Jak se během nouzového stavu nedostat do střetu s trestním zákoníkem

Dne 12. března 2020 podnikla vláda ČR v novodobých dějinách dosud nevídaný a bezprecedentní krok a vyhlásila Usnesením č. 194 pro území České republiky nouzový stav v souvislosti s výskytem a šířením onemocnění COVID-19.

MT
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Foto: Fotolia

Ten lze dle ústavního zákona vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Vláda poté může kvůli ochraně všech obyvatel omezit různá práva a svobody občanů. Současně je nouzový stav okolností odůvodňující a podmiňující použití přitěžující okolnosti dle trestního zákoníku u spáchaných trestních činů. Konkrétně může být použita, když byl trestný čin spáchán za krizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace [§ 42 písm. j) TZ]. Obecně tedy všechny trestné činy spáchané během vyhlášeného nouzového stavu opravňují soud, aby tuto skutečnost vzal v potaz jako přitěžující okolnost a uložil trest blíže k horní hranici trestní sazby.

V trestním zákoníku ale v několika případech již samotná skutková podstata obsahuje vedle základní i skutkovou podstatu kvalifikovanou, zabývající se právě spácháním trestního činu za stavu nouze. V těchto případech již nelze k nouzovému stavu, jako k okolnosti pachateli přitěžující, přihlédnout.[1] Konkrétně se jedná o trestné činy:

  • šíření nakažlivé lidské nemoci § 152 TZ
  • šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti § 153 TZ
  • ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty § 156 TZ
  • ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti § 157 TZ
  • krádež § 205 TZ
  • zpronevěra § 206 TZ
  • podvod § 209 TZ
  • lichva § 218 TZ
  • šíření poplašné zprávy § 357 TZ

U trestných činů se obvykle vyskytují dvě formy zavinění následku. Jedná se o úmysl nebo nedbalost. Trestní zákoník stanovuje, že k trestnosti činu je třeba úmyslné zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti (§ 13 TZ). Forma zavinění se posuzuje dle toho, zda pachatel věděl, co páchá a také zda trestný čin spáchat chtěl. Zjednodušeně řečeno, pokud pachatel věděl, co činí a trestný čin spáchat chtěl, jedná se o úmyslné zavinění. Pokud věděl, co páchá, ale nechtěl, aby nastal škodlivý následek, případně nevěděl, že následek nastane, ale vědět mohl a měl, jedná se o nedbalostní zavinění (§ 16 TZ). Toto relativně podrobné rozepsání zavinění je důležité ve vztahu k výše uvedeným skutkovým podstatám, které mají obvykle dvě podoby – úmyslnou a nedbalostní.

Pojďme se podívat na jednotlivé skutkové podstaty podrobněji.

1. Šíření nakažlivé lidské nemoci

„Kdo úmyslně způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“ (§ 152 odst. 1 TZ).

„Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.“ [§ 152 odst. 2 písm. b) TZ]

Tento trestný čin patří k trestným činům ohrožujícím život nebo zdraví (v současné situaci oboje). Jedná se čin, u nějž postačuje možné ohrožení resp. ohrožující úmysl, není důležité zda opravdu možný následek nastane. K dokonání činu tedy postačí samotné způsobení nebo zvýšení nebezpečí rozšíření nemoci. Nicméně je nutné úmyslné zavinění pachatele.

Podmínkou, aby byla nemoc brána jako nakažlivá, je její zařazení do Přílohy č. 1 k Nařízení vlády č. 435/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci. Vir COVID-19 byl uveřejněnou novelou tohoto Nařízení zařazen do Přílohy č. 1 ke dni 13. 3. 2020.

 V současnosti se takovéhoto trestného činu mohou dopustit lidé, kterým byla nemoc diagnostikována nebo jim byla nařízena karanténa po návratu z rizikových oblastí, a přesto se volně pohybují mezi ostatními (pravděpodobně) zdravými lidmi, nemoc tím rozšiřují a jsou si toho vědomi. Pod tento paragraf lze zařadit i porušení zákazu cestování, které umožňuje potenciální šíření viru.[2] Vzhledem k nařízení vlády, které zakázalo provoz restaurací, se může tohoto trestného činu dopustit i provozovatel, který ponechá restauraci otevřenou.

Při situaci mimo nouzový stav je možné uložit trest ve výši od 3 měsíců do 3 let, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. V současnosti soudům kvalifikovaná skutková podstata dovoluje uložit až trest osmiletý, při případném úmrtí nakažené osoby průkazně nakažené osobou, která trestný čin spáchala, je trestní sazba posunuta až na 12 let (podle počtu nakažených a následně zemřelých osob).

