Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
Poslanecká sněmovna dnes schválila vládní návrh zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Poslanci zároveň rozhodli o zachování možnosti odpočtu úroků z hypoték od daně z příjmů. Kromě zrušení daně z nabytí nemovitých věcí tento návrh zákona zavádí změnu v oblasti daně z příjmů fyzických osob, a to prodloužení časového testu pro osvobození příjmu z prodeje nemovitosti od daně.
Účinnost zákona navrhuje vláda v části týkající se zrušení daně z nabytí nemovitých věcí ode dne následujícího po dni vyhlášení zákona ve sbírce a s účinností od 1. ledna 2021 v části zákona, která se dotýká daně z příjmů fyzických osob.[1]
Lze předpokládat, že zrušení daně z nabytí nemovitých věcí projde i dalšími částmi legislativního procesu hladce a bude schváleno Senátem a podepsáno prezidentem republiky, nelze však vyloučit, že zákon v průběhu legislativního procesu ještě dozná úprav a změn. Rád bych proto upozornil, že tento článek přibližuje návrh zákona dnes schválený Poslaneckou sněmovnou, nikoliv zákon platný či účinný.
Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
Návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou předpokládá, že daň z nabytí nemovitých věcí bude zrušena s účinností ode dne následujícího po vyhlášení schváleného zákona ve sbírce zákonů. Od tohoto okamžiku tedy dle návrhu zákona přestane daň z nabytí nemovitých věcí v českém právním řádu existovat bez náhrady. Zrušení daně se však dotkne i převodů nemovitých věcí provedených před tímto datem. Fakticky tak dojde ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí zpětně k datu 31. března 2020.
Schválený návrh zákona totiž počítá s tím, že pokud daňová povinnost k dani z nabytí nemovitých věcí vznikne přede dnem účinnosti zákona a zároveň lhůta pro podání daňového přiznání k dani uplynula dne 31. března 2020 nebo později, povinnost zaplatit daň zanikne. To se týká převodů nemovitostí, u kterých byl proveden vklad do katastru během prosince 2019 a později. Již zaplacená daň se stane daňovým přeplatkem, o jehož vrácení daňový poplatník může dle § 155 odst. 2 daňového řádu požádat u správce daně. Návrh zákona nepočítá s tím, že by stát již zaplacenou daň vracel automaticky. Lze nicméně očekávat, že poté, co bude zákon publikován ve Sbírce zákonů, zveřejní Finanční správa stanovisko, jak v takových případech postupovat.
Změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob
V návaznosti na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí schválili poslanci změnu zákona o dani z příjmů. Jde o prodloužení lhůty tzv. časového testu k osvobození od daně z příjmů fyzických osob z prodeje nemovitých věcí, které nebyly pořízeny za účelem zajištění vlastního bydlení.
Poslanci ovšem nepodpořili návrh vlády zrušit možnost odečíst ze základu daně úroky z úvěru poskytnutého k zajištění bydlení, typicky půjde o úvěr hypoteční, ze stavebního spoření, nebo poskytnutý stavební spořitelnou. Možnost odpočtu takových úroků tudíž zůstane zachována i do budoucna.
Časový test pro osvobození od daně
Schválená změna v oblasti daně z příjmů, tedy prodloužení časového testu z 5 na 10 let pro osvobození od daně z příjmu fyzických osob při prodeji nemovitých věcí, se má dotknout pouze nemovitostí, které nejsou určeny k vlastnímu bydlení (slovy zákona „obstarání vlastní bytové potřeby“). U prodeje nemovitých věcí, v nichž má prodávající bydliště, zůstává stávající úprava zachována. Takový prodej je a nadále bude od daně z příjmu fyzických osob osvobozen již po 2 letech. Prodloužení časového testu se má podle návrhu zákona dotknout až nemovitých věcí nabytých od 1. ledna 2021. U nemovitostí nabytých dříve zůstává zachována stávající pětiletá délka časového testu.
Nově pak vláda navrhuje zavést osvobození od daně z příjmů fyzických osob příjmy z prodeje nemovité věci, ve které sice prodávající nebydlí, ale příjem získaný z jejího prodeje využije k obstarání své bytové potřeby, typicky koupí, výstavbou nebo údržbou rodinného či bytového domu, bytu. V takovém případě nebude pro osvobození třeba splnit 10letý časový test, avšak bude nutno správci daně oznámit, že takový příjem hodlá příjemce využít k obstarání bydlení, a tedy z takového příjmu nebude povinen odvést daň.
[1] Návrh zákona včetně důvodové zprávy naleznete zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=866&CT1=0
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.




