IMOFA - operativní leasingy
Právní Prostor

Zvláštní ustanovení o účinné lítosti ve vztahu k trestnému činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby

Zatímco v případě trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), zaniká trestní odpovědnost účinnou lítostí podle obecné úpravy obsažené v ustanovení § 33 TZ, tak pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle ustanovení § 241 TZ, zákonodárce stanovil zvláštní právní úpravu účinné lítosti obsaženou v ustanovení § 242 TZ.

Zvláštní ustanovení o účinné lítosti ve vztahu k trestnému činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby

K zániku trestní odpovědnosti účinnou lítostí na základě obecného ustanovení § 33 TZ, u trestného činu podle ustanovení § 240 TZ, musí být splněna jedna z podmínek, a to:

  • zamezil-li pachatel dobrovolně škodlivému následku trestného činu nebo jej napravil,
  • nebo oznámil-li dobrovolně trestný čin v době, kdy mohlo být škodlivému následku trestného činu ještě zabráněno.

Trestní odpovědnost za trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle ustanovení § 241 TZ však zaniká, využívajíc zvláštní ustanovení o účinné lítosti podle § 242 TZ, jestliže pachatel svou povinnost splnil dříve, než soud prvního stupně započal vyhlašovat rozsudek, přičemž podmínku dobrovolnosti zde zákon nežádá. Dlužno podotknout, že ustanovení § 33 TZ v taxativním výčtu nepamatuje na trestný čin podle ustanovení § 241 TZ, pročež upozorňujeme na skutečnost, že slova „obecný a zvláštní“ uvádíme v tomto textu pro logické zjednodušení, nikoliv v explicitním smyslu lex specialis derogat generali.

Nabízí se tedy otázka, z jakého důvodu je (u zdánlivě podobných trestných činů) zánik trestní odpovědnosti účinnou lítostí upraven odlišně. Z důvodové zprávy k TZ vyplývá, že odlišná úprava účinné lítosti je dána povahou postihovaných skutků, kdy trestný čin podle ustanovení § 240 TZ má zpravidla povahu podvodného jednání, ale ustanovení § 241 TZ postihuje i „pouhé“ neodvedení povinné platby.

Na základě výše uvedeného se domníváme, že zákonodárce pro trestný čin podle ustanovení § 241 TZ předpokládá širší možnost využití restorativní funkce trestního práva, přičemž u trestného činu podle § 240 TZ převažují prvky retributivní. Vzhledem ke skutečnosti, že neodvedením povinné platby za zaměstnance jsou dotčeni přímo tito zaměstnanci (tj. například nehrazené zdravotní pojištění), shledáváme účelným de facto upřednostnit zájem zaměstnanců na uhrazení těchto plateb před ambicí státu k potrestání pachatele.


Zdroje

  • Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  • Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  • NOVOTNÝ, František. Trestní právo hmotné. 4. aktualizované a doplněné vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2017. ISBN 978-80-7380-651-4.
Sdílet článek
Anag novinky 2026
X

Další články

Články

DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost

DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Články

Možnosti využití AI v právní praxi

Možnosti využití AI v právní praxi
Články

Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí

Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Články

Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce

Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Články

Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?

Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
IMOFA - operativní leasingy