Prokazování původu majetku
Nová pravidla o prokazování původu majetku mají přispět ke zvýšení příjmů do veřejných rozpočtů. Dne 1. prosince 2016 nabyl účinnosti dlouho diskutovaný zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku.
Správce daně bude mít nově nástroj na prokazování nesouladu tvrzení příjmů v daňových přiznáních a skutečných příjmů poplatníka. Pokud správce daně pojme důvodné podezření, že příjmy uvedené v přiznání k dani z příjmů v posledních 3 letech, ve výjimečných případech až 10 letech zpětně, neodpovídají změně hodnoty jmění poplatníka (zahrnuje složky majetku, ale také dluhy), jeho spotřebě nebo jinému vydání, a jejich rozdíl po předběžném posouzení by přesáhl 5 mil. Kč, vyzve poplatníka k prokázání svých příjmů. Tato částka 5 mil. Kč navazuje na již dříve uloženou povinnost fyzickým osobám oznamovat osvobozené příjmy.
Pokud nedojde ze strany poplatníka k prokázání skutečností ve výzvě uvedených, dle důkazů nelze stanovit daň, a dá-li se po předběžném posouzení předpokládat, že daň přesáhne 2 mil. Kč, přistoupí správce daně dle nové právní úpravy ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. Při odhadu výše příjmů vyjde správce daně z informací, ze kterých vyplývá, že příjmy poplatníka neodpovídají jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, z dalších ekonomických ukazatelů, porovnání se srovnatelnými poplatníky, obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, pohybů a zůstatků na účtech a případně prohlášení o majetku. Toto prohlášení se podává v případě, kdy nelze prokázat příjmy, zjistit základ daně a souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení povinen uvést, přesáhne 10 mil Kč. Penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem činí 50 % nebo 100 % v případě poplatníkem neposkytnuté součinnosti. Dle přechodného ustanovení lze však penále předepsat až u stanovené daně, u níž po dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplynula lhůta pro podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání.
Zákon zpřísňuje také trest za uvedení nepravdivých údajů a za odmítnutí učinit prohlášení o vlastním majetku nebo o majetku právnické osoby před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, tedy včetně správce daně. Za takové jednání bude možno uložit trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, peněžitý trest nebo zákaz činnosti.
Ministerstvo financí předpokládá, že aplikace zákona povede ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů a narovnání konkurenčního prostředí. Zároveň se ovšem dá očekávat zvýšení administrativní zátěže poplatníků a správce daně.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: karel.cechovsky@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




