Centrální evidence účtů - účinná ochrana a tvrdý dozor?
Dne 6. října 2016 nabyl účinnosti zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů („ZCEU“), jehož přijetí bylo doporučováno Evropskou komisí v návaznosti na opatření pro boj proti terorismu. Po vzoru jiných členských států EU, např. Francie, Itálie či Německa, byl tímto zákonem zaveden další kontrolní mechanismus, jehož cílem je usnadnit odhalování trestné činnosti, včetně korupce, a stíhání jejích pachatelů.
Účinností ZCEU došlo ke zřízení Centrální evidence účtů, tj. registru všech bankovních (tuzemských i zahraničních) účtů fyzických i právnických osob. Centrální evidence účtů umožní orgánům činným v trestním řízení, daňovým správcům, zpravodajské službě a dalším oprávněným žadatelům získat na základě jednoho dotazu informace o existenci všech bankovních účtů podezřelého subjektu, a to do 24 hodin. Odpadne tak dny až týdny trvající plošné dotazování desítek institucí, a tím se podstatně zkrátí celková doba potřebná pro získání nezbytných informací, což napomůže státu včas zasáhnout a znemožnit odčerpání výnosů z trestné činnosti z bankovního účtu pachatele.
Správcem Centrální evidence účtů je Česká národní banka (ČNB), které budou muset úvěrové instituce, jimiž jsou dle ZCEU veškeré banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva, dodávat denně aktualizované informace o účtech veškerých svých klientů bez ohledu na to, zda se jedná o fyzické či právnické osoby. Dle ZCEU musí úvěrové instituce dodávat i informace o účtech vedených pro uspořádání bez právní osobnosti, jimiž jsou například svěřenské fondy. Jedná se především o údaje, které umožní identifikaci vlastníka účtu. Mezi evidovanými údaji však nejsou informace o pohybech a zůstatcích na bankovních účtech. Informace budou v Centrální evidenci uchovávány po dobu 10 let od zrušení příslušného účtu.
Dohled nad plněním povinností vykonává ČNB, která je alespoň jednou ročně povinna uveřejnit na svých internetových stránkách zprávu o využití centrální evidence účtů. Za porušení oznamovací povinností stanoví ZCEU pro úvěrové instituce citelné sankce. V případě, že úvěrová instituce povinná k předání údajů nesplní své informační povinnosti, může jí být uložena pokuta do výše 10 milionů Kč.
Zahájení zápisu účtů do evidence zveřejní ČNB na své úřední desce. Ke zprovoznění registru by mělo dojít pravděpodobně v polovině roku 2018. Jaká bude skutečná účinnost a přínos zavedení tohoto kontrolního mechanismu, ukáže však až čas.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
.webp)
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
