Změna podmínek pro získání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání
Dne 1. září 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. V návaznosti na tuto změnu bylo nutné provést také novelizaci vyhlášky č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, aby její znění odpovídalo zákonné úpravě. Proto byla dne 28. prosince 2017 ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 470/2017 Sb. s účinností od 1. ledna 2018, která novelizuje vyhlášku č. 39/2005 Sb.
Novela vyhlášky č. 39/2005 Sb. mění podmínky získání odborné způsobilosti některých nelékařských zdravotnických povolání a zavádí některá nová povolání.
V ustanovení § 3 odst. 2 jsou nově zakotveny požadavky získání znalostí a dovedností v oblasti řízení a zajištění dohledu nad bezpečným a kvalitním poskytováním zdravotních služeb a získání znalostí a dovedností v komunikaci s pacientem a jeho blízkými. Dle důvodové zprávy je cílem této změny, aby byla zdravotní péče poskytována na náležité odborné úrovni a bezpečně, zlepšení přístupu zdravotnických pracovníků k lidem a zavedení individuálního přístupu s ohledem na individualitu, zdravotní stav a další specifika pacienta či klienta.
Hlavní změnou zákona č. 96/2004 Sb. související s vyhláškou č. 39/2005 Sb. bylo vložení nového ustanovení § 5a „Odborná způsobilost k výkonu povolání dětské sestry“, které nově upravuje povolání dětské sestry jako povolání s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, na rozdíl od předchozího znění, které dětskou sestru upravovalo jako všeobecnou sestru se specializovanou způsobilostí v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii. Nově tak lze odbornou způsobilost k výkonu povolání dětské sestry získat pouze absolvováním nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu dětských sester nebo absolvováním nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná dětská sestra na vyšší zdravotnické škole, popř. studiem v oboru diplomovaná dětská sestra na vyšší zdravotnické škole v délce nejméně jeden rok, jde-li o zdravotnického pracovníka s odbornou způsobilostí k výkonu povolání praktické sestry, všeobecné sestry, zdravotnického záchranáře nebo porodní asistentky.
Na tuto změnu novela vyhlášky reaguje vložením nového ustanovení § 4a „Dětská sestra“, které v odst. 3 obsahuje výčet znalostí a dovedností potřebných pro získání odborné způsobilosti k výkonu povolání dětské sestry. Tyto se liší od znalostí a dovedností potřebných pro výkon povolání všeobecná sestra hlavně svou zaměřeností na pediatrii a s ní související obory jako prenatální diagnostika, imunologie, výživa dítěte, dětská a dorostová psychiatrie a další.
Další velkou změnou vyhlášky č. 39/2005 Sb. bylo zrušení stávajícího povolání „Zdravotnický asistent“ a jeho nahrazení povoláním „Praktická sestra“, které je zakotveno v ustanovení § 20c. Odborná způsobilost k výkonu povolání praktické sestry se získává absolvováním školního vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu kurzu. Podmínky absolvování těchto programů se nyní ztížily, a to z toho důvodu, že dříve mohli absolventi středoškolského oboru poskytovat ošetřovatelskou péči pouze pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky. Pouze činnosti ošetřovatelské péče spojené se sebeobsluhou a uspokojováním základních potřeb pacienta mohli poskytovat bez odborného dohledu. Nově mohou poskytovat bez odborného dohledu v rámci ošetřovatelské péče i další činnosti, které jsou stanoveny vyhláškou č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v ustanovení § 4a „Praktická sestra“.
Novelou zákona č. 96/2004 Sb. byla ustanovena nová nelékařská zdravotnická povolání behaviorální analytik, logoped ve zdravotnictví, asistent behaviorálního analytika a behaviorální technik a naopak byla zrušena povolání biotechnický asistent a laboratorní pracovník. Na to novela vyhlášky č. 39/2005 Sb. reagovala zakotvením nových ustanovení § 20b „Behaviorální analytik“, § 28 „Asistent behaviorálního analytika“, § 28a „Behaviorální technik“ a úpravou ustanovení § 22 „Logoped ve zdravotnictví a klinický logoped“, které upravují podmínky pro získání odborné způsobilosti pro výkon těchto profesí a zrušením ustanovení § 19a „Biotechnický asistent“.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




