Co přináší novela zákona o platebním styku
Novela zákona o platebním styku přinese nové možnosti pro spotřebitele a rozšíří okruh povinností poskytovatelů platebních služeb.
Dne 1. března 2017 nabyla účinnosti novela zákona o platebním styku, která do českého právního řádu začleňuje požadavky legislativy EU týkající se platebních účtů a mezibankovních poplatků za karetní platební transakce.
Nejvýznamnější změnou, kterou novela přináší, je tzv. základní platební účet. Poskytovatelé platebních služeb z řad bank a poboček zahraničních bank budou povinni každému uživateli platebních služeb, který je spotřebitelem, základní platební účet na základě jeho žádosti zřídit. Základní platební účet musí být veden v české měně a spotřebiteli musí být poskytnuty zákonem určené služby, a to za předpokladu, že jsou tyto služby poskytovány ostatním spotřebitelům, jimž je u poskytovatele veden jiný platební účet než základní. Povinnost uzavřít se spotřebiteli na jejich žádost smlouvu o základním platebním účtu se nevztahuje na spořitelní a úvěrní družstva.
Další podstatnou novinkou je zavedení možnosti změny platebního účtu (tzv. switching), kterou dosud prováděly pouze banky, které se k tomu dobrovolně zavázaly v rámci kodexu mobility klientů České bankovní asociace. Nově budou poskytovatelé (vyjma České národní banky) změnu platebního účtu uskutečňovat povinně na základě žádosti uživatele. V souvislosti s touto změnou stanoví novela také možnost požadovat po majiteli účtu za provedení změny platebního účtu přiměřenou úplatu odpovídající skutečným nákladům poskytovatele. Tato povinná změna účtu však bude možná pouze mezi platebními účty vedenými v ČR a ve stejné měně. V ostatních případech bude nadále záležet na konkrétním poskytovateli, zda a za jakých podmínek tuto službu poskytne.
Novela dále zavádí povinnost poskytovatelů sdělit před uzavřením smlouvy o platebním účtu předsmluvní informace o úplatě za nejčastěji poskytované služby spojené s platebním účtem a zpřístupnit je současně na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách. Poskytovatel bude nově dále poskytovat uživateli roční přehled o úplatě za služby spojené s platebním účtem včetně informací o úrocích, a to do konce února každého kalendářního roku.
V neposlední řadě přináší novela sjednocení terminologie platebních služeb na základě zakotvení zákonných definic či jednotného označení a vymezení služeb spojených s platebním účtem, uvedených ve vyhlášce ČNB, nebo stanovení pravidel srovnání služeb spojených s platebním účtem na internetu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.




