Finanční právo

Česká národní banka (ČNB) je známa především jakožto centrální banka České republiky, jejímž stěžejním posláním je péče o cenovou stabilitu a dále např. vydává bankovky a mince, vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu apod. Mimo to však může obchodovat na finančním trhu.

S odkazem na široce známé klišé „Člověk musí jen dvě věci: zemřít a platit daně“ a jeho nespočetné modifikace, si dovolujeme poznamenat, že daňové povinnosti nezanikají ani úmrtím daňového subjektu.

V novele zákona o DPH s plánovanou účinností od 1. 7. 2021 by mělo dojít ke změnám v uplatňování daně z přidané hodnoty (DPH) u elektronického obchodování (tzn. e-commerce).

Provozovatelé e-shopů, pozor! Od 1. 7. 2021 se zásadně mění pravidla pro zásilkový prodej zboží.

Investiční životní pojištění (dále také „IŽP“) je produktem, který se stal v průběhu let stabilní součástí pojistného trhu v České republice. V poslední době se nicméně začaly objevovat soudní spory, byť v řádu nižších desítek, ve kterých se klienti pojišťoven domáhají absolutní neplatnosti svých smluv.

Novela daňového řádu od 1. 1. 2021 přichází s možností poplatníka podat daňové přiznání až do 3. 5. 2021, nicméně pouze pokud je učiněno elektronicky.

Novelou daňového řádu došlo k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání v případě, že daňoví poplatníci podají daňové přiznání elektronicky.

V roce 2020 byl zákonem č. 299/2020 Sb. novelizován zákon o daních z příjmů. Novela představila změnu v uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně.

Díky stále trvající pandemii existují různé daňové úlevy, ve kterých není snadné se zorientovat. Projděte si naše domácí daňové aktuality a buďte v obraze.

Jaká je podle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 skutečná výše kompenzačního bonusu?

Daňový řád ukládá každé osobě povinnost pravdivě vypovídat jako svědek o důležitých okolnostech při správě daní týkajících se jiných osob (pokud jsou jí známy) a nic nezamlčovat.

…neboli subsidiární použití občanského soudního řádu při výkonu daňové exekuce na podíl v bytovém družstvu.

Existuje způsob jak v daních napravit své protiprávní jednání vedoucí ke spáchání úmyslného trestného činu? Co znamená účinná lítost a jak ji projevit? Je možné docílit zániku trestní odpovědnosti svého jednání i v daních?

Blíží se konec roku, proto je dobré si připomenout, jaké změny zákonů nás čekají a co je nutné nebo vhodné udělat ještě letos.

Povinnost správce daně, resp. úředních osob a osob zúčastněných na správě daní, zachovávat mlčenlivost o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob, ukotvená v ustanovení § 52 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), je stanovena poměrně rigorózně.

Novelou zákona č. 137/2020 Sb. byl prodloužen odklad EET do 31. prosince 2020. Nyní je tak evidence tržeb na dobrovolné bázi, od 1. 1. 2021 bude opět povinná. Novelou zákona č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, který nabyl účinnosti dne 3. června 2020, byl prodloužen odklad elektronické evidence tržeb až do konce letošního roku, tj. do 31. prosince 2020.

K problematice Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), anglicky „General Data Protection Regulation“ (dále jen „GDPR“), již bylo publikováno nepřeberné množství odborných článků, vysokoškolských kvalifikačních prací, apod., nicméně my se zaměříme na specifický aspekt GDPR, a to jeho (ne)aplikovatelnost při správě daní.

Zatímco v případě trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), zaniká trestní odpovědnost účinnou lítostí podle obecné úpravy obsažené v ustanovení § 33 TZ, tak pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle ustanovení § 241 TZ, zákonodárce stanovil zvláštní právní úpravu účinné lítosti obsaženou v ustanovení § 242 TZ.

Z oficiální informace o činnosti Finanční správy České republiky za rok 2019 vyplývá, že nejefektivnějším a nejvíce využívaným způsobem provádění daňové exekuce je daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb podle ustanovení § 190 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), tj. exekuce finančních prostředků z bankovního účtu daňového dlužníka.

Jak vyplývá z oficiálních informací Generálního finančního ředitelství, orgány finanční správy České republiky každoročně podávají stovky trestních oznámení, když za posledních 5 let (roky 2015 až 2019) bylo podáno celkem 10 419 trestních oznámení s celkovou výší oznámené škody 38 208 000 000,- Kč, tedy více než 38 miliard korun českých, což je v průměru téměř 21 milionů korun českých denně (!).

Poslanecká sněmovna dnes schválila vládní návrh zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Poslanci zároveň rozhodli o zachování možnosti odpočtu úroků z hypoték od daně z příjmů. Kromě zrušení daně z nabytí nemovitých věcí tento návrh zákona zavádí změnu v oblasti daně z příjmů fyzických osob, a to prodloužení časového testu pro osvobození příjmu z prodeje nemovitosti od daně.

Ještě koncem roku 2019 to vypadalo, že by novela daňového řádu měla být účinná 1. května, případně 1. června 2020. Dnes je jasné, že účinnost této novely je zatím odložena na neurčito.

I při řešení koronavirové krize je nezbytné ochraňovat svobodnou a férovou hospodářskou soutěž, a to i proto, že zdravé konkurenční prostředí přispívá k rychlému zotavení ekonomiky. Při hledání nástrojů řešení obtíží podnikatelů zasažených ekonomickou krizí je proto vhodné hledat a volit nástroje, které mají na konkurenci co nejmenší dopad.

V souvislosti s opatřeními orgánů veřejné moci vyvolanými nutností reagovat na pandemii viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19 (dále jen jako „koronavirus”) došlo k přijetí zákona č. 159/2020 Sb., o o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jako „zákon o kompenzačním bonusu” nebo jako „zákon o KD”).

Vděčným mediálním tématem je „digitální“ daň neboli daň z digitálních služeb. Jak bude spravována a kdy se začlení do tuzemské daňové soustavy?