Prokazování původu majetku
Nová pravidla o prokazování původu majetku mají přispět ke zvýšení příjmů do veřejných rozpočtů. Dne 1. prosince 2016 nabyl účinnosti dlouho diskutovaný zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku.
Správce daně bude mít nově nástroj na prokazování nesouladu tvrzení příjmů v daňových přiznáních a skutečných příjmů poplatníka. Pokud správce daně pojme důvodné podezření, že příjmy uvedené v přiznání k dani z příjmů v posledních 3 letech, ve výjimečných případech až 10 letech zpětně, neodpovídají změně hodnoty jmění poplatníka (zahrnuje složky majetku, ale také dluhy), jeho spotřebě nebo jinému vydání, a jejich rozdíl po předběžném posouzení by přesáhl 5 mil. Kč, vyzve poplatníka k prokázání svých příjmů. Tato částka 5 mil. Kč navazuje na již dříve uloženou povinnost fyzickým osobám oznamovat osvobozené příjmy.
Pokud nedojde ze strany poplatníka k prokázání skutečností ve výzvě uvedených, dle důkazů nelze stanovit daň, a dá-li se po předběžném posouzení předpokládat, že daň přesáhne 2 mil. Kč, přistoupí správce daně dle nové právní úpravy ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. Při odhadu výše příjmů vyjde správce daně z informací, ze kterých vyplývá, že příjmy poplatníka neodpovídají jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, z dalších ekonomických ukazatelů, porovnání se srovnatelnými poplatníky, obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, pohybů a zůstatků na účtech a případně prohlášení o majetku. Toto prohlášení se podává v případě, kdy nelze prokázat příjmy, zjistit základ daně a souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení povinen uvést, přesáhne 10 mil Kč. Penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem činí 50 % nebo 100 % v případě poplatníkem neposkytnuté součinnosti. Dle přechodného ustanovení lze však penále předepsat až u stanovené daně, u níž po dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplynula lhůta pro podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání.
Zákon zpřísňuje také trest za uvedení nepravdivých údajů a za odmítnutí učinit prohlášení o vlastním majetku nebo o majetku právnické osoby před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, tedy včetně správce daně. Za takové jednání bude možno uložit trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, peněžitý trest nebo zákaz činnosti.
Ministerstvo financí předpokládá, že aplikace zákona povede ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů a narovnání konkurenčního prostředí. Zároveň se ovšem dá očekávat zvýšení administrativní zátěže poplatníků a správce daně.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: karel.cechovsky@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



