Víte, co je to vědomostní dopis od FÚ?
Finanční úřad nově neformálně upozorňuje odběratele na možné daňové podvody jejich dodavatelů.
Finanční úřad (dále jen FÚ) v poslední době začal rozsáhleji aplikovat ustanovení § 109 zákona o dani z přidané hodnoty „Ručení příjemce zdanitelného plnění“. V praxi FÚ kontaktuje daňový subjekt s informací, že jeho dodavatel nepřiznal nebo nezaplatil DPH a že se ocitá v pozici případného ručitele. Typickým příkladem je uvědomění daňového subjektu při neformálním kontaktu formou telefonátu, v rámci něhož pracovník FÚ přečte do telefonu tzv. vědomostní dopis a následně o tom sepíše úřední záznam. Další možností je doručení takového dopisu daňovému subjektu v rámci vydání výzvy k odstranění pochybnostní nebo v rámci ústního jednání zaznamenaného do protokolu.
Daňový subjekt je ze strany FÚ upozorněn na neshodu v souvislosti s opatřením proti daňovým únikům (tzv. karuselovým podvodům či jiným řetězovým podvodům). Dále je poučen, že má možnost zaplatit DPH za dodavatele přímo na účet FÚ. Daňový subjekt je povinen svými dostupnými prostředky učinit vše, co učinit může, aby zabránil případnému daňovému úniku daně.
Z reakcí daňových subjektů - odběratelů často vyplývá, že pokud obdrží od FÚ vědomostní dopis upozorňující na jejich dodavatele, ukončí s daným dodavatelem spolupráci, aby se vyhnuli případným problémům s FÚ, což může být pro dodavatele likvidační. Samozřejmě je zde možnost platit DPH přímo na účet FÚ, pro finanční účtárnu to však může být administrativně náročné.
Teprve případný soudní spor ukáže, zda se daňová správa výše popsaným postupem v boji s daňovými úniky nepustila na příliš tentký led.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




