Ubrousek s číslem jména šelmy
Vrchní soud v Praze odsoudil Marka Dalíka za to, že spáchal trestný čin podvodu ve stádiu pokusu. Jeho skutek spočíval v tom, že požadoval třikrát šest milionů EUR při setkání se zástupci rakouské zbrojovky Steyr v pražské restauraci U Malířů v listopadu 2007. Žádost o tuto částku byla napsána na ubrousek.
Za to jim Marek Dalík sliboval, že zajistí, aby Steyr nepřišel o již odsouhlasenou zakázku na nákup obrněných transportérů Pandur. Marek Dalík přitom podle soudu nezrušení zakázky ovlivnit nemohl a pouze předstíral, že vyvine tlak na politiky, kteří o zakázce rozhodovali. Mohl vcelku dobře a nadějně kalkulovat s tím, že zmíněný projekt bude velmi pravděpodobně pokračovat, a to sám od sebe.
Marek Dalík se tedy pokusil uvést představitele rakouské zbrojovky Steyr v omyl tím, že tvrdil, že má vliv na členy vlády, prostřednictvím kterého dokáže zajistit nezrušení kontraktu, a tím se snažil obohatit. Tuto jeho snahu navíc dokumentují i interní dokumenty společnosti Steyr. Argumenty v rozsudku tedy do sebe logicky zapadají a závěry soudu jsou podepřeny důkazy. Bylo by nicméně zajímavé vědět, zda měla být výplata oněch třikrát šesti milionů EUR napsaných na ubrousku vázána na skutečnou činnost Marka Dalíka spočívající v ovlivnění vlády nebo pouze na výsledek vládního rozhodnutí nezrušit zakázku. Pokud by byla výplata peněz vázána na reálné panem Dalíkem ovlivněné nezrušení zakázky, nemohl by se nikdy obohatit, protože svůj vliv pouze předstíral a celá záležitost by měla pouze nádech planého hospodského tlachání.
Oblíbeným beletristickým tématem je alternativní historie, což je smyšlený příběh vycházející z předpokladu, že určitá historická událost se stala jinak, než ve skutečnosti. Zkusme takový alternativní smyšlený příběh konstruovat i na výše uvedený skutek. Marek Dalík pozval v listopadu 2007 představitele rakouské zbrojovky Steyr do pražské restaurace U Malířů a tam jim sdělil, že dle jeho informací existuje reálné nebezpečí, že bude zrušena zakázka na nákup obrněných transportérů Pandur, a to z důvodu vad, které vykazují. Navrhnul jim uzavření smlouvy, na základě které by se zavázal, že bude vyvíjet aktivitu směřující k tomu, aby nebezpečí odstoupení od smlouvy ze strany české vlády odvrátil. Uznal sice, že jeho šance působit na vládu jsou minimální, protože takový vliv nemá, ale pro Steyr to nepředstavuje žádné riziko, protože mu případně zaplatí až za skutečně odvedenou práci. Svoji představu odměny pak napsal na ubrousek, který podal svým spolustolovníkům. Představitelé zbrojovky chvíli nabídku rozvažovali, ale u dezertu Markovi Dalíkovi oznámili, že návrh smlouvy nepřijímají, a s tím se také rozloučili. O průběhu večeře pak podali zprávu svému vedení.
Jaký je rozdíl mezi oběma příběhy? Zatímco skutek, který se stal, a který je popsán v rozsudku je trestným činem, alternativní příběh je spíše příběhem ambiciózního velkohubého návrhu smlouvy, který nemohl být seriózním partnerem akceptován, ale není trestným činem. Tento rozdíl ve svém důsledku spočívá v trestu odnětí na dobu čtyř let nepodmíněně a peněžitém trestu ve výši 4 milion korun.
Jak víme, obchodní jednání se většinou nevedou právním jazykem. Hovorový jazyk, který navíc není rodným jazykem mluvčího, bývá často velmi nepřesný. Po pravdě řečeno spočívá hlavní rozdíl mezi skutečným příběhem a alternativním příběhem v tom, co se odehrávalo Markovi Dalíkovi v hlavě. A do té nikdo nevidí. Mohl jednak učinit svůj návrh s podvodným úmyslem, ale mohl ho také učinit v naivní víře, že dokáže něco, co ve skutečnosti dokázat nemohl a neuměl.
Co když je to však tak, že se ve skutečnosti stalo to, co je popsáno jako alternativní příběh? Co když se Marek Dalík, jehož ego bylo rozjitřeno kamarádstvím s premiérem, rozhodnul učinit zbrojovce Steyr nereálný a fanfarónský návrh na uzavření smlouvy, kterou nemohl nikdy splnit, a jsa pod vlivem těžkého červeného vína napsal návrh své odměny na ubrousek? Co když jeho partneři z této večeře jeho návrh špatně pochopili, a to z důvodu jazykové bariéry, kulturní odlišnosti a přílišné konzumace Château Latour ročník 1981, které jim Marek Dalík objednával, aby je ohromil? Nepřiklonil se soud k názoru na jeho podvodný úmysl byv pod vlivem jeho otřesné mediální pověsti a nepříliš empatického chování?
Někdy o lidských osudech rozhoduje maličkost. Někdy ten lidský osud může ovlivnit i ubrousek s ručně napsanými třemi šestkami, tedy číslicí jména šelmy.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.



