Víte, co je to vědomostní dopis od FÚ?
Finanční úřad nově neformálně upozorňuje odběratele na možné daňové podvody jejich dodavatelů.
Finanční úřad (dále jen FÚ) v poslední době začal rozsáhleji aplikovat ustanovení § 109 zákona o dani z přidané hodnoty „Ručení příjemce zdanitelného plnění“. V praxi FÚ kontaktuje daňový subjekt s informací, že jeho dodavatel nepřiznal nebo nezaplatil DPH a že se ocitá v pozici případného ručitele. Typickým příkladem je uvědomění daňového subjektu při neformálním kontaktu formou telefonátu, v rámci něhož pracovník FÚ přečte do telefonu tzv. vědomostní dopis a následně o tom sepíše úřední záznam. Další možností je doručení takového dopisu daňovému subjektu v rámci vydání výzvy k odstranění pochybnostní nebo v rámci ústního jednání zaznamenaného do protokolu.
Daňový subjekt je ze strany FÚ upozorněn na neshodu v souvislosti s opatřením proti daňovým únikům (tzv. karuselovým podvodům či jiným řetězovým podvodům). Dále je poučen, že má možnost zaplatit DPH za dodavatele přímo na účet FÚ. Daňový subjekt je povinen svými dostupnými prostředky učinit vše, co učinit může, aby zabránil případnému daňovému úniku daně.
Z reakcí daňových subjektů - odběratelů často vyplývá, že pokud obdrží od FÚ vědomostní dopis upozorňující na jejich dodavatele, ukončí s daným dodavatelem spolupráci, aby se vyhnuli případným problémům s FÚ, což může být pro dodavatele likvidační. Samozřejmě je zde možnost platit DPH přímo na účet FÚ, pro finanční účtárnu to však může být administrativně náročné.
Teprve případný soudní spor ukáže, zda se daňová správa výše popsaným postupem v boji s daňovými úniky nepustila na příliš tentký led.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: bohdana.havrankova@bnt.eu
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.




