Co přináší novela zákona o platebním styku
Novela zákona o platebním styku přinese nové možnosti pro spotřebitele a rozšíří okruh povinností poskytovatelů platebních služeb.
Dne 1. března 2017 nabyla účinnosti novela zákona o platebním styku, která do českého právního řádu začleňuje požadavky legislativy EU týkající se platebních účtů a mezibankovních poplatků za karetní platební transakce.
Nejvýznamnější změnou, kterou novela přináší, je tzv. základní platební účet. Poskytovatelé platebních služeb z řad bank a poboček zahraničních bank budou povinni každému uživateli platebních služeb, který je spotřebitelem, základní platební účet na základě jeho žádosti zřídit. Základní platební účet musí být veden v české měně a spotřebiteli musí být poskytnuty zákonem určené služby, a to za předpokladu, že jsou tyto služby poskytovány ostatním spotřebitelům, jimž je u poskytovatele veden jiný platební účet než základní. Povinnost uzavřít se spotřebiteli na jejich žádost smlouvu o základním platebním účtu se nevztahuje na spořitelní a úvěrní družstva.
Další podstatnou novinkou je zavedení možnosti změny platebního účtu (tzv. switching), kterou dosud prováděly pouze banky, které se k tomu dobrovolně zavázaly v rámci kodexu mobility klientů České bankovní asociace. Nově budou poskytovatelé (vyjma České národní banky) změnu platebního účtu uskutečňovat povinně na základě žádosti uživatele. V souvislosti s touto změnou stanoví novela také možnost požadovat po majiteli účtu za provedení změny platebního účtu přiměřenou úplatu odpovídající skutečným nákladům poskytovatele. Tato povinná změna účtu však bude možná pouze mezi platebními účty vedenými v ČR a ve stejné měně. V ostatních případech bude nadále záležet na konkrétním poskytovateli, zda a za jakých podmínek tuto službu poskytne.
Novela dále zavádí povinnost poskytovatelů sdělit před uzavřením smlouvy o platebním účtu předsmluvní informace o úplatě za nejčastěji poskytované služby spojené s platebním účtem a zpřístupnit je současně na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách. Poskytovatel bude nově dále poskytovat uživateli roční přehled o úplatě za služby spojené s platebním účtem včetně informací o úrocích, a to do konce února každého kalendářního roku.
V neposlední řadě přináší novela sjednocení terminologie platebních služeb na základě zakotvení zákonných definic či jednotného označení a vymezení služeb spojených s platebním účtem, uvedených ve vyhlášce ČNB, nebo stanovení pravidel srovnání služeb spojených s platebním účtem na internetu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.



