Podle 71 % firem panuje v ČR vysoká daňová nejistota

Vnímání daňové nejistoty mezi firmami a podnikateli v ČR je stále velmi silné. Zatímco mezi respondenty v zemích EMEA meziročně poklesl podíl těch, kteří se domnívají, že je u nich vysoká daňová nejistota (pokles z 60 % na 54,2 %), v ČR je situace podobná jako loni – vysokou daňová nejistotu vnímá 71 % firem (loni to bylo 70,5 % firem). Stejně jako v minulých letech firmám a podnikatelům při podnikání v ČR vadí nejvíce časté změny v legislativě, nejednoznačnost, nedostatky a náhlé zvraty stanovisek daňové správy.

Foto: Shutterstock

Vyplývá to z nového, v pořadí již 4. průzkumu společnosti Deloitte, kterého se zúčastnilo přes 800 respondentů z 25 zemí Evropy. Soustředil se především na 3 oblasti – vztahy s finančními úřady, daňové kontroly a vnímání daňové jistoty.

Z hlediska vnímání daňové nejistoty patří Češi v regionu střední Evropy mezi největší pesimisty. Na Slovensku vnímá vysokou daňovou nejistotu dvě třetiny dotázaných, v Německu 44,1 procenta respondentů a v Rakousku jen 37,1 procenta. Ve srovnání s průměrem zemí EMEA si Česká republika pohoršila o 16,8 procentních bodů,“ uvedla k výsledkům průzkumu Radka Mašková, ředitelka v daňovém oddělení společnosti Deloitte a dodala: „Hlavní příčiny daňové nejistoty jsou pořád stejné. Patří mezi ně časté změny v daňové legislativě či nejednoznačnost, nedostatky a náhlé zvraty stanovisek daňové správy.

Hlavní příčiny daňové nejistoty v ČR a v dalších zemích EMEA

V České republice se oproti loňsku zvýšil počet firem, které vnímají daňovou nejistotu větší než v ostatních evropských zemích. Zatímco loni to byly v České republice 4 z 10 oslovených firem, letos 6 z 10 firem,“ dodal Petr Neuschl, senior manažer v daňovém oddělení Deloitte.

Nejvíce by dotázané firmy v ČR uvítaly větší jistotu ohledně budoucnosti daňového systému (67,1% dotázaných), jeho zjednodušení (74,7% dotázaných) a větší předvídatelnost a spolupráci s daňovou správou (24,1% respondentů).

Naprostá většina dotázaných firem (93,1%) by uvítala, aby spouštění účinnosti daňových legislativních změn bylo vždy k jednomu či dvěma konkrétním dnům v roce, tedy například k 1. lednu nebo k 1. červenci. „Tato změna by vyžadovala poměrně malé organizačně-legislativní opatření ze strany státu, přitom by významně přispěla k přehlednosti právního prostředí, v němž firmy působí,“ doplnil Tomáš Babáček, senior advokát v Ambruz & Dark Deloitte Legal a předseda organizačního výboru a nominační rady ankety Zákon roku.

Vztah s finančními úřady

V ČR má dobrý nebo velmi dobrý vztah s finančními úřady většina dotázaných (71,8%). Oproti roku 2013 je tak v této oblasti nepatrné zlepšení – loni to bylo 69,8% respondentů. Češi hodnotí ve srovnání se Slovenskem či Německem svůj vztah s finančními úřady hůře, ve srovnání s průměrem zemí EMEA je nicméně jejich vnímání více pozitivní.

Stejně jako loni se finanční úřady v ČR zaměřují především na klíčové daně jako je DPH a daň z příjmů právnických osob. Zvýšené kontroly dotázané firmy a podnikatelé také zaznamenaly u převodních cen a mezinárodního zdanění, což odpovídá dlouho avizovanému záměru daňové správy více se tyto oblasti zaměřovat.

Daňové kontroly

Záměr daňové správy provádět u poplatníků více kontrol se mezi respondenty zatím neprojevil. ČR patří podobně jako v minulém roce mezi země, kde je nejnižší frekvence daňových kontrol. Více než třetina dotázaných firem nebyla v posledních třech letech vůbec kontrolována. Na Slovensku a v Rakousku přitom bylo kontrolováno 80% respondentů, v Německu dokonce 97% firem. V zemích EMEA finanční úřady kontrolovaly za poslední tři roky 70% dotázaných. 

Stručné závěry z průzkumu vnímání daňové jistoty naleznete na http://www.deloitte.com/cz/danova-jistota.

 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články