Centrální evidence účtů - účinná ochrana a tvrdý dozor?
Dne 6. října 2016 nabyl účinnosti zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů („ZCEU“), jehož přijetí bylo doporučováno Evropskou komisí v návaznosti na opatření pro boj proti terorismu. Po vzoru jiných členských států EU, např. Francie, Itálie či Německa, byl tímto zákonem zaveden další kontrolní mechanismus, jehož cílem je usnadnit odhalování trestné činnosti, včetně korupce, a stíhání jejích pachatelů.
Účinností ZCEU došlo ke zřízení Centrální evidence účtů, tj. registru všech bankovních (tuzemských i zahraničních) účtů fyzických i právnických osob. Centrální evidence účtů umožní orgánům činným v trestním řízení, daňovým správcům, zpravodajské službě a dalším oprávněným žadatelům získat na základě jednoho dotazu informace o existenci všech bankovních účtů podezřelého subjektu, a to do 24 hodin. Odpadne tak dny až týdny trvající plošné dotazování desítek institucí, a tím se podstatně zkrátí celková doba potřebná pro získání nezbytných informací, což napomůže státu včas zasáhnout a znemožnit odčerpání výnosů z trestné činnosti z bankovního účtu pachatele.
Správcem Centrální evidence účtů je Česká národní banka (ČNB), které budou muset úvěrové instituce, jimiž jsou dle ZCEU veškeré banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva, dodávat denně aktualizované informace o účtech veškerých svých klientů bez ohledu na to, zda se jedná o fyzické či právnické osoby. Dle ZCEU musí úvěrové instituce dodávat i informace o účtech vedených pro uspořádání bez právní osobnosti, jimiž jsou například svěřenské fondy. Jedná se především o údaje, které umožní identifikaci vlastníka účtu. Mezi evidovanými údaji však nejsou informace o pohybech a zůstatcích na bankovních účtech. Informace budou v Centrální evidenci uchovávány po dobu 10 let od zrušení příslušného účtu.
Dohled nad plněním povinností vykonává ČNB, která je alespoň jednou ročně povinna uveřejnit na svých internetových stránkách zprávu o využití centrální evidence účtů. Za porušení oznamovací povinností stanoví ZCEU pro úvěrové instituce citelné sankce. V případě, že úvěrová instituce povinná k předání údajů nesplní své informační povinnosti, může jí být uložena pokuta do výše 10 milionů Kč.
Zahájení zápisu účtů do evidence zveřejní ČNB na své úřední desce. Ke zprovoznění registru by mělo dojít pravděpodobně v polovině roku 2018. Jaká bude skutečná účinnost a přínos zavedení tohoto kontrolního mechanismu, ukáže však až čas.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
