Jednatel jako plátce DPH?
Nejvyšší správní soud ČR vydal na konci roku 2016 rozhodnutí, kterým umožňuje členům orgánů právnické osoby zvolit si status plátce DPH se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími.
Ve smyslu stávajícího znění zákona o dani z přidané hodnoty je osobou povinnou k dani z přidané hodnoty („DPH“) fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost.
Vedle činností, které se považují za ekonomickou činnost, vymezuje zákon o DPH také případy, kdy se o ekonomickou činnost nejedná. Za ekonomickou činnost se tak dle uvedeného zákona nepovažuje činnost osob, která je zdaňována daní z příjmů jako příjem ze závislé činnosti.
Podle stávajícího znění zákona o daních z příjmů je však příjmem ze závislé činnosti i odměna člena orgánu právnické osoby, tj. např. odměna jednatele nebo člena představenstva. Zákon o DPH tedy s odkazem na zákon o dani z příjmů vyjímá výkon funkce v orgánu právnické osoby z ekonomické činnosti a osoby uskutečňující tuto činnost nejsou osobami povinnými k DPH, nemohou se stát plátcem této daně, případně, pokud již plátcem této daně jsou, tyto činnosti by DPH podléhat neměly.
V rozsudku č. j. 2 Afs 100/2016-29 ze dne 22. 11. 2016 však dospěl Nejvyšší správní soud ČR („NSS“) s ohledem na specifika vztahu právnické osoby a jejího statutárního orgánu (jednatele) k závěru, že výkon funkce jednatele je samostatnou ekonomickou činností a ustanovení zákona o DPH, které činnost jednatele z ekonomické činnosti vyjímá, je v rozporu s příslušnou evropskou směrnicí (o společném systému DPH) a lze se tak dovolávat jejího přímého účinku.
Uvedený závěr NSS přitom není možné omezit pouze na výkon funkce jednatele, ale je třeba jej aplikovat na veškeré členy volených orgánů právnických osob.
V praxi to znamená, že až do případné novely zákona o DPH (pozn.: v rámci nedávno schváleného „daňového balíčku“ tato záležitost řešena není) si člen voleného orgánu právnické osoby může díky přímému účinku dané směrnice zvolit, zda bude jako plátce DPH využívat výhody spočívající v možnosti uplatňování odpočtu z přijatých zdanitelných plnění použitých při výkonu funkce (zároveň s tím bude mít možnost odpočtu daně i právnická osoba) či nikoliv. Případného doměření DPH ze strany příslušného správce daně se přitom není třeba obávat, neboť přímý účinek evropské směrnice svědčí v tomto případě jednotlivci, kterému nelze na jeho základě ukládat povinnosti.
Pro samotné právnické osoby může být výše uvedené zajímavé také z hlediska možného snížení administrativních a mzdových nákladů.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: ondrej.tejnsky@bnt.eu
Další články
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.




