Prokazování původu majetku
Nová pravidla o prokazování původu majetku mají přispět ke zvýšení příjmů do veřejných rozpočtů. Dne 1. prosince 2016 nabyl účinnosti dlouho diskutovaný zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku.
Správce daně bude mít nově nástroj na prokazování nesouladu tvrzení příjmů v daňových přiznáních a skutečných příjmů poplatníka. Pokud správce daně pojme důvodné podezření, že příjmy uvedené v přiznání k dani z příjmů v posledních 3 letech, ve výjimečných případech až 10 letech zpětně, neodpovídají změně hodnoty jmění poplatníka (zahrnuje složky majetku, ale také dluhy), jeho spotřebě nebo jinému vydání, a jejich rozdíl po předběžném posouzení by přesáhl 5 mil. Kč, vyzve poplatníka k prokázání svých příjmů. Tato částka 5 mil. Kč navazuje na již dříve uloženou povinnost fyzickým osobám oznamovat osvobozené příjmy.
Pokud nedojde ze strany poplatníka k prokázání skutečností ve výzvě uvedených, dle důkazů nelze stanovit daň, a dá-li se po předběžném posouzení předpokládat, že daň přesáhne 2 mil. Kč, přistoupí správce daně dle nové právní úpravy ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. Při odhadu výše příjmů vyjde správce daně z informací, ze kterých vyplývá, že příjmy poplatníka neodpovídají jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, z dalších ekonomických ukazatelů, porovnání se srovnatelnými poplatníky, obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, pohybů a zůstatků na účtech a případně prohlášení o majetku. Toto prohlášení se podává v případě, kdy nelze prokázat příjmy, zjistit základ daně a souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení povinen uvést, přesáhne 10 mil Kč. Penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem činí 50 % nebo 100 % v případě poplatníkem neposkytnuté součinnosti. Dle přechodného ustanovení lze však penále předepsat až u stanovené daně, u níž po dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplynula lhůta pro podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání.
Zákon zpřísňuje také trest za uvedení nepravdivých údajů a za odmítnutí učinit prohlášení o vlastním majetku nebo o majetku právnické osoby před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, tedy včetně správce daně. Za takové jednání bude možno uložit trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, peněžitý trest nebo zákaz činnosti.
Ministerstvo financí předpokládá, že aplikace zákona povede ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů a narovnání konkurenčního prostředí. Zároveň se ovšem dá očekávat zvýšení administrativní zátěže poplatníků a správce daně.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: karel.cechovsky@bnt.eu
Další články
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.
Umění promptování: Jak donutit právní AI "přemýšlet" a odůvodňovat
Využití umělé inteligence v právní praxi se posouvá od obecných experimentů k sofistikovaným nástrojům. Moderní právní databáze stále častěji integrují technologii RAG (Retrieval-Augmented Generation) spojenou s výkonnými jazykovými modely (jako jsou ty od OpenAI), aby advokátům poskytly nejen fulltextové vyhledávání, ale i syntézu právních informací.
Obdržení daňového dokladu a uplatnění odpočtu daně
V prvním čtvrtletí roku 2026 vydaly Soudní dvůr a Tribunál Evropské unie dvě rozhodnutí, která se dotýkají téhož praktického problému: zda lze uplatnit nárok na odpočet DPH ve zdaňovacím období, v němž plátce přijal zdanitelné plnění, avšak daňový doklad obdržel až později.
Zločiny sportovních fanoušků
Strhnout divákovi klubovou šálu soupeře může na fotbalovém stadionu během utkání působit jako neškodná legrace. Trestní zákoník však takové jednání vykládá mnohem přísněji. Jako zločin loupeže s odnětím svobody na dvě léta až deset let.[1]
Odpovědnost zaměstnanců za škodu při hackerských a phishingových útocích: kde leží hranice?
Kybernetické útoky v dnešním světě bohužel již nejsou otázkou „zda“, ale „kdy“.




