Technické zhodnocení provedené na pronajatém majetku po novele
Nově budou moci provedené technické zhodnocení odpisovat i ekonomičtí uživatelé majetku.
Novela zákona o daních z příjmů, jež nabyla účinnosti 1. 4. 2017, umožní mimo jiné odpisovat technické zhodnocení i ekonomickým uživatelům majetku (například technické zhodnocení provedené podnájemcem na majetku, který podnájemce užívá na základě podnájemní smlouvy, bude podnájemce nově moci daňově odepisovat), a to v případě, že budou dodrženy stejné podmínky jako v případě technického zhodnocení provedeného ze strany nájemce.
Do přijetí této novely mohl pronajatý majetek daňově odpisovat pouze nájemce či uživatel majetku u finančního leasingu, a to za podmínek uvedených v § 28 odst. 3 zákona o daních z příjmů.
Základním předpokladem pro odpisování technického zhodnocení pronajatého majetku je, že nájemce má souhlas vlastníka (pronajímatele) s odpisováním uveden v písemné smlouvě – v nájemní smlouvě nebo v samostatné smlouvě. Další podmínkou je, že nedojde ke zvýšení vstupní ceny majetku u vlastníka o výdaje z titulu provedeného technického zhodnocení a že při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je již pronajatý hmotný majetek zatříděn.
Za výše uvedených podmínek bude moci tedy podnájemce odepisovat provedené technické zhodnocení na majetku, který užívá na základě podnájemní smlouvy. Při ukončení takového užívání nebo zrušení souhlasu s odpisováním se bude postupovat obdobně jako při ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele hmotného majetku s odpisováním nájemcem. Pro tyto účely bude podnájemce z hlediska daňových dopadů v postavení nájemce a nájemce, který přenechal k užívání tento majetek, v postavení odpisovatele (vlastníka) hmotného majetku.
Závěrem dodáváme, že nové ustanovení zákona o daních z příjmů by se mělo vztahovat až na technická zhodnocení dokončená a uvedená do užívání po nabytí účinnosti výše zmíněné novely.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



