Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí

Účinnost zákona navrhuje vláda v části týkající se zrušení daně z nabytí nemovitých věcí ode dne následujícího po dni vyhlášení zákona ve sbírce a s účinností od 1. ledna 2021 v části zákona, která se dotýká daně z příjmů fyzických osob.[1]

Lze předpokládat, že zrušení daně z nabytí nemovitých věcí projde i dalšími částmi legislativního procesu hladce a bude schváleno Senátem a podepsáno prezidentem republiky, nelze však vyloučit, že zákon v průběhu legislativního procesu ještě dozná úprav a změn. Rád bych proto upozornil, že tento článek přibližuje návrh zákona dnes schválený Poslaneckou sněmovnou, nikoliv zákon platný či účinný.

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí

Návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou předpokládá, že daň z nabytí nemovitých věcí bude zrušena s účinností ode dne následujícího po vyhlášení schváleného zákona ve sbírce zákonů. Od tohoto okamžiku tedy dle návrhu zákona přestane daň z nabytí nemovitých věcí v českém právním řádu existovat bez náhrady. Zrušení daně se však dotkne i převodů nemovitých věcí provedených před tímto datem. Fakticky tak dojde ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí zpětně k datu 31. března 2020.

Schválený návrh zákona totiž počítá s tím, že pokud daňová povinnost k dani z nabytí nemovitých věcí vznikne přede dnem účinnosti zákona a zároveň lhůta pro podání daňového přiznání k dani uplynula dne 31. března 2020 nebo později, povinnost zaplatit daň zanikne. To se týká převodů nemovitostí, u kterých byl proveden vklad do katastru během prosince 2019 a později. Již zaplacená daň se stane daňovým přeplatkem, o jehož vrácení daňový poplatník může dle § 155 odst. 2 daňového řádu požádat u správce daně. Návrh zákona nepočítá s tím, že by stát již zaplacenou daň vracel automaticky. Lze nicméně očekávat, že poté, co bude zákon publikován ve Sbírce zákonů, zveřejní Finanční správa stanovisko, jak v takových případech postupovat.

Změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob

V návaznosti na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí schválili poslanci změnu zákona o dani z příjmů. Jde o prodloužení lhůty tzv. časového testu k osvobození od daně z příjmů fyzických osob z prodeje nemovitých věcí, které nebyly pořízeny za účelem zajištění vlastního bydlení.

Poslanci ovšem nepodpořili návrh vlády zrušit možnost odečíst ze základu daně úroky z úvěru poskytnutého k zajištění bydlení, typicky půjde o úvěr hypoteční, ze stavebního spoření, nebo poskytnutý stavební spořitelnou. Možnost odpočtu takových úroků tudíž zůstane zachována i do budoucna.

Časový test pro osvobození od daně

Schválená změna v oblasti daně z příjmů, tedy prodloužení časového testu z 5 na 10 let pro osvobození od daně z příjmu fyzických osob při prodeji nemovitých věcí, se má dotknout pouze nemovitostí, které nejsou určeny k vlastnímu bydlení (slovy zákona „obstarání vlastní bytové potřeby“). U prodeje nemovitých věcí, v nichž má prodávající bydliště, zůstává stávající úprava zachována. Takový prodej je a nadále bude od daně z příjmu fyzických osob osvobozen již po 2 letech. Prodloužení časového testu se má podle návrhu zákona dotknout až nemovitých věcí nabytých od 1. ledna 2021. U nemovitostí nabytých dříve zůstává zachována stávající pětiletá délka časového testu.

Nově pak vláda navrhuje zavést osvobození od daně z příjmů fyzických osob příjmy z prodeje nemovité věci, ve které sice prodávající nebydlí, ale příjem získaný z jejího prodeje využije k obstarání své bytové potřeby, typicky koupí, výstavbou nebo údržbou rodinného či bytového domu, bytu. V takovém případě nebude pro osvobození třeba splnit 10letý časový test, avšak bude nutno správci daně oznámit, že takový příjem hodlá příjemce využít k obstarání bydlení, a tedy z takového příjmu nebude povinen odvést daň.