Jednatel jako plátce DPH?
Nejvyšší správní soud ČR vydal na konci roku 2016 rozhodnutí, kterým umožňuje členům orgánů právnické osoby zvolit si status plátce DPH se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími.
Ve smyslu stávajícího znění zákona o dani z přidané hodnoty je osobou povinnou k dani z přidané hodnoty („DPH“) fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost.
Vedle činností, které se považují za ekonomickou činnost, vymezuje zákon o DPH také případy, kdy se o ekonomickou činnost nejedná. Za ekonomickou činnost se tak dle uvedeného zákona nepovažuje činnost osob, která je zdaňována daní z příjmů jako příjem ze závislé činnosti.
Podle stávajícího znění zákona o daních z příjmů je však příjmem ze závislé činnosti i odměna člena orgánu právnické osoby, tj. např. odměna jednatele nebo člena představenstva. Zákon o DPH tedy s odkazem na zákon o dani z příjmů vyjímá výkon funkce v orgánu právnické osoby z ekonomické činnosti a osoby uskutečňující tuto činnost nejsou osobami povinnými k DPH, nemohou se stát plátcem této daně, případně, pokud již plátcem této daně jsou, tyto činnosti by DPH podléhat neměly.
V rozsudku č. j. 2 Afs 100/2016-29 ze dne 22. 11. 2016 však dospěl Nejvyšší správní soud ČR („NSS“) s ohledem na specifika vztahu právnické osoby a jejího statutárního orgánu (jednatele) k závěru, že výkon funkce jednatele je samostatnou ekonomickou činností a ustanovení zákona o DPH, které činnost jednatele z ekonomické činnosti vyjímá, je v rozporu s příslušnou evropskou směrnicí (o společném systému DPH) a lze se tak dovolávat jejího přímého účinku.
Uvedený závěr NSS přitom není možné omezit pouze na výkon funkce jednatele, ale je třeba jej aplikovat na veškeré členy volených orgánů právnických osob.
V praxi to znamená, že až do případné novely zákona o DPH (pozn.: v rámci nedávno schváleného „daňového balíčku“ tato záležitost řešena není) si člen voleného orgánu právnické osoby může díky přímému účinku dané směrnice zvolit, zda bude jako plátce DPH využívat výhody spočívající v možnosti uplatňování odpočtu z přijatých zdanitelných plnění použitých při výkonu funkce (zároveň s tím bude mít možnost odpočtu daně i právnická osoba) či nikoliv. Případného doměření DPH ze strany příslušného správce daně se přitom není třeba obávat, neboť přímý účinek evropské směrnice svědčí v tomto případě jednotlivci, kterému nelze na jeho základě ukládat povinnosti.
Pro samotné právnické osoby může být výše uvedené zajímavé také z hlediska možného snížení administrativních a mzdových nákladů.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.




