Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
Dne 1. 12. 2016 nabyde účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Největší změnou, kterou novela přináší, je nové pojetí trestní odpovědnosti právnických osob.
Zatímco dosud zákon taxativně stanovil trestné činy, kterých se právnická osoba může dopustit, nově zákon vymezuje trestné činy, jež právnická osoba nemůže spáchat. To má za následek výrazné rozšíření seznamu trestných činů, které se budou nově vztahovat i na právnické osoby, o více než dalších 100 trestných činů. Rozšíření o desítky trestných činů se dočkal i seznam trestných činů, jejichž trestnost se posuzuje podle zákona České republiky, spáchala-li takový trestný čin v cizině právnická osoba, která nemá sídlo v České republice.
Nově je přidáno ustanovení o zproštění trestní odpovědnosti, vynaložila-li právnická osoba veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami, jejichž jednání se připisuje právnické osobě, zabránila. Účelem tohoto ustanovení je podpořit právnické osoby v přijímání tzv. programu compliance. Jedná se o soubor pravidel etického a právního chování, který pomáhá předcházet protiprávnímu jednání fyzických osob, které lze připsat právnické osobě. S ohledem na relativně neurčitý pojem „veškeré úsilí, které lze po právnické osobě požadovat“ lze jen s napětím očekávat, jakým způsobem budou soudy tento pojem vykládat.
Změny dostálo i ustanovení o účinné lítosti, která se nově vylučuje u dalších nově vyjmenovaných trestných činů, například pletich v insolvenčním řízení, při zadávání veřejné zakázky či veřejné dražbě anebo porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.
Nově dochází také k rozšíření okruhu trestných činů, u kterých nedochází uplynutím promlčecí doby k zániku trestní odpovědnosti, ani k promlčení již uloženého výkonu trestu. Jedná se o některé trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci a dále některé trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy.
Obecně lze zhodnotit, že novela představuje pozitivní krok k rozšíření možnosti aplikace trestního postihu právnických osob, jehož potenciál není v současné době plně využíván.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tomas.uram@bnt.eu
Další články
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
