Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
Poslanecká sněmovna dnes schválila vládní návrh zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Poslanci zároveň rozhodli o zachování možnosti odpočtu úroků z hypoték od daně z příjmů. Kromě zrušení daně z nabytí nemovitých věcí tento návrh zákona zavádí změnu v oblasti daně z příjmů fyzických osob, a to prodloužení časového testu pro osvobození příjmu z prodeje nemovitosti od daně.
Účinnost zákona navrhuje vláda v části týkající se zrušení daně z nabytí nemovitých věcí ode dne následujícího po dni vyhlášení zákona ve sbírce a s účinností od 1. ledna 2021 v části zákona, která se dotýká daně z příjmů fyzických osob.[1]
Lze předpokládat, že zrušení daně z nabytí nemovitých věcí projde i dalšími částmi legislativního procesu hladce a bude schváleno Senátem a podepsáno prezidentem republiky, nelze však vyloučit, že zákon v průběhu legislativního procesu ještě dozná úprav a změn. Rád bych proto upozornil, že tento článek přibližuje návrh zákona dnes schválený Poslaneckou sněmovnou, nikoliv zákon platný či účinný.
Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
Návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou předpokládá, že daň z nabytí nemovitých věcí bude zrušena s účinností ode dne následujícího po vyhlášení schváleného zákona ve sbírce zákonů. Od tohoto okamžiku tedy dle návrhu zákona přestane daň z nabytí nemovitých věcí v českém právním řádu existovat bez náhrady. Zrušení daně se však dotkne i převodů nemovitých věcí provedených před tímto datem. Fakticky tak dojde ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí zpětně k datu 31. března 2020.
Schválený návrh zákona totiž počítá s tím, že pokud daňová povinnost k dani z nabytí nemovitých věcí vznikne přede dnem účinnosti zákona a zároveň lhůta pro podání daňového přiznání k dani uplynula dne 31. března 2020 nebo později, povinnost zaplatit daň zanikne. To se týká převodů nemovitostí, u kterých byl proveden vklad do katastru během prosince 2019 a později. Již zaplacená daň se stane daňovým přeplatkem, o jehož vrácení daňový poplatník může dle § 155 odst. 2 daňového řádu požádat u správce daně. Návrh zákona nepočítá s tím, že by stát již zaplacenou daň vracel automaticky. Lze nicméně očekávat, že poté, co bude zákon publikován ve Sbírce zákonů, zveřejní Finanční správa stanovisko, jak v takových případech postupovat.
Změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob
V návaznosti na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí schválili poslanci změnu zákona o dani z příjmů. Jde o prodloužení lhůty tzv. časového testu k osvobození od daně z příjmů fyzických osob z prodeje nemovitých věcí, které nebyly pořízeny za účelem zajištění vlastního bydlení.
Poslanci ovšem nepodpořili návrh vlády zrušit možnost odečíst ze základu daně úroky z úvěru poskytnutého k zajištění bydlení, typicky půjde o úvěr hypoteční, ze stavebního spoření, nebo poskytnutý stavební spořitelnou. Možnost odpočtu takových úroků tudíž zůstane zachována i do budoucna.
Časový test pro osvobození od daně
Schválená změna v oblasti daně z příjmů, tedy prodloužení časového testu z 5 na 10 let pro osvobození od daně z příjmu fyzických osob při prodeji nemovitých věcí, se má dotknout pouze nemovitostí, které nejsou určeny k vlastnímu bydlení (slovy zákona „obstarání vlastní bytové potřeby“). U prodeje nemovitých věcí, v nichž má prodávající bydliště, zůstává stávající úprava zachována. Takový prodej je a nadále bude od daně z příjmu fyzických osob osvobozen již po 2 letech. Prodloužení časového testu se má podle návrhu zákona dotknout až nemovitých věcí nabytých od 1. ledna 2021. U nemovitostí nabytých dříve zůstává zachována stávající pětiletá délka časového testu.
Nově pak vláda navrhuje zavést osvobození od daně z příjmů fyzických osob příjmy z prodeje nemovité věci, ve které sice prodávající nebydlí, ale příjem získaný z jejího prodeje využije k obstarání své bytové potřeby, typicky koupí, výstavbou nebo údržbou rodinného či bytového domu, bytu. V takovém případě nebude pro osvobození třeba splnit 10letý časový test, avšak bude nutno správci daně oznámit, že takový příjem hodlá příjemce využít k obstarání bydlení, a tedy z takového příjmu nebude povinen odvést daň.
[1] Návrh zákona včetně důvodové zprávy naleznete zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=866&CT1=0
Další články
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.




