Finanční právo

Poslanecké sněmovně byl vládou předložen návrh nového právního předpisu v podobě zákona o dani z hazardních her. Hlavním cílem zákona o dani z hazardních her je doplnit připravovaný právní předpis o hazardních hrách právní úpravou jejich zdanění, a to z důvodu toho, že stávající zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, bude zrušen.

Od 1. ledna 2016 budou mít plátci DPH povinnost poskytovat finančnímu úřadu údaje z daňových dokladů prostřednictvím tzv. „kontrolního hlášení“.

V roce 2014 vstoupil v platnost a poté v roce 2015 v účinnost zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech vzniklých se Spojenými státy americkými pro účely správy daní. Tento zákon vznikl jako nutná reakce na uzavřenou mezinárodní dohodu, která byla uzavřena mezi Českou republikou a USA o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku, a také s ohledem na právní předpisy USA o poskytování informací.

Ačkoliv se může zdát, vzhledem k rozruchu vyvolanému novelou daňového řádu účinnou od 1. ledna 2015, že elektronická komunikace v daňovém řízení je novinkou letošního roku, ve skutečnosti se rozvíjí postupně již několik let.

Ministerstvo financí předkládá vládě návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (pozn. red.: vláda návrh projednala 3. června 2015, schválila jej se změnou). Jednou ze zavedených změn je zrušení možnosti zasílat veškerá podání k DPH datovou schránkou. Datová schránka je zřízena Ministerstvem vnitra všem právnickým osobám a tyto mají ze zákona možnost provádět úkony vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky. Podání k DPH by bylo tudíž po účinnosti zmíněné novely výjimkou.

Pojďme se podívat do oblasti, která spadá do práva veřejného a pro řadu lidí je tedy značně problematická. Daně jsou nepříjemné, přístup k daňové problematice je složitý, ale co se dá dělat. Daně a stát patří k sobě už od počátku, a my se musíme s touto problematikou nějak poprat.

Již od roku 2014 neexistují v našem právním řádu daň dědická a daň darovací. Neznamená to však, že od této doby vše, co dříve pod režim těchto daní spadalo, není zatíženo daňovou povinností. V mnoha případech lidé dodnes tápou, zda z konkrétní situace, ve které se ocitnou, musí něco státu odvádět. Nejasnosti se pokusíme vysvětlit v tomto článku.

Dne 1. 1. 2015 vstoupilo v účinnost ustanovení § 72 odst. 4), zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, které ukládá držitelům datových schránek nově povinnost komunikovat s příslušnými Finančními úřady a Územními pracovišti finančních úřadů pouze prostřednictvím datové schránky. Zákon dále pracuje s pojmem „Daňová informační schránka“ a upravuje podmínky pro její vznik a užívání ze strany subjektů, které o její zřízení zažádají.

Dne 5. 2. 2015 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“).

Vnímání daňové nejistoty mezi firmami a podnikateli v ČR je stále velmi silné. Zatímco mezi respondenty v zemích EMEA meziročně poklesl podíl těch, kteří se domnívají, že je u nich vysoká daňová nejistota (pokles z 60 % na 54,2 %), v ČR je situace podobná jako loni – vysokou daňová nejistotu vnímá 71 % firem (loni to bylo 70,5 % firem). Stejně jako v minulých letech firmám a podnikatelům při podnikání v ČR vadí nejvíce časté změny v legislativě, nejednoznačnost, nedostatky a náhlé zvraty stanovisek daňové správy.

Dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který vznikl v rámci robustního projektu rekodifikace vnitrostátního soukromého práva ČR. Tato rekodifikace soukromého práva upravila zcela nové právní instituty, a tudíž na tuto skutečnost musí reagovat právní předpisy nejen soukromoprávní oblasti, ale také právní předpisy veřejného práva. V této souvislosti se rekodifikace soukromého práva musela zákonitě promítnout i v oblasti finančního práva, kdy některé zákony, které jsou platné a účinné, doznaly značných změn a některé byly zrušeny a nahrazeny novými.

Čtvrtá a poslední část přednášky doc. JUDr. Radima Boháče, Ph.D. z konference Právo ve veřejné správě 2013, která Vás v seznámí se změnami v daňovém právu po 1. 1. 2014.

III. pokračování přednášky doc. JUDr. Radima Boháče, Ph.D. z konference Právo ve veřejné správě 2013, která Vás v několika pokračováních seznámí se změnami v daňovém právu po 1. 1. 2014.

II. pokračování přednášky doc. JUDr. Radima Boháče, Ph.D. z konference Právo ve veřejné správě 2013, která Vás v několika pokračováních seznámí se změnami v daňovém právu po 1. 1. 2014.

I. část přednášky doc. JUDr. Radima Boháče, Ph.D. z konference Právo ve veřejné správě 2013, která Vás v několika pokračováních seznámí se změnami v daňovém právu po 1. 1. 2014.

Pojišťovací zprostředkovatelé prodávají klientům různé pojistné produkty. Jejich činnost je odměňována až na výjimky z provizí, které jim jsou vypláceny přímo pojišťovnami (u pojišťovacích agentů prakticky bezvýjimečně).

Pojem daňové zákony zahrnuje široce rozvětvenou skupinu právních norem. Nejde přitom jen přímo o zákony hmotného práva, které by upravovaly jednotlivé daně, ale do sféry daňových zákonů zasahují i zákony procesního charakteru a některé další zákony.

Registrace osob, pomocí kterých obchodník s cennými papíry provádí svoji činnost, podléhá schválení České národní banky (dále jen „ČNB“). Aby však k tomu mohlo dojít, musí příslušná osoba splňovat mnohé zákonem stanovené požadavky.

Pojem "Dobrý hospodář" je zakomponován v obchodním zákoníku a v podstatě znamená, že je to osoba, která má na starosti řádné hospodaření a proto hospodaří správně, ve prospěch subjektu, který řídí a rozhoduje o něm. Ukazuje se, že někteří hospodáři jsou dobří především pro svůj prospěch a tak se nové předpisy k tomu staví poněkud přísněji.