Webinar VZMR
Právní Prostor

Prokazování původu majetku

Nová pravidla o prokazování původu majetku mají přispět ke zvýšení příjmů do veřejných rozpočtů. Dne 1. prosince 2016 nabyl účinnosti dlouho diskutovaný zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku.

Prokazování původu majetku

Správce daně bude mít nově nástroj na prokazování nesouladu tvrzení příjmů v daňových přiznáních a skutečných příjmů poplatníka. Pokud správce daně pojme důvodné podezření, že příjmy uvedené v přiznání k dani z příjmů v posledních 3 letech, ve výjimečných případech až 10 letech zpětně, neodpovídají změně hodnoty jmění poplatníka (zahrnuje složky majetku, ale také dluhy), jeho spotřebě nebo jinému vydání, a jejich rozdíl po předběžném posouzení by přesáhl 5 mil. Kč, vyzve poplatníka k prokázání svých příjmů. Tato částka 5 mil. Kč navazuje na již dříve uloženou povinnost fyzickým osobám oznamovat osvobozené příjmy.

Pokud nedojde ze strany poplatníka k prokázání skutečností ve výzvě uvedených, dle důkazů nelze stanovit daň, a dá-li se po předběžném posouzení předpokládat, že daň přesáhne 2 mil. Kč, přistoupí správce daně dle nové právní úpravy ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. Při odhadu výše příjmů vyjde správce daně z informací, ze kterých vyplývá, že příjmy poplatníka neodpovídají jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, z dalších ekonomických ukazatelů, porovnání se srovnatelnými poplatníky, obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, pohybů a zůstatků na účtech a případně prohlášení o majetku. Toto prohlášení se podává v případě, kdy nelze prokázat příjmy, zjistit základ daně a souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení povinen uvést, přesáhne 10 mil Kč. Penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem činí 50 % nebo 100 % v případě poplatníkem neposkytnuté součinnosti. Dle přechodného ustanovení lze však penále předepsat až u stanovené daně, u níž po dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplynula lhůta pro podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání.

Zákon zpřísňuje také trest za uvedení nepravdivých údajů a za odmítnutí učinit prohlášení o vlastním majetku nebo o majetku právnické osoby před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, tedy včetně správce daně. Za takové jednání bude možno uložit trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, peněžitý trest nebo zákaz činnosti.

Ministerstvo financí předpokládá, že aplikace zákona povede ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů a narovnání konkurenčního prostředí. Zároveň se ovšem dá očekávat zvýšení administrativní zátěže poplatníků a správce daně.

Zdroj: BNT journal

Kontakt na autora: karel.cechovsky@bnt.eu

Sdílet článek
Anag novinky 2026
X

Další články

Články

Rozhodují soudci politicky?

Rozhodují soudci politicky?
Články

Zjišťování nemoci z povolání soudem

Zjišťování nemoci z povolání soudem
Články

Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce

Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Články

Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu

Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Články

Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka

Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Webinar VZMR