Technické zhodnocení provedené na pronajatém majetku po novele
Nově budou moci provedené technické zhodnocení odpisovat i ekonomičtí uživatelé majetku.
Novela zákona o daních z příjmů, jež nabyla účinnosti 1. 4. 2017, umožní mimo jiné odpisovat technické zhodnocení i ekonomickým uživatelům majetku (například technické zhodnocení provedené podnájemcem na majetku, který podnájemce užívá na základě podnájemní smlouvy, bude podnájemce nově moci daňově odepisovat), a to v případě, že budou dodrženy stejné podmínky jako v případě technického zhodnocení provedeného ze strany nájemce.
Do přijetí této novely mohl pronajatý majetek daňově odpisovat pouze nájemce či uživatel majetku u finančního leasingu, a to za podmínek uvedených v § 28 odst. 3 zákona o daních z příjmů.
Základním předpokladem pro odpisování technického zhodnocení pronajatého majetku je, že nájemce má souhlas vlastníka (pronajímatele) s odpisováním uveden v písemné smlouvě – v nájemní smlouvě nebo v samostatné smlouvě. Další podmínkou je, že nedojde ke zvýšení vstupní ceny majetku u vlastníka o výdaje z titulu provedeného technického zhodnocení a že při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce způsobem stanoveným pro hmotný majetek a zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, ve které je již pronajatý hmotný majetek zatříděn.
Za výše uvedených podmínek bude moci tedy podnájemce odepisovat provedené technické zhodnocení na majetku, který užívá na základě podnájemní smlouvy. Při ukončení takového užívání nebo zrušení souhlasu s odpisováním se bude postupovat obdobně jako při ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele hmotného majetku s odpisováním nájemcem. Pro tyto účely bude podnájemce z hlediska daňových dopadů v postavení nájemce a nájemce, který přenechal k užívání tento majetek, v postavení odpisovatele (vlastníka) hmotného majetku.
Závěrem dodáváme, že nové ustanovení zákona o daních z příjmů by se mělo vztahovat až na technická zhodnocení dokončená a uvedená do užívání po nabytí účinnosti výše zmíněné novely.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
