Články

Příspěvek představuje podrobný právní rozbor postavení psychoterapie a psychoterapeutů z hlediska platného českého práva. Pozornost je věnována různým druhům psychologických a podobných služeb na trhu. Obsažen je i přehled psychologických povolání v právním smyslu.

Kdo by řekl, že analýza judikatury může být strhujícím čtivem, jakým jsou detektivky z pera Agathy Christie. A přece. Její rozbor je o to pozoruhodnější, když příběh píše sám život… Okolnosti případu, který Vám přiblížím, se udály hluboko v první polovině 20. století, v době, kdy moderní finanční, resp. bankovní právo bylo v právním systému common law v plenkách. Řeč bude o slavném případu Banco de Portugal v. Waterlow & Sons Ltd [1932] AC 452, který byl rozhodnut až ve Sněmovně Lordů („House of Lords“).

Článek Povinnosti správců a zpracovatelů ve světle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů seznamuje čtenáře s právními novinkami, které s sebou toto nařízení přináší. Cílem článku je informovat čtenáře o základ­ních ustanoveních nového nařízení, přičemž pozornost je věnována přede­vším skupině primárně odpovědné za zpracování údajů, tedy správcům a zpracovatelům osobních údajů.

Za prvních 14 dní (quasi)povinné elektronické preskripce předepsalo 11 tisíc zdravotnických zařízení a 23 tisíc lékařů 1.702.755 eReceptů, z nichž 87 % vydalo 2 670 lékáren. Jaké další kroky v digitalizaci poskytování zdravotních služeb je nutno očekávat?

Společnost Seminaria uspořádala 23. ledna 2018 již čtvrtou celostátní konferenci na téma GDPR – ochrana osobních údajů, pod odbornou záštitou Spolku pro ochranu osobních údajů a Asociace za lepší ICT řešení.

Práce s právními texty, stejně jako s literaturou, není pouze pasivním vstřebáváním informací. Literatura nám pomáhá poznávat nepoznané a dosáhnout nedosažitelného. Pomáhá nám interpretovat mnohé systémy a poznat mnohé skutečnosti. Toho si byli vědomi i John Henry Wigmore a Richard H. Weisberg, kteří literatuře pro pochopení základních principů společnosti, k jejíž ochraně právo slouží a jež tvoří jeho základní kameny, přikládali více než velký význam.

Príspevok sa zaoberá vplyvom internetového diskurzu o práve na diskurz práva a politiky v ostatných rokoch. Pri výskume sociálnych javov sa nedá abstrahovať od ich sociálnej reflexie – sociálna reflexia sociálneho javu môže byť neadekvátna, skreslená, nepatričná, ale nemožno ju ignorovať, pretože má vplyv na sociálny jav. Príspevok tento vplyv v prípade diskurzu práva analyzuje a navrhuje možné cesty, ako zmierniť jeho negatívne dôsledky.

Ve druhé části článku se autorka zabývá další problematickou situací související s dříve vysloveným přáním, a to možným střetem mezi vůlí pacienta a jeho blízkých.

Dne 30. 9. 2017 nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu, která byla provedena zákonem č. 296/2017 Sb. Touto novelou došlo mimo jiné ke změnám v úpravě institutu předběžného opatření, kdy změnou v ustanovení § 75b odst. 1 OSŘ byla zásadním způsobem rozšířena použitelnost institutu doplatku jistoty k zajištění náhrady škody.

Tento článek pojednává o problematice uzavírání užívacích právních titulů (typicky pachtovních nebo nájemních smluv) k nemovitostem v podílovém spoluvlastnictví více spoluvlastníků a o jejich případných nedostatcích vedoucích v krajních případech až k absolutní neplatnosti.

Posledních několik měsíců je nezvykle bohatých na nejrůznější ústavněprávní témata – ať už se jedná o parlamentní či prezidentské volby, sestavování vlády nebo výročí vstupu Ústavy v účinnost. Na některé aktuální otázky jsme se proto zeptali experta na Ústavu doc. Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Od 1. ledna 2018 mají právnické osoby a svěřenské fondy povinnost zapsat své skutečné majitele do neveřejné evidence vedené u rejstříkových soudů.

Problematika odškodňování imateriálních újem sekundárních obětí představuje komplikovaný a kontroverzní právní institut. V tomto článku jsou pak shrnuty základní problémy související s odškodňováním imateriálních újem sekundárních obětí a provedeno srovnání přístupů k tomuto institutu v několika zemích. Následně je analyzována právní úprava odškodňování sekundárních obětí v ČR.

Čím dál častěji se setkáváme s případy, kdy společnosti z daňových či jiných důvodů formálně přesídlí do Lucemburska či jiného kontinentálního státu Evropské unie. Tyto osoby často nepřestanou vykonávat své aktivity na území České republiky, kde mají mnohdy i část svého majetku. V případě nesplacených pohledávek naši klienti jako věřitelé často zápolí s otázkou, v jakém členském státě proti takovým osobám podat insolvenční návrh.

Elektronická platforma Uber poskytuje zákazníkom služby prostredníctvom telefónnej aplikácie. Ich zmyslom je skontaktovanie osoby, ktorá požaduje prepravu s neprofesionálnym vodičom zapojeným do systému, ktorý spravidla využíva vlastné vozidlo.

Schopnost vyjednávat a vyjadřovat se patří k základním vlastnostem, které by měl každý právník ovládat. Využije je jak v jednání s klientem, kdy mu musí vysvětlit správný postup v určité situaci, tak v jednání se soudy či úřady, nebo při vyjednávání s protistranou na podmínkách smlouvy. V praxi se advokáti snaží dosáhnout co nejlepší pozice pro svého klienta a velmi často to je možné jen pomocí vyjednávání a hledání kompromisu v mimosoudních jednáních. Negotiation Competition pořádaná ELSA Česká republika se snaží právě tyto dovednosti rozvíjet a testovat.

Příspěvek se zabývá jednotlivými aspekty institutu dříve vysloveného přání, jehož existenci předpokládá Úmluva o lidských právech a biomedicíně, a rovněž jeho implementací v rámci české právní úpravy. Příspěvek se podrobněji zaměří na možnou kolizi dříve vysloveného přání a svobody náboženského vyznání a pokusí se navrhnout řešení těchto situací de lege ferenda.

Primární nabídka virtuálních měn (ICO) je jedním ze způsobů získání financování určitého podnikatelského projektu od veřejnosti za pomoci virtuálních měn.

Nový rok přináší revoluci v oblasti zákonné úpravy poskytování dotací. Zákon č. 367/2017 Sb.[1] (dále jen „novela“) novelizuje odbornou veřejností dlouhodobě kritizovaná ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech[2], týkající se procesu poskytování dotací a finančních výpomocí ze státního rozpočtu.

Problémy spojené s nízkou porodností jsou již dlouhou dobu celospolečenským tématem, které v kontextu vývoje moderních biomedicínských technologií úzce souvisí s metodami asistované reprodukce, zejména umělého oplodnění, které je v rámci diskurzu považováno za jedinou spolehlivou léčbu neplodnosti. Nehovoří se však příliš o tom, že s jeho realizací je spojeno mnoho etických a právních otázek, které souvisejí s nerespektováním integrity a důstojnosti lidského embrya.

Účelem zákona o svobodném přístupu k informacím je umožnit veřejnosti realizovat právo na informace ve vztahu k orgánům státní správy a územní samosprávy. Toto pravidlo by se mělo vztahovat i na poskytování informací o platech zaměstnanců těchto orgánů. To ovšem neplatí absolutně, protože informace o platu zaměstnance jsou osobním údajem a tím pádem podléhají jisté ochraně.

V posledních měsících vrcholí přípravy na květnovou účinnost tzv. GDPR, jež přináší nová a staronová přímo aplikovatelná pravidla v oblasti ochrany osobních údajů fyzických osob. Menší pozornost je však věnována nařízení o respektování soukromého života a ochrany osobních údajů v elektronických komunikacích, označovaného jako nařízení o soukromí a elektronických komunikacích či ePrivacy, které na konci října schválil Evropský parlament.

Prý patříme vedle Nizozemců mezi nejvíce cestující národy, tedy v poměru co do počtu obyvatel. Pochopitelně nevím, zda je to pravda, ale já cestuji rád. A protože cestuji až na ojedinělé výjimky autem, znám zejména řadu zemí v Evropě. Jako člověk, který prožil čtyřicet let na Královských Vinohradech, kde ulice byly a jsou posety stopami po lenosti chovatelů, si při svých cestách nemůžu nevšimnout, jak málo psů oproti nám chovají ve městech a obcích jiní Evropané.

Evropská unie v prosinci roku 2016 rozhodla o novelizaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1370/2007, které stanoví pravidla pro objednávání veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici a silnici. Přestože nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2338, které vstoupilo v platnost dne 24. prosince 2017, tvoří součást tzv. tržního pilíře 4. železničního balíčku směřujícího k harmonizaci železniční dopravy napříč Evropskou unií, řada jeho ustanovení se dotýká rovněž uzavírání smluv o veřejných službách v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou. Tento článek si klade za cíl seznámit čtenáře s hlavními změnami, které nařízení 2016/2338 přináší z pohledu autobusových dopravců.

Dne 1. 1. 2018 vešly v účinnost (prozatím) poslední části novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“; AML – Anti Money Laundering), na základě kterých vzniká i evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob („Evidence“). Statutárním orgánům všech právnických osob tím vzniká povinnost zajistit zápis údajů do Evidence, a zároveň vymezenému okruhu třetích osob vzniká právo do Evidence nahlížet.