Víte, co je to vědomostní dopis od FÚ?
Finanční úřad nově neformálně upozorňuje odběratele na možné daňové podvody jejich dodavatelů.
ing-92e29a8d.png){kind=small}
Finanční úřad (dále jen FÚ) v poslední době začal rozsáhleji aplikovat ustanovení § 109 zákona o dani z přidané hodnoty „Ručení příjemce zdanitelného plnění“. V praxi FÚ kontaktuje daňový subjekt s informací, že jeho dodavatel nepřiznal nebo nezaplatil DPH a že se ocitá v pozici případného ručitele. Typickým příkladem je uvědomění daňového subjektu při neformálním kontaktu formou telefonátu, v rámci něhož pracovník FÚ přečte do telefonu tzv. vědomostní dopis a následně o tom sepíše úřední záznam. Další možností je doručení takového dopisu daňovému subjektu v rámci vydání výzvy k odstranění pochybnostní nebo v rámci ústního jednání zaznamenaného do protokolu.
Daňový subjekt je ze strany FÚ upozorněn na neshodu v souvislosti s opatřením proti daňovým únikům (tzv. karuselovým podvodům či jiným řetězovým podvodům). Dále je poučen, že má možnost zaplatit DPH za dodavatele přímo na účet FÚ. Daňový subjekt je povinen svými dostupnými prostředky učinit vše, co učinit může, aby zabránil případnému daňovému úniku daně.
Z reakcí daňových subjektů - odběratelů často vyplývá, že pokud obdrží od FÚ vědomostní dopis upozorňující na jejich dodavatele, ukončí s daným dodavatelem spolupráci, aby se vyhnuli případným problémům s FÚ, což může být pro dodavatele likvidační. Samozřejmě je zde možnost platit DPH přímo na účet FÚ, pro finanční účtárnu to však může být administrativně náročné.
Teprve případný soudní spor ukáže, zda se daňová správa výše popsaným postupem v boji s daňovými úniky nepustila na příliš tentký led.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
