Změna podmínek pro získání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání
Dne 1. září 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. V návaznosti na tuto změnu bylo nutné provést také novelizaci vyhlášky č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, aby její znění odpovídalo zákonné úpravě. Proto byla dne 28. prosince 2017 ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 470/2017 Sb. s účinností od 1. ledna 2018, která novelizuje vyhlášku č. 39/2005 Sb.
Novela vyhlášky č. 39/2005 Sb. mění podmínky získání odborné způsobilosti některých nelékařských zdravotnických povolání a zavádí některá nová povolání.
V ustanovení § 3 odst. 2 jsou nově zakotveny požadavky získání znalostí a dovedností v oblasti řízení a zajištění dohledu nad bezpečným a kvalitním poskytováním zdravotních služeb a získání znalostí a dovedností v komunikaci s pacientem a jeho blízkými. Dle důvodové zprávy je cílem této změny, aby byla zdravotní péče poskytována na náležité odborné úrovni a bezpečně, zlepšení přístupu zdravotnických pracovníků k lidem a zavedení individuálního přístupu s ohledem na individualitu, zdravotní stav a další specifika pacienta či klienta.
Hlavní změnou zákona č. 96/2004 Sb. související s vyhláškou č. 39/2005 Sb. bylo vložení nového ustanovení § 5a „Odborná způsobilost k výkonu povolání dětské sestry“, které nově upravuje povolání dětské sestry jako povolání s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, na rozdíl od předchozího znění, které dětskou sestru upravovalo jako všeobecnou sestru se specializovanou způsobilostí v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii. Nově tak lze odbornou způsobilost k výkonu povolání dětské sestry získat pouze absolvováním nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu dětských sester nebo absolvováním nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná dětská sestra na vyšší zdravotnické škole, popř. studiem v oboru diplomovaná dětská sestra na vyšší zdravotnické škole v délce nejméně jeden rok, jde-li o zdravotnického pracovníka s odbornou způsobilostí k výkonu povolání praktické sestry, všeobecné sestry, zdravotnického záchranáře nebo porodní asistentky.
Na tuto změnu novela vyhlášky reaguje vložením nového ustanovení § 4a „Dětská sestra“, které v odst. 3 obsahuje výčet znalostí a dovedností potřebných pro získání odborné způsobilosti k výkonu povolání dětské sestry. Tyto se liší od znalostí a dovedností potřebných pro výkon povolání všeobecná sestra hlavně svou zaměřeností na pediatrii a s ní související obory jako prenatální diagnostika, imunologie, výživa dítěte, dětská a dorostová psychiatrie a další.
Další velkou změnou vyhlášky č. 39/2005 Sb. bylo zrušení stávajícího povolání „Zdravotnický asistent“ a jeho nahrazení povoláním „Praktická sestra“, které je zakotveno v ustanovení § 20c. Odborná způsobilost k výkonu povolání praktické sestry se získává absolvováním školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu kurzu. Podmínky absolvování těchto programů se nyní ztížily, a to z toho důvodu, že dříve mohli absolventi středoškolského oboru poskytovat ošetřovatelskou péči pouze pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky. Pouze činnosti ošetřovatelské péče spojené se sebeobsluhou a uspokojováním základních potřeb pacienta mohli poskytovat bez odborného dohledu. Nově mohou poskytovat bez odborného dohledu v rámci ošetřovatelské péče i další činnosti, které jsou stanoveny vyhláškou č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v ustanovení § 4a „Praktická sestra“.
Novelou zákona č. 96/2004 Sb. byla ustanovena nová nelékařská zdravotnická povolání behaviorální analytik, logoped ve zdravotnictví, asistent behaviorálního analytika a behaviorální technik a naopak byla zrušena povolání biotechnický asistent a laboratorní pracovník. Na to novela vyhlášky č. 39/2005 Sb. reagovala zakotvením nových ustanovení § 20b „Behaviorální analytik“, § 28 „Asistent behaviorálního analytika“, § 28a „Behaviorální technik“ a úpravou ustanovení § 22 „Logoped ve zdravotnictví a klinický logoped“, které upravují podmínky pro získání odborné způsobilosti pro výkon těchto profesí a zrušením ustanovení § 19a „Biotechnický asistent“.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