Čin, který má za následek smrt, může být posuzován pouze podle tohoto ustanovení jen tehdy, byla-li smrt způsobena z nedbalosti. Způsobil-li by pachatel smrt úmyslně, je třeba jeho jednání posuzovat jako trestný čin vraždy v souběhu s trestným činem šíření nakažlivé lidské nemoci. Případně se úmyslné přenesení COVID-19 nebo jiné nakažlivé nemoci může posuzovat jako souběh trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci s trestným činem těžkého ublížení na zdraví nebo ublížení na zdraví.[3] V případě těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti je možné uložit trestní sazbu až 16 let (§ 145 odst. 3 TZ).

2. Šíření lidské nemoci z nedbalosti

„Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“ (§ 153 odst. 1 TZ).

Předchozí skutková podstata se vztahovala na situaci, kdy si je osoba vědoma, že je nemocná a úmyslně nemoc šíří dál. Pokud ale osoba neví, že je nemocná, ale má silné tušení, že by tomu tak být mohlo, a i přesto volně chodí mezi lidmi a nedodržujete žádná preventivní opatření, je možné obsáhnout takovou činností právě skutkovou podstatnou šíření lidské nemoci z nedbalosti. Vztahuje se to i na situace, kdy se nakonec přítomnost viru neprokáže nebo i na porušení karantény po návratu z rizikových oblastí. Situaci posuzuje soud ad hoc – případ od případu. Opět postačuje možné ohrožení společnosti.

V tomto případě se původní sazba odnětí svobody v rozsahu 1 rok posunuje při stavu nouze až na léta 3 nebo let 6, způsobila-li osoba smrt nebo těžkou újmu na zdraví. Pokud je nedbalostním činem způsobena smrt, nelze čin posuzovat jako vraždu, protože zde nebyl úmysl osobu usmrtit, jako nutný předpoklad spáchání trestného činu vraždy (viz výše).

Pro posouzení spáchaného činu soudem je ale stále důležitý úmysl. Pokud osoba chodí bez ochranné roušky s úmyslem nemoc šířit, protože předpokládá, že je nemocná, nejedná se o nedbalost, ale o úmyslný trestný čin a jinou skutkovou podstatu s vyšší možnou trestní sazbou (konkrétně se jedná o předchozí popsaný případ - § 152 TZ). Jednání se totiž posuzuje podle následku, který chtěl pachatel způsobit. Nezáleží na tom, že jednal v omylu.

3. Ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty

„Kdo v rozporu s jiným právním předpisem má na prodej nebo pro tento účel vyrobí anebo sobě nebo jinému opatří úmyslně potraviny nebo jiné předměty, jejichž požití nebo užití k obvyklému účelu je nebezpečné lidskému zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“ (§ 156 odst. 1 TZ)

V případě této skutkové podstaty se opět jedná o úmyslný ohrožovací trestný čin. K ohrožení zde dochází již tím, že pachatel má na prodej potraviny či jiné předměty, jejichž požití nebo užití k obvyklému účelu je nebezpečné lidskému zdraví. Nevyžaduje se, aby byly skutečně prodány.[4]

V současnosti může jít například o roušky nebo respirátory, které jsou vyrobeny z materiálů zdraví škodlivých, o čemž výrobce ví, ale i přes to je prodává. Dále pokud by osoba vědomě prodávala zboží s prošlou minimální dobou trvanlivosti příp. zřejmě zkažené zboží, a lživě by je vydávala za zboží, které je před datem spotřeby. Stačí opět potencionální ohrožení zdraví.

Možnost postihu v podobě trestu odnětí svobody v trestní sazbě 2 let, případného zákazu činnosti nebo propadnutí věci se ve stavu nouze mění pouze na možnost trestu odnětí svobody se sazbou 2 až 8 let. Způsobí-li pachatel těžké ublížení na zdraví nebo smrt, je možné uložit trest odnětí svobody v době trvání až 12 let (§ 156 odst. 2-4 TZ). U způsobení těžké újmy na zdraví nebo smrti osoby, případně osob, je vyžadována nedbalostní forma, jako v přechozích popsaných skutkových podstatách. Při úmyslném jednání by se jednalo o trestný čin těžkého ublížení na zdraví nebo vraždy.

