebo porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.
Nově dochází také k rozšíření okruhu trestných činů, u kterých nedochází uplynutím promlčecí doby k zániku trestní odpovědnosti, ani k promlčení již uloženého výkonu trestu. Jedná se o některé trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci a dále některé trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy.
Obecně lze zhodnotit, že novela představuje pozitivní krok k rozšíření možnosti aplikace trestního postihu právnických osob, jehož potenciál není v současné době plně využíván.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.uram@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




