Víte, co je to vědomostní dopis od FÚ?
Finanční úřad nově neformálně upozorňuje odběratele na možné daňové podvody jejich dodavatelů.
ing-92e29a8d.png){kind=small}
Finanční úřad (dále jen FÚ) v poslední době začal rozsáhleji aplikovat ustanovení § 109 zákona o dani z přidané hodnoty „Ručení příjemce zdanitelného plnění“. V praxi FÚ kontaktuje daňový subjekt s informací, že jeho dodavatel nepřiznal nebo nezaplatil DPH a že se ocitá v pozici případného ručitele. Typickým příkladem je uvědomění daňového subjektu při neformálním kontaktu formou telefonátu, v rámci něhož pracovník FÚ přečte do telefonu tzv. vědomostní dopis a následně o tom sepíše úřední záznam. Další možností je doručení takového dopisu daňovému subjektu v rámci vydání výzvy k odstranění pochybnostní nebo v rámci ústního jednání zaznamenaného do protokolu.
Daňový subjekt je ze strany FÚ upozorněn na neshodu v souvislosti s opatřením proti daňovým únikům (tzv. karuselovým podvodům či jiným řetězovým podvodům). Dále je poučen, že má možnost zaplatit DPH za dodavatele přímo na účet FÚ. Daňový subjekt je povinen svými dostupnými prostředky učinit vše, co učinit může, aby zabránil případnému daňovému úniku daně.
Z reakcí daňových subjektů - odběratelů často vyplývá, že pokud obdrží od FÚ vědomostní dopis upozorňující na jejich dodavatele, ukončí s daným dodavatelem spolupráci, aby se vyhnuli případným problémům s FÚ, což může být pro dodavatele likvidační. Samozřejmě je zde možnost platit DPH přímo na účet FÚ, pro finanční účtárnu to však může být administrativně náročné.
Teprve případný soudní spor ukáže, zda se daňová správa výše popsaným postupem v boji s daňovými úniky nepustila na příliš tentký led.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
