Podle 71 % firem panuje v ČR vysoká daňová nejistota
Vnímání daňové nejistoty mezi firmami a podnikateli v ČR je stále velmi silné. Zatímco mezi respondenty v zemích EMEA meziročně poklesl podíl těch, kteří se domnívají, že je u nich vysoká daňová nejistota (pokles z 60 % na 54,2 %), v ČR je situace podobná jako loni – vysokou daňová nejistotu vnímá 71 % firem (loni to bylo 70,5 % firem). Stejně jako v minulých letech firmám a podnikatelům při podnikání v ČR vadí nejvíce časté změny v legislativě, nejednoznačnost, nedostatky a náhlé zvraty stanovisek daňové správy.
Vyplývá to z nového, v pořadí již 4. průzkumu společnosti Deloitte, kterého se zúčastnilo přes 800 respondentů z 25 zemí Evropy. Soustředil se především na 3 oblasti – vztahy s finančními úřady, daňové kontroly a vnímání daňové jistoty.
„Z hlediska vnímání daňové nejistoty patří Češi v regionu střední Evropy mezi největší pesimisty. Na Slovensku vnímá vysokou daňovou nejistotu dvě třetiny dotázaných, v Německu 44,1 procenta respondentů a v Rakousku jen 37,1 procenta. Ve srovnání s průměrem zemí EMEA si Česká republika pohoršila o 16,8 procentních bodů,“ uvedla k výsledkům průzkumu Radka Mašková, ředitelka v daňovém oddělení společnosti Deloitte a dodala: „Hlavní příčiny daňové nejistoty jsou pořád stejné. Patří mezi ně časté změny v daňové legislativě či nejednoznačnost, nedostatky a náhlé zvraty stanovisek daňové správy.“
Hlavní příčiny daňové nejistoty v ČR a v dalších zemích EMEA
„V České republice se oproti loňsku zvýšil počet firem, které vnímají daňovou nejistotu větší než v ostatních evropských zemích. Zatímco loni to byly v České republice 4 z 10 oslovených firem, letos 6 z 10 firem,“ dodal Petr Neuschl, senior manažer v daňovém oddělení Deloitte.
Nejvíce by dotázané firmy v ČR uvítaly větší jistotu ohledně budoucnosti daňového systému (67,1% dotázaných), jeho zjednodušení (74,7% dotázaných) a větší předvídatelnost a spolupráci s daňovou správou (24,1% respondentů).
Naprostá většina dotázaných firem (93,1%) by uvítala, aby spouštění účinnosti daňových legislativních změn bylo vždy k jednomu či dvěma konkrétním dnům v roce, tedy například k 1. lednu nebo k 1. červenci. „Tato změna by vyžadovala poměrně malé organizačně-legislativní opatření ze strany státu, přitom by významně přispěla k přehlednosti právního prostředí, v němž firmy působí,“ doplnil Tomáš Babáček, senior advokát v Ambruz & Dark Deloitte Legal a předseda organizačního výboru a nominační rady ankety Zákon roku.
Vztah s finančními úřady
V ČR má dobrý nebo velmi dobrý vztah s finančními úřady většina dotázaných (71,8%). Oproti roku 2013 je tak v této oblasti nepatrné zlepšení – loni to bylo 69,8% respondentů. Češi hodnotí ve srovnání se Slovenskem či Německem svůj vztah s finančními úřady hůře, ve srovnání s průměrem zemí EMEA je nicméně jejich vnímání více pozitivní.
Stejně jako loni se finanční úřady v ČR zaměřují především na klíčové daně jako je DPH a daň z příjmů právnických osob. Zvýšené kontroly dotázané firmy a podnikatelé také zaznamenaly u převodních cen a mezinárodního zdanění, což odpovídá dlouho avizovanému záměru daňové správy více se tyto oblasti zaměřovat.
Daňové kontroly
Záměr daňové správy provádět u poplatníků více kontrol se mezi respondenty zatím neprojevil. ČR patří podobně jako v minulém roce mezi země, kde je nejnižší frekvence daňových kontrol. Více než třetina dotázaných firem nebyla v posledních třech letech vůbec kontrolována. Na Slovensku a v Rakousku přitom bylo kontrolováno 80% respondentů, v Německu dokonce 97% firem. V zemích EMEA finanční úřady kontrolovaly za poslední tři roky 70% dotázaných.
Stručné závěry z průzkumu vnímání daňové jistoty naleznete na http://www.deloitte.com/cz/danova-jistota.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



