Podle 71 % firem panuje v ČR vysoká daňová nejistota
Vnímání daňové nejistoty mezi firmami a podnikateli v ČR je stále velmi silné. Zatímco mezi respondenty v zemích EMEA meziročně poklesl podíl těch, kteří se domnívají, že je u nich vysoká daňová nejistota (pokles z 60 % na 54,2 %), v ČR je situace podobná jako loni – vysokou daňová nejistotu vnímá 71 % firem (loni to bylo 70,5 % firem). Stejně jako v minulých letech firmám a podnikatelům při podnikání v ČR vadí nejvíce časté změny v legislativě, nejednoznačnost, nedostatky a náhlé zvraty stanovisek daňové správy.
Vyplývá to z nového, v pořadí již 4. průzkumu společnosti Deloitte, kterého se zúčastnilo přes 800 respondentů z 25 zemí Evropy. Soustředil se především na 3 oblasti – vztahy s finančními úřady, daňové kontroly a vnímání daňové jistoty.
„Z hlediska vnímání daňové nejistoty patří Češi v regionu střední Evropy mezi největší pesimisty. Na Slovensku vnímá vysokou daňovou nejistotu dvě třetiny dotázaných, v Německu 44,1 procenta respondentů a v Rakousku jen 37,1 procenta. Ve srovnání s průměrem zemí EMEA si Česká republika pohoršila o 16,8 procentních bodů,“ uvedla k výsledkům průzkumu Radka Mašková, ředitelka v daňovém oddělení společnosti Deloitte a dodala: „Hlavní příčiny daňové nejistoty jsou pořád stejné. Patří mezi ně časté změny v daňové legislativě či nejednoznačnost, nedostatky a náhlé zvraty stanovisek daňové správy.“
Hlavní příčiny daňové nejistoty v ČR a v dalších zemích EMEA
„V České republice se oproti loňsku zvýšil počet firem, které vnímají daňovou nejistotu větší než v ostatních evropských zemích. Zatímco loni to byly v České republice 4 z 10 oslovených firem, letos 6 z 10 firem,“ dodal Petr Neuschl, senior manažer v daňovém oddělení Deloitte.
Nejvíce by dotázané firmy v ČR uvítaly větší jistotu ohledně budoucnosti daňového systému (67,1% dotázaných), jeho zjednodušení (74,7% dotázaných) a větší předvídatelnost a spolupráci s daňovou správou (24,1% respondentů).
Naprostá většina dotázaných firem (93,1%) by uvítala, aby spouštění účinnosti daňových legislativních změn bylo vždy k jednomu či dvěma konkrétním dnům v roce, tedy například k 1. lednu nebo k 1. červenci. „Tato změna by vyžadovala poměrně malé organizačně-legislativní opatření ze strany státu, přitom by významně přispěla k přehlednosti právního prostředí, v němž firmy působí,“ doplnil Tomáš Babáček, senior advokát v Ambruz & Dark Deloitte Legal a předseda organizačního výboru a nominační rady ankety Zákon roku.
Vztah s finančními úřady
V ČR má dobrý nebo velmi dobrý vztah s finančními úřady většina dotázaných (71,8%). Oproti roku 2013 je tak v této oblasti nepatrné zlepšení – loni to bylo 69,8% respondentů. Češi hodnotí ve srovnání se Slovenskem či Německem svůj vztah s finančními úřady hůře, ve srovnání s průměrem zemí EMEA je nicméně jejich vnímání více pozitivní.
Stejně jako loni se finanční úřady v ČR zaměřují především na klíčové daně jako je DPH a daň z příjmů právnických osob. Zvýšené kontroly dotázané firmy a podnikatelé také zaznamenaly u převodních cen a mezinárodního zdanění, což odpovídá dlouho avizovanému záměru daňové správy více se tyto oblasti zaměřovat.
Daňové kontroly
Záměr daňové správy provádět u poplatníků více kontrol se mezi respondenty zatím neprojevil. ČR patří podobně jako v minulém roce mezi země, kde je nejnižší frekvence daňových kontrol. Více než třetina dotázaných firem nebyla v posledních třech letech vůbec kontrolována. Na Slovensku a v Rakousku přitom bylo kontrolováno 80% respondentů, v Německu dokonce 97% firem. V zemích EMEA finanční úřady kontrolovaly za poslední tři roky 70% dotázaných.
Stručné závěry z průzkumu vnímání daňové jistoty naleznete na http://www.deloitte.com/cz/danova-jistota.
Další články
Možnost základní školy vyžadovat po rodičích zakoupení určené učební pomůcky
Představme si modelovou situaci, kdy základní škola po rodičích požaduje, aby pro účely výuky zakoupili pro své dítě jako učební pomůcku elektronické zařízení nezanedbatelné hodnoty, a to navíc přesně vymezené elektronické zařízení jednoho konkrétního výrobce. Má škola právo uvedené po rodičích požadovat? Existuje pro takové její počínání zákonný podklad?
Astropolitika a kosmické právo: faktická kontrola vesmíru mezi geopolitickou mocí a zákazem apropriace
Článek se zabývá vztahem astropolitiky a mezinárodního kosmického práva se zaměřením na napětí mezi faktickou kontrolou kosmického prostoru a zákazem jeho národní apropriace. Analyzuje proměnu vesmíru v kritickou strategickou infrastrukturu, význam orbit, libračních bodů, rádiového spektra, datových toků a technologických standardů pro výkon geopolitické moci.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (1. část)
Připravovaná směrnice EU o platformové práci nepřináší nová pravidla jen pro řidiče či kurýry, ale zásadně mění definici závislé práce v celém zákoníku práce. V úvodním dílu naší série rozebereme klíčové pojmy návrhu zákona a vysvětlíme, proč se vyvratitelná právní domněnka dotkne hranice mezi samostatným podnikáním a zaměstnáním.
Medicína místo partnera? Asistovaná reprodukce, anonymní dárcovství gamet a problematika single mateřství
V posledních měsících se v souvislosti s výrazným poklesem porodnosti v ČR znovu objevily debaty o možnosti legalizovat ženám bez partnera přístup k technologiím asistované reprodukce (anglicky assisted reproductive technologies, ART) s darovanými gametami. Pro tento krok jsou udávány především demografické argumenty, tedy zejména očekávané zvýšení porodnosti, a lidskoprávní argumenty, tedy důraz na rovnost, ne-diskriminaci a naplnění práva na dítě.
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
