Finanční právo

V obchodním styku často dochází k situacím, kdy pohledávky nejsou uhrazené dlouhou dobu po splatnosti. Důvodů může být hned několik, a to od platební neschopnosti dlužníka, účelného jednání, až po neshody ohledně výše faktury. Dopad je však u všech těchto situací stejný: věřiteli zůstává v rozvaze pohledávka, která může zkreslit věrný obraz účetnictví společnosti.

Svůj dnešní příspěvek zaměřím na problematiku daňových podvodů a jejich reflexi v daňovém důkazním řízení i v řízení před správními soudy. Toto téma je i značně medializované. Objeví-li se v médiích téma z daňového řízení, často je spojeno právě s problematikou DPH.

Nejvyšší správní soud ČR vydal na konci roku 2016 rozhodnutí, kterým umožňuje členům orgánů právnické osoby zvolit si status plátce DPH se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími.

Nejvyšší soud připustil možnost trestního postihu i přes dřívější penalizaci finančním úřadem.

Výše a četnost záloh se liší u jednotlivých daňových poplatníků.

Zajišťovací příkaz dle § 167 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), představuje v rukou správce daně velmi účinný nástroj pro dosažení cíle správy daní.[1] Na druhou stranu jeho neuváženou aplikací je možné závažným způsobem paralyzovat či nevratně ekonomicky zlikvidovat adresáty tohoto správního rozhodnutí.

Nově budou moci provedené technické zhodnocení odpisovat i ekonomičtí uživatelé majetku.

Mgr. Radek Buršík, vedoucí advokát PricewaterhouseCoopers Legal, se specializuje na oblast daňového práva, správního práva a trestního práva daňového. Jeho hlavní doménou jsou daňové spory, které nám spolu s daňovými podvody, jejich odhalováním a (ne)překážkou "ne bis in idem" v trestním a daňovém řízení přiblíží v následujícím rozhovoru.

Novela zákona o platebním styku přinese nové možnosti pro spotřebitele a rozšíří okruh povinností poskytovatelů platebních služeb.

Dne 1. 12. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku („Zákon o prokazování původu majetku“). Nová právní úprava se promítla zejména do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který byl rozšířen o celou řadu ustanovení posilujících pravomoci správce daně a stanovujících povinnosti poplatníka při prokazování původu příjmů, resp. nárůstu jmění.

Dne 6. října 2016 nabyl účinnosti zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů („ZCEU“), jehož přijetí bylo doporučováno Evropskou komisí v návaznosti na opatření pro boj proti terorismu. Po vzoru jiných členských států EU, např. Francie, Itálie či Německa, byl tímto zákonem zaveden další kontrolní mechanismus, jehož cílem je usnadnit odhalování trestné činnosti, včetně korupce, a stíhání jejích pachatelů.

Poslanecká sněmovna schválila dne 13. ledna 2017 návrh zákona, kterým se mimo jiné mění zákon o daních z příjmů. Návrh zákona vrátil Senát Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Navrhovaná účinnost je od 1. dubna 2017 s tím, že některé změny budou fakticky účinné již od 1. ledna 2017, jiné budou platné pro zdaňovací období započaté 1. dubna 2017 a později, takže pokud je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, budou účinné poprvé pro období roku 2018 a některé naopak až od 1. ledna 2018. Považujeme za důležité Vás informovat o následujících novinkách.

Finanční úřad nově neformálně upozorňuje odběratele na možné daňové podvody jejich dodavatelů.

Finanční správa připravila pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob nový zjednodušený dvoustránkový formulář. Tiskopis budou moci poplatníci využít již pro přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016. Avšak nový formulář není povinnou formou podání. Slouží jako alternativa ke standardnímu formuláři.

V souvislosti s nabytím platnosti zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb a jeho účinnosti od 1. prosince 2016 by se měli poplatníci aktivně připravovat na blížící se evidenční povinnost. Jste-li těmi, kterých se evidenční povinnost týká, věnujte pozornost následujícím informacím.

Daňové předpisy jsou mnohdy nepřehledným bludištěm, ve kterém se lidé často ztrácí. Co musí absolventi splnit, aby se stali daňovými poradci a jak vypadá tato profese v praxi? A je lepší pracovat ve velké či v menší kanceláři? Nejen o tom jsme pohovořili s Mgr. Jiřím Zoubkem, LL.M., partnerem v mezinárodní poradenské kanceláři Rödl & Partner.

Nová pravidla o prokazování původu majetku mají přispět ke zvýšení příjmů do veřejných rozpočtů. Dne 1. prosince 2016 nabyl účinnosti dlouho diskutovaný zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku.

S účinností od 1. října 2016 došlo k rozsáhlé novele zákona o auditorech. Níže přinášíme výběr nejvýznamnějších změn.

Ve druhé části svého příspěvku představuje Mgr. Barbora Kubíková některé praktické otázky spojené s místními poplatky a jejich výběrem, např. znovuobnovenou možnost prominutí místního poplatku, vymáhání nedoplatků či poplatků za zvláštní užívání veřejného prostranství.

Společnost Apple nedávno dostala největší daňovou pokutu v historii EU. Bude pravděpodobně muset doplatit v přepočtu víc než 350 miliard korun za to, že si s Irskem dojednala daně nižší než jedno procento. Daňová optimalizace se opět vrací do centra pozornosti veřejnosti. V centru pozornosti zákonodárců je však už dlouho a rýsuje se hned několik způsobů, jak zákony postihnou neetické daňově optimalizační praktiky.

Příspěvek vás provede úskalími, s nimiž se obecní úředníci setkávají při správě místních poplatků. Vychází ze zkušeností veřejného ochránce práv a seminářů, které Kancelář veřejného ochránce práv pořádá pro obecní úředníky. Nejvíce se bude věnovat tématu nezletilých poplatníků místního poplatku a dále oprávnění promíjet poplatky, vymáhání poplatků a různým nedokonalostem současné právní úpravy.

Komora daňových poradců České republiky představila v červnu 2016 standard QR Faktura, jehož cílem je zjednodušení přenosu základních účetních dat z papírové faktury přímo do účetních systémů.

Dne 1. září 2016 nabyla účinnosti některá ustanovení zákona o evidenci tržeb (zbylá část potom nabyde účinnosti od 01.12.2016).

Daňové zvýhodnění na děti je upraveno v § 35c zákona o daních z příjmů. Nárok na toto daňové zvýhodnění dokládá poplatník zaměstnavateli doklady dle §38l odst. 3 tohoto zákona.

Pokud plátce DPH, který má v ČR sídlo či provozovnu, zaplatí DPH v jiném členském státě, má možnost požádat o její vrácení, a to za podmínek stanovených v § 82 zákona o dani z přidané hodnoty. Podmínkou je podání žádosti prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Oprávnění k přístupu na tento portál plátci přidělí místně příslušný finanční úřad.