Články s tagem: směrnice

V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.

Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.

Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.

Evropská směrnice cílí na platformové práce jako Uber, Bolt aj. a zavádí domněnku zaměstnání. Jaký to má dopad na český test závislé práce?

Evropská unie v posledních letech výrazně zintenzivnila své úsilí v přechodu k oběhovému hospodářství a k omezování negativních dopadů výroby a spotřeby na životní prostředí. Tento směr, který je jedním z pilířů Zelené dohody pro Evropu (The European Green Deal), se odráží v celé řadě strategických dokumentů a legislativních iniciativ, jejichž cílem je snížit množství odpadu, podpořit efektivnější využívání zdrojů a přesměrovat evropské hospodářství směrem k udržitelnosti.

Mluvit o mzdě už není tabu. Naopak – od června letošního roku nesmíte svým zaměstnancům zakázat sdílet informace o jejich odměnách. A to je teprve začátek. Do června 2026 čeká Českou republiku implementace evropské směrnice o transparentnosti odměňování, která zásadně promění způsob, jakým firmy přistupují k platům svých lidí. Co vás čeká a jak se připravit, abyste předešli sporům a sankcím?

Rovné odměňování, zveřejnění mezd, genderově neutrální nábor a reporting rozdílů snad od června 2026.

Dne 19. srpna 2025 nabyl účinnosti nový zákon o kritické infrastruktuře, který transponuje směrnici CER. Co nový zákon o kritické infrastruktuře přináší a jak souvisí s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti? Na to se podíváme dále v tomto článku.

„Zaměstnavatelé musí počítat s tím, že na implementaci nových pravidel asi nebude moc času," říká v rozhovoru doc. Jakub Tomšej, který mimo jiné spolupracuje jako konzultant s Ministerstvem práce a sociálních věcí na transpozici směrnice o transparentnosti v odměňování. Téma detailně představí i na kongresu Právní prostor 2025, kde vystoupí 27. května.

Praha 17. března (ČTK) - Česku loni podle vládní zprávy chybělo plně převést do právního řádu osm směrnic Evropské unie, stejně jako předloni. U šesti ze směrnic to v minulém roce stihlo alespoň částečně. Vyplývá to ze zprávy o přejímání legislativních závazků EU, kterou se ve středu bude zabývat Senát.

Prosazování rovnosti mužů a žen a potírání diskriminačního zacházení obecně je jedním ze základních pilířů vyspělé demokratické společnosti a současně jedním z vytyčených cílů Evropské unie. Vyjádření zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace lze nalézt napříč zakladatelskými smlouvami Evropské unie, v Listině základních práv Evropské unie i v dalších četných právních předpisech EU.

Dne 19. července 2024 vstoupila v účinnost významná novela zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „Zákon o přeměnách“). Novela reaguje na směrnici Evropského parlamentu a Rady[1] (dále jen „Směrnice“) a přináší další změny nad rámec této Směrnice.

EU připravuje legislativní novinku k otázkám (nejen) udržitelnosti v rámci dodavatelských řetězců. V Německu již řada těchto pravidel platí a může dopadat i na české subjekty.

Jak spolu souvisí řízení lidských zdrojů v organizaci a kybernetická bezpečnost? Více, než by se na první pohled mohlo zdát.

Závěrem loňského roku byl bez většího rozruchu schválen zákon, jehož prostřednictvím došlo k novelizaci nejen zákona o zaměstnanosti, zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákona o inspekci práce, ale opět i zákoníku práce (dále jen „Novela“).

Nový německý zákon Lieferkettengesetz zavedl odpovědnost velkých korporací za prosazování lidských práv a za ochranu životního prostředí v celém jejich dodavatelském řetězci. České dodavatele tak nyní zajímá, zda a v jakém rozsahu mohou regulované subjekty přenášet své povinnosti i na ně.

V letošním roce musí výrobci zboží počítat se změnami v obchodování s emisními povolenkami i se zavedením uhlíkového cla, které má zajistit férové podmínky pro výrobce vyrábějící uhlíkově náročné zboží v EU i ty, kteří ho dováží ze zemí mimo unijní celní prostor.

Novela zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění (dále jen „ZOHS“), vstoupila v účinnost v druhé polovině loňského roku. Novela přinesla mimo jiné zpřesnění požadavků na fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) a celkové posílení jeho pozice.

Nový zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“), který nabyl účinnosti 1. srpna minulého roku, by měl zlepšit postavení oznamovatelů nekalého jednání a ochránit je tak před případnými opatřeními ze strany zaměstnavatele. Je výsledkem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“), do českého právního řádu.

Orientace v environmentálních značeních uváděných na výrobcích je v dnešní době pro mnohé spotřebitele obtížná. A nejen pro spotřebitele, také výrobci často neví, jak mají k informacím o environmentálních aspektech svých produktů přistupovat. K přiblížení této problematiky by mělo dojít na základě připravované směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci prostřednictvím lepší ochrany před nekalými praktikami a lepších informací, o tzv. green claims, kterou vydala Evropská komise 22. března 2023.

Evropská unie připravila balíček legislativních opatření „Fit for 55“ směřujících k dosažení klimatických cílů EU - snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 o 55%. Součástí balíčku je i revize směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (směrnice EU ETS), která je základem stávajícího systému obchodování s povolenkami. Dosavadní systém tak čekají změny, a to včetně pravidel, podle kterých dochází k bezplatnému přidělování emisních povolenek.

V posledním roce jsme byli svědci asi největšího boomu umělé inteligence, který přinesl množství nástrojů a způsobů, jak umělou inteligenci (AI) zakomponovat do vlastního podnikání pro jeho zefektivnění, snížení nákladů, zkvalitnění výstupů apod. Spolu s rychlým průnikem AI do téměř všech oblastí podnikání se ale objevují nové otázky týkající se toho, kdo a za jakých podmínek je zodpovědný za případné škody způsobené těmito technologiemi.

Brzy budou společnosti povinny zveřejňovat informace v souladu s novými směrnicemi Evropské unie týkajícími se ESG (environmentální, sociální a správní oblasti) reportingu. Proto je nyní zásadní začít se připravovat na sběr a analýzu dat s dostatečným předstihem. Tento článek přináší stručný přehled toho, na co se připravit v oblasti pracovního práva.

V tomto článku bychom se rádi věnovali vymezení pojmu oprávněné osoby podle čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (dále jen „pobytová směrnice“) ve spojení s § 15a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) a analýze právního postavení oprávněných osob ve vnitrostátních právních podmínkách.

Jste spotřebitelem, který chce nakupovat udržitelné či ekologické výrobky, a přitom se v jejich množství neztratit? Nebo jste naopak výrobcem a nevíte, jak k informacím o environmentálních aspektech vašich produktů přistoupit? Pomoci může návrh nové směrnice EU o tzv. green claims.