Skutková podstata ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty má i svou nedbalostní podobu. Velmi slavným příkladem je tzv. Metanolová aféra. Nejvyšší soud v jednom z případů souhlasil s hodnocením odvolacího soudu a ve svém usnesení ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 5 Tdo 704/2014-43 potvrdil, že se jedná o trestný čin Ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, nikoli o úmyslnou formu. Při dokazování bylo prokázáno, že: „obvinění, provozovatelé obchodu s alkoholem, nevěděli o tom, že alkohol, který pokoutně nakoupili a poté prodávali, obsahuje smrtící množství metanolu, ale vzhledem ke svému postavení osob obchodujících s lihovinami měli a mohli vědět o takovém nebezpečí.“[5]

Z úmyslného nákupu alkoholu mimo legální distribuční síť lze podle uvedeného usnesení usuzovat na srozumění obviněných s tím, že takový alkohol potenciálně obsahuje látky škodlivé zdraví, protože jeho výroba nepodléhá kontrole kompetentních státních orgánů, nejsou při ní dodržovány výrobní normy a postupy, ani hygienické předpisy. 

U jiných pachatelů ve stejné aféře Nejvyšší soud zhodnotil, že se jednalo o úmyslný trestný čin, proto je nutné posuzovat jednotlivá fakta jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Hranice mezi úmyslnými a nedbalostními formami bývají tenké.

V případě nedbalostního trestného činu se trestní sazba trestu odnětí svobody, jako jediné varianty postihu v době nouzového stavu, ustanovuje na až 2 roky.

4. Krádež

„Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a

a) způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,

b) čin spáchá vloupáním,

c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,

d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo

e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“

(§ 205 odst. 1 TZ)

Trestný čin krádeže asi není třeba představovat. Jedná se situaci, kdy trestní zákoník chrání majetek poškozeného. Při vyhlášeném nouzovém stavu se opět možnost potrestání smrskává na jednu, a to na trest odnětí svobody v době trvání až 8 let. Oproti základní skutkové podstatě, kdy je vyžadován úmysl, stačí k naplnění okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby nedbalost.[6]

Příkladem trestného činu, o kterém informuje Policie ČR, je podezření na krádež 22 čokolád, několika energetických nápojů a dalších 40 kusů různých laskomin v supermarketu celkově za více než 5 tisíc korun.[7] Normálně, by za způsobenou nikoliv nepatrnou škodu hrozil trest odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. V současnosti může soud uložit trest odnětí svobody na již zmiňovaných až 8 let.

5. Zpronevěra

„Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“ (§ 206 odst. 1 TZ)

Trestný čin zpronevěry je nejvíce spojen s přisvojením si cizích peněžních prostředků, obecně se ale jedná o jakoukoliv věc, například i o živé zvíře. Zákon zde opět chrání majetek poškozeného. Podmínkou ovšem je, aby byla na majetku způsobena škoda nikoli nepatrná, čímž se rozumí škoda nejméně v částce 5 000 Kč (§ 138 odst. 1 TZ). Narozdíl od krádeže se pachatel věci nezmocňuje, ale má ji už před přisvojením ve své moci (nejčastěji v držbě), dobrovolně svěřenou majitelem.

Příkladem se jedná o situaci, kdy si poštovní doručovatelka přisvojí doručované peníze, které utratí pro svoji potřebu, přičemž ví, že je nebude moci z tohoto důvodu vrátit a doručit.

V nouzovém stavu se původní dvouletá sazba trestu odnětí svobody zvyšuje až na let 8 [§ 206 odst. 4 písm. c) TZ]. To se ovšem týká pouze škody menší, než škody většího rozsahu (více než 5 milionů Kč, § 138 odst. 1 TZ). Pokud způsobená škoda tento limit přesahuje, může být uložena trestní sazba trestu odnětí svobody na 5 až 10 let. Vzhledem k tomu, že spáchání trestného činu v nouzovém stavu je obecnou přitěžující okolností, soud by při ukládání trestu pravděpodobně směřoval k horní hranici trestní sazby.

6. Podvod

„Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.“ (§ 209 odst. 1 TZ)

U podvodu je opět nutné splnění několika podmínek současně a to: obohacení sebe + uvedení v omyl/využití omylu/zamlčení podstatné skutečnosti + způsobení škody nikoliv nepatrné. V současné době se trestný čin podvodu stává čím dál tím víc výraznějším díky médiím. Lidé zneužívají nouzový stav a atmosféru, která v něm panuje a obohacují se na úkor jiných. Příkladem jsou prodavači preparátů údajně působící proti nakažení se virem[8] nebo tzv. „energetičtí šmejdi“, kteří nabízí roušky proti podpisu, ve skutečnosti jde ale o podpis pod smlouvou o změně dodavatele energií.[9]

Za běžné situace hrozí pachateli trest v základní sazbě, čili do dvou let odnětí svobody. Pokud však stejný podvod se stejnou škodou způsobí za situace, kdy byl vyhlášen nouzový stav, trestní zákon uvádí pouze uložení trestu odnětí svobody v rozmezí od 2 do 8 let.

