Česká národní banka (ČNB) jakožto obchodník na finančním trhu
Česká národní banka (ČNB) je známa především jakožto centrální banka České republiky, jejímž stěžejním posláním je péče o cenovou stabilitu a dále např. vydává bankovky a mince, vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu apod. Mimo to však může obchodovat na finančním trhu.
Oprávnění ČNB k obchodování na finančním trhu - první novela
„(1) Česká národní banka může k usměrnění peněžního trhu kupovat a prodávat cenné papíry, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Do 31. prosince 2021 je Česká národní banka též oprávněna k plnění svých úkolů obchodovat na finančním trhu s investičními nástroji a dalšími cennými papíry, pohledávkami a dalšími aktivy formou nákupů a prodejů, repo obchodů, vkladů, výpůjček, zápůjček nebo termínových obchodů. Ustanovení § 34a tím není dotčeno.“ (Ustanovení § 32 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ČNB“))
„(1) Česká národní banka v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie a ji provádějícím přímo použitelným předpisem Evropské unie nesmí poskytovat možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru orgánům, institucím nebo jiným subjektům Evropské unie, ústředním vládám, regionálním nebo místním orgánům nebo jiným veřejnoprávním orgánům, jiným veřejnoprávním subjektům nebo veřejným podnikům členských států Evropské unie; rovněž je zakázán přímý nákup jejich dluhových nástrojů Českou národní bankou. (2) Odstavec 1 se nepoužije v případě bank, zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev ve veřejném vlastnictví, kterým Česká národní banka v souvislosti s poskytováním peněžních prostředků poskytuje stejné zacházení jako bankám, zahraničním bankám a spořitelním a úvěrním družstvům v soukromém vlastnictví.“ (Ustanovení § 34a zákona o ČNB)
Ustanovení § 32 odst. 2 bylo do zákona o ČNB implementováno vládním návrhem novely č. 192/2020 Sb., s účinností od 24. 4. 2020; projednáno ve stavu legislativní nouze. Původně navržené znění novelizace ustanovení § 32 zákona o ČNB mělo následující textaci:
„(1) Česká národní banka je oprávněna k plnění svých úkolů provádět obchody na finančním trhu, zejména a) vést účty bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev a přijímat jejich vklady, b) obchodovat s investičními nástroji a dalšími cennými papíry, devizovými hodnotami, drahými kovy, pohledávkami a dalšími aktivy formou nákupů a prodejů, repo obchodů, vkladů, výpůjček, zápůjček nebo termínovaných obchodů, c) provádět úvěrové operace. (2) Při provádění úvěrových operací Česká národní banka vyžaduje dostatečné zajištění. (3) Česká národní banka může výjimečně poskytnout bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu v zájmu zachování jejich likvidity krátkodobý úvěr při odpovídajícím zajištění nebo uzavřít repo obchod, a to na dobu nejvýše 3 měsíců.“
Vláda předložila návrh novely zákona o ČNB č. 192/2020 Sb. v reakci na pandemii nemoci COVID-19, očekávajíce hospodářské dopady (finanční trhy nevyjímaje). V této situaci považuje vláda současné znění zákona o ČNB - v oblasti obchodů ČNB na volném trhu - za příliš restriktivní. Doposud byly vyloučeny například obchody s pojišťovnami, penzijními společnostmi či dalšími institucionálními investory, běžně držícími např. státní cenné papíry. Vláda předpokládá, že se pandemie nemoci COVID-19 dotkne i finančních trhů, trh státních dluhopisů České republiky nevyjímaje, a může nastat situace, v níž bude klíčové působení ČNB na těchto trzích. Současně také nelze v tuto chvíli predikovat vývoj cenové hladiny a potřebu ČNB jakožto měnové autority adekvátně reagovat v rámci plnění svého hlavního cíle, kterým je péče o cenovou stabilitu. Návrh zákona na výše uvedené reaguje v podobě rozšíření okruhu nástrojů měnové politiky a také okruhu subjektů, se kterými může ČNB uzavírat obchody na volném trhu. V rámci boje s důsledky minulé ekonomické krize začaly mnohé centrální banky států - včetně Evropské centrální banky - využívat širokou škálu nových měnově-politických nástrojů, jež zůstaly v instrumentáriu centrálních bank k dispozici i po skončení krize. Cílem novely je okruh možných operací centrální banky přiblížit Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky tak, aby ČNB byla v budoucnosti schopna pružně reagovat na nepředvídatelné události vyžadující změny v nastavení měnové politiky. (Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona č. 192/2020 Sb. - novela zákona o ČNB)
Oprávnění ČNB k obchodování na finančním trhu - druhá novela
Z výše uvedených informací vyplývá, že navržený text „první“ novely se značně lišil od textu přijatého. S účinností ode dne 01. 08. 2021 je zákonem č. 219/2021 znovu novelizováno předmětné znění zákona o ČNB takto:
„(1) Česká národní banka je oprávněna k plnění svých úkolů provádět obchody na finančním trhu, zejména a) vést účty bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev a přijímat jejich vklady, b) obchodovat s investičními nástroji a dalšími cennými papíry, devizovými hodnotami, drahými kovy, pohledávkami a dalšími aktivy formou nákupů a prodejů, repo obchodů, vkladů, výpůjček, zápůjček nebo termínovaných obchodů, c) provádět úvěrové operace. (2) Při provádění úvěrových operací Česká národní banka vyžaduje dostatečné zajištění. (3) Česká národní banka může výjimečně poskytnout bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu v zájmu zachování jejich likvidity krátkodobý úvěr při odpovídajícím zajištění nebo uzavřít repo obchod, a to na dobu nejvýše 3 měsíců.“
Je tedy patrné, že nově přijatý text ustanovení § 32 zákona o ČNB se vrací k textu původně navrženému, který však přijat nebyl.
Závěrečné poznámky
Česká národní banka, po vzoru jiných centrálních bank, zejména Evropské centrální banky - majíce původ v minulé globální ekonomické krizi - přijímá legislativu umožňující vstup do širšího okruhu obchodních operací, byť za účelem cenové a měnové stability. Zůstávají však dvě zásadní otázky - a to primárně na ekonomy, nikoliv právníky - zda jsou takové zásahy centrální banky do tržního hospodářství nezbytné? A jsou takové zásahy proporcionální? Definici dle zákona o ČNB „…Česká národní banka je oprávněna k plnění svých úkolů…“ shledáváme značně diskutabilní a výkladově otevřenou.
Z obecného hlediska považujeme za důležité připomenout, že tržní ekonomika se řídí de facto svými volně stojícími principy, které však mají své sociální limity a je na vládě, aby činila proporcionální zásahy do tržního hospodářství v rámci zachování sociální politiky. Avšak je zapotřebí pečovat o míru proporcionality, když nulové intervence vlády, nebo na straně druhé centrálně řízená ekonomika, mají své limity. Zda je opravdu nezbytné, aby centrální banka vstupovala v takové míře na finanční trhy, nechť zhodnotí jiní.
Další články
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.



