Konkrétně je tato povinnost upravena ustanovením § 96 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“). Pomocí teoretického vzorového příkladu, se v předloženém článku zaměříme na hledání odpovědi na následující otázku: Je správce daně oprávněn v daňovém řízení vedeném u daňového subjektu XY s.r.o. vyžadovat svědectví statutárního orgánu XY s.r.o.?
Vzorový příklad
U obchodní korporace XY s.r.o. zahájil správce daně daňovou kontrolu. Jednatel obchodní korporace XY s.r.o. pan Jan Novák byl následně předvolán k podání svědecké výpovědi v rámci probíhající daňové kontroly u obchodní korporace XY s.r.o.
Právní ukotvení
Ustanovení § 96 odst. 1 DŘ: „Každá osoba je povinna vypovídat jako svědek o důležitých okolnostech při správě daní týkajících se jiných osob, pokud jsou jí známy; musí vypovídat pravdivě a nic nezamlčovat.“
Ustanovení § 96 odst. 2 DŘ: „Výpověď může odepřít ten, kdo by tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám mu blízkým.
Ustanovení § 96 odst. 5 DŘ: „Daňový subjekt má právo být přítomen výslechu svědka a klást mu otázky v rámci dokazovaní svých práv a povinností. O provádění svědecké výpovědi správce daně daňový subjekt včas vyrozumí, nehrozí-li nebezpečí z prodlení.“
Ustanovení čl. 37 odst. 1 zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „LZPS“): „Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.“
Judikatura
Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 6/2010 ze dne 26. 01. 2011, právní věta: „Výpověď fyzické osoby o záležitostech žalobce jako subjektu, jehož je tato osoba statutárním orgánem, nemůže být hodnocena ani v daňovém řízení jako výpověď svědka ve smyslu § 8 a § 31 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.“
Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 8 Afs 51/2013 ze dne 27. 11. 2013: „Postavení svědka v jakémkoli řízení (ať už správním či soudním) se obecně vyznačuje především tím, že svědkem je ten, kdo má vypovídat o skutečnostech, které se týkají jiných osob, nikoliv svědka samotného (tento závěr pro daňové řízení výslovně stanoví § 8 odst. 1 věta první daňového řádu). Pro srovnání je možno odkázat na podrobnější úpravu postavení svědka v předpisech občanského práva procesního.“
Rozbor případu
Správce daně, který předvolal pana Jana Nováka jako svědka k daňovému řízení vedenému u obchodní korporace XY s.r.o., kde je tento jednatelem, se dopustil pochybení. Vzhledem k tomu, že se pan Jan Novák na základě předvolání dostavil, o čemž musí být sepsán protokol, vzniklo hned několik eventuálních kolizí:
- Správce daně se mohl dopustit donucování k tzv. sebeobviňování, což je v moderních demokratických právních řádech (včetně Ústavního pořádku České republiky) zapovězeno.
- Vznikla absurdní situace, kdy je obchodní korporace XY s.r.o. oprávněna se výslechu svědka zúčastnit, nicméně jako svědek byl předvolán jediný jednatel. Pan Novák se tedy může domáhat sdělení, v jakém je procesní postavení, zda svědka či daňového subjektu.
- Řízení začíná být zatíženo podstatnými vadami, protože správce daně nepostupuje v souladu s DŘ.
- A další…
Závěr
Berní úředník se tedy svým nesprávným úředním postupem dopustil procesního pochybení, když předvolal jako svědka jednatele daňového subjektu, u něhož je vedena daňová kontrola. Jedná se pouze o teoretický příklad poukazující na „tenký led“ úřední činnosti, neboť takto chybně předvolaná osoba má široké možnosti jak této chyby využít ve svůj prospěch, nejlépe jak zpochybnit celé řízení. Na druhé straně se dá toto pochybení napravit buďto prohlášením nicotnosti rozhodnutí o předvolání anebo jeho zrušením, případně pan Jan Novák pouze odmítne vypovídat. Záleží ovšem na skutečnosti, zda chce pan Jan Novák spolupracovat anebo nikoliv, tedy zda se se správcem daně domluví na nápravě procesních pochybení, nebo zda celé řízení „rozloží“.
Diskuze k článku ()