7. Lichva § 218 TZ

„Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“ (§ 218 odst. 1 TZ)

Prodejci, kteří zneužívají současné situace a nabízejí ochranné pomůcky jako jsou roušky, respirátory, dezinfekce a jiné, za přemrštěné ceny, se dopouští trestného činu lichvy. Bohužel nouzový stav a panika ve společnosti umožňují, že lidé často bez uvážení utrácí velké částky za věci, jejichž hodnota je ve skutečnosti několikanásobně nižší až zanedbatelná v porovnání se zaplacenou částkou. I takovéto obchody jsou ale občanským a trestním zákoníkem chráněny, jako ochrana slabší strany – spotřebitele. Dle ustanovení občanského zákoníku jsou závazky, vzniklé jako produkt lichvy, neplatné a lichva zakládá neplatnost smlouvy. Následně je možné nepoctivé prodejce postihnout i trestně, pomocí této skutkové podstaty. Konkrétně se ukládá trest odnětí svobody s trestní sazbou 3 až 8 let [§ 218 odst. 3 písm. a) TZ].

8. Šíření poplašné zprávy § 357 TZ

„(1) Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Kdo zprávu uvedenou v odstavci 1 nebo jinou nepravdivou zprávu, která je způsobilá vyvolat opatření vedoucí k nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa anebo bezdůvodnou záchrannou práci integrovaného záchranného systému sdělí soudu, orgánu Policie České republiky, orgánu státní správy, územní samosprávy, nebo jinému orgánu veřejné moci, právnické osobě, fyzické osobě, která je podnikatelem, anebo hromadnému informačnímu prostředku, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.“ (§ 357 odst. 1,2 TZ)

Skutková podstata šíření poplašné zprávy vzbuzuje ve společnosti obavy o to, zda nedochází k porušování svobody slova. Nesměřuje na omezování svobody slova, ta je stále zachována, směřuje na situace, kdy je svoboda slova zneužita, například v psychicky náročných situacích, jako je nouzový stav. Odstavec 2 přímo zmiňuje souvislost se zneužíváním práce integrovaného záchranného systému, jako je tomu u falešných telefonátů na nouzové linky. Dalším příkladem je šíření nepravdivých zpráv na sociálních sítích nebo informování o tom, že je osoba přenašeč nakažlivé nemoci, i když to není pravda. Základní trestní sazba trestu odnětí svobody se zvyšuje na 2 až 8 let.

Uvedené informace se týkají trestněprávního postihu, jako postihu ultima ratio. Na prvním místě ale stále zůstává postih správněprávní v podobě pokut ukládaných ve správním řízení na základě např. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Cílem článku bylo více postihnout a popsat možné varianty trestního postihu s použitím praktických příkladů. Informace samozřejmě nejsou vyčerpávající – o každém z trestních činů by se dal napsal článek samostatný.


[1] ŠÁMAL, Pavel, GŘIVNA, Tomáš, HERCZEG, Jiří, KRACHVÍL, Vladimír, PÚRY, František, RIZMAN, Stanislav, ŠÁMALOVÁ, Milada, VÁLKOVÁ, Helena, VANDUCHOVÁ, Marie. Trestní zákoník: komentář, 2.vydání. [online]. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2012, s. 556 [cit. 30.3.2020]. Dostupné z: http://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrgjpwk5tlg4&rowIndex=0

[2] ŠÁMAL, Pavel a kol., 2012. op. cit., s. 1603

[3] ŠÁMAL, Pavel a kol., 2012. op. cit. s. 1604

[4] ŠÁMAL, Pavel a kol., 2012. op. cit., s. 1619

[5] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 5 Tdo 704/2014-43

[6] ŠÁMAL, Pavel a kol., 2012. op. cit., s. 1991

[7] https://www.policie.cz/clanek/kradeze-v-dobe-nouzoveho-stavu.aspx

[8] O prodeji doplňků stravy se zdánlivým léčebným účinkem informovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce: https://www.szpi.gov.cz/clanek/szpi-upozornuje-na-dalsi-pripady-zneuzivani-virove-epidemie-pri-prodeji-doplnku-stravy.aspx

[9] O podvodné činnosti související s převodem energií informoval např. web Parlamentní listy https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/ERU-Pozor-na-energeticke-smejdy-Nouzoveho-stavu-se-neboji-zneuzivaji-ho-618545

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu