Změna podmínek pro získání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání
Dne 1. září 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. V návaznosti na tuto změnu bylo nutné provést také novelizaci vyhlášky č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, aby její znění odpovídalo zákonné úpravě. Proto byla dne 28. prosince 2017 ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 470/2017 Sb. s účinností od 1. ledna 2018, která novelizuje vyhlášku č. 39/2005 Sb.
Novela vyhlášky č. 39/2005 Sb. mění podmínky získání odborné způsobilosti některých nelékařských zdravotnických povolání a zavádí některá nová povolání.
V ustanovení § 3 odst. 2 jsou nově zakotveny požadavky získání znalostí a dovedností v oblasti řízení a zajištění dohledu nad bezpečným a kvalitním poskytováním zdravotních služeb a získání znalostí a dovedností v komunikaci s pacientem a jeho blízkými. Dle důvodové zprávy je cílem této změny, aby byla zdravotní péče poskytována na náležité odborné úrovni a bezpečně, zlepšení přístupu zdravotnických pracovníků k lidem a zavedení individuálního přístupu s ohledem na individualitu, zdravotní stav a další specifika pacienta či klienta.
Hlavní změnou zákona č. 96/2004 Sb. související s vyhláškou č. 39/2005 Sb. bylo vložení nového ustanovení § 5a „Odborná způsobilost k výkonu povolání dětské sestry“, které nově upravuje povolání dětské sestry jako povolání s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, na rozdíl od předchozího znění, které dětskou sestru upravovalo jako všeobecnou sestru se specializovanou způsobilostí v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii. Nově tak lze odbornou způsobilost k výkonu povolání dětské sestry získat pouze absolvováním nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu dětských sester nebo absolvováním nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná dětská sestra na vyšší zdravotnické škole, popř. studiem v oboru diplomovaná dětská sestra na vyšší zdravotnické škole v délce nejméně jeden rok, jde-li o zdravotnického pracovníka s odbornou způsobilostí k výkonu povolání praktické sestry, všeobecné sestry, zdravotnického záchranáře nebo porodní asistentky.
Na tuto změnu novela vyhlášky reaguje vložením nového ustanovení § 4a „Dětská sestra“, které v odst. 3 obsahuje výčet znalostí a dovedností potřebných pro získání odborné způsobilosti k výkonu povolání dětské sestry. Tyto se liší od znalostí a dovedností potřebných pro výkon povolání všeobecná sestra hlavně svou zaměřeností na pediatrii a s ní související obory jako prenatální diagnostika, imunologie, výživa dítěte, dětská a dorostová psychiatrie a další.
Další velkou změnou vyhlášky č. 39/2005 Sb. bylo zrušení stávajícího povolání „Zdravotnický asistent“ a jeho nahrazení povoláním „Praktická sestra“, které je zakotveno v ustanovení § 20c. Odborná způsobilost k výkonu povolání praktické sestry se získává absolvováním školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu kurzu. Podmínky absolvování těchto programů se nyní ztížily, a to z toho důvodu, že dříve mohli absolventi středoškolského oboru poskytovat ošetřovatelskou péči pouze pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky. Pouze činnosti ošetřovatelské péče spojené se sebeobsluhou a uspokojováním základních potřeb pacienta mohli poskytovat bez odborného dohledu. Nově mohou poskytovat bez odborného dohledu v rámci ošetřovatelské péče i další činnosti, které jsou stanoveny vyhláškou č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v ustanovení § 4a „Praktická sestra“.
Novelou zákona č. 96/2004 Sb. byla ustanovena nová nelékařská zdravotnická povolání behaviorální analytik, logoped ve zdravotnictví, asistent behaviorálního analytika a behaviorální technik a naopak byla zrušena povolání biotechnický asistent a laboratorní pracovník. Na to novela vyhlášky č. 39/2005 Sb. reagovala zakotvením nových ustanovení § 20b „Behaviorální analytik“, § 28 „Asistent behaviorálního analytika“, § 28a „Behaviorální technik“ a úpravou ustanovení § 22 „Logoped ve zdravotnictví a klinický logoped“, které upravují podmínky pro získání odborné způsobilosti pro výkon těchto profesí a zrušením ustanovení § 19a „Biotechnický asistent“.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



