Co přináší novela zákona o platebním styku
Novela zákona o platebním styku přinese nové možnosti pro spotřebitele a rozšíří okruh povinností poskytovatelů platebních služeb.
Dne 1. března 2017 nabyla účinnosti novela zákona o platebním styku, která do českého právního řádu začleňuje požadavky legislativy EU týkající se platebních účtů a mezibankovních poplatků za karetní platební transakce.
Nejvýznamnější změnou, kterou novela přináší, je tzv. základní platební účet. Poskytovatelé platebních služeb z řad bank a poboček zahraničních bank budou povinni každému uživateli platebních služeb, který je spotřebitelem, základní platební účet na základě jeho žádosti zřídit. Základní platební účet musí být veden v české měně a spotřebiteli musí být poskytnuty zákonem určené služby, a to za předpokladu, že jsou tyto služby poskytovány ostatním spotřebitelům, jimž je u poskytovatele veden jiný platební účet než základní. Povinnost uzavřít se spotřebiteli na jejich žádost smlouvu o základním platebním účtu se nevztahuje na spořitelní a úvěrní družstva.
Další podstatnou novinkou je zavedení možnosti změny platebního účtu (tzv. switching), kterou dosud prováděly pouze banky, které se k tomu dobrovolně zavázaly v rámci kodexu mobility klientů České bankovní asociace. Nově budou poskytovatelé (vyjma České národní banky) změnu platebního účtu uskutečňovat povinně na základě žádosti uživatele. V souvislosti s touto změnou stanoví novela také možnost požadovat po majiteli účtu za provedení změny platebního účtu přiměřenou úplatu odpovídající skutečným nákladům poskytovatele. Tato povinná změna účtu však bude možná pouze mezi platebními účty vedenými v ČR a ve stejné měně. V ostatních případech bude nadále záležet na konkrétním poskytovateli, zda a za jakých podmínek tuto službu poskytne.
Novela dále zavádí povinnost poskytovatelů sdělit před uzavřením smlouvy o platebním účtu předsmluvní informace o úplatě za nejčastěji poskytované služby spojené s platebním účtem a zpřístupnit je současně na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách. Poskytovatel bude nově dále poskytovat uživateli roční přehled o úplatě za služby spojené s platebním účtem včetně informací o úrocích, a to do konce února každého kalendářního roku.
V neposlední řadě přináší novela sjednocení terminologie platebních služeb na základě zakotvení zákonných definic či jednotného označení a vymezení služeb spojených s platebním účtem, uvedených ve vyhlášce ČNB, nebo stanovení pravidel srovnání služeb spojených s platebním účtem na internetu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



