Tato mezinárodní dohoda Foregin Account Tax Compliance Act (FATCA) je tzv. daňový zákon, na základě kterého je požadováno po cizích bankovních institucích předávat informace o účtech amerických daňových poplatníků americkému daňovému úřadu. Mezinárodní dohoda FATCA je dohodou, která byla uzavřena v rámci boje s daňovými úniky a měla by pro zavázané státy znamenat zefektivnění výběru daní. Na základě této dohody bude tak mezi Českou republikou a USA docházet k vyměňování informací o finančních účtech občanů obou států. Zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní, byl přijat právě s ohledem na uzavřenou mezinárodní dohodu FATCA tak, aby Česká republika mohla plnit svůj závazek, který pro ni vyplývá v souvislosti s ratifikací mezinárodní smlouvy FATCA. Účelem tohoto článku je tedy poskytnout jeho čtenářům základní informace o uzavřené mezinárodní dohodě, ale také ucelené informace o nově účinném zákoně č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní (dále též zákon č. 330/2014 Sb.), především o nově upravené povinnosti poskytovat informace ze strany finančních institucí vůči USA či České republice.
1. Mezinárodní smlouva FATCA
1.1 Základní informace o mezinárodní smlouvě FATCA
V roce 2014 byla mezi Českou republikou a USA uzavřena mezinárodní dohoda Foreign Account Tax Compliance Act (dohoda FATCA), jejímž hlavním účelem je především zlepšit systematiku dodržování daňových předpisů a výběru daní v rámci České republiky a USA. Na základě takto uzavřené mezinárodní dohody si tedy zavázané státy budou povinny vyměňovat informace a bude umožněno oběma stranám efektivně sledovat příjmy daňových poplatníků, kteří jsou občany dané země a mají vedený finanční účet mimo území dotčené země. Mezinárodní dohoda byla uzavřena s cílem předcházet a účinně bojovat proti daňovým únikům, ale také za účelem zefektivnění mezinárodní spolupráce a především za účelem efektivního sledování příjmů daňových poplatníků dané země a přispět na základě takto poskytnutých informací k zlepšení výběrů daní. Toto pojetí uzavřené mezinárodní dohody FATCA je začátkem efektivní spolupráce i mezi dalšími státy, které se rozhodnou mezinárodní dohodu, podle vzoru mezinárodní dohody FATCA, uzavřít. Uzavřená mezinárodní dohoda je daňovým zákonem, který byl přijat v USA již v roce 2010. Tato mezinárodní dohoda byla přijata jako součást balíčku zákonů Hiring Incentives to Restore Employment. Zákonnou normou pro provádění uzavřené mezinárodní dohody je právě zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní. Pro naplnění požadavků mezinárodní dohody předmětný zákon přímo stanovuje povinnosti příslušným finančním institucím i pravomoci orgánům Finanční správy České republiky. Zákon č. 330/2014 Sb. pouze upravuje základní a nezbytná ustanovení pro uzavřenou mezinárodní dohodu. V oblasti, která není přímo řešena, odkazuje na zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a na zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.
1.2 Působnost mezinárodní dohody FATCA
Pod působnost uzavřené mezinárodní dohody mezi USA a Českou republikou spadají nejen občané USA, ale také držitelé zelených karet, jejich rodinní příbuzní, kterými jsou především manželé, děti a všechny příbuzné osoby, bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo trvalé bydliště, kteří mají majetek v USA. Uzavřená mezinárodní dohoda se stejně tak, jako na občany z USA, vztahuje i na občany České republiky za stejných podmínek, které jsou nastaveny pro občany z USA. Lze tedy shrnout, že veškeré příjmy shora uvedených subjektů se budou nyní automaticky hlásit příslušné finanční organizaci za účelem kontroly řádného zdanění finančních prostředků dotčených poplatníků.
2. Zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech
Zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní, byl přijat právě s ohledem na uzavřenou mezinárodní dohodu FATCA tak, aby Česká republika mohla plnit svůj závazek, který pro ni vyplývá v souvislosti s ratifikací mezinárodní smlouvy FATCA. Tento právní předpis tedy provádí mezinárodní dohodu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku. Adresáty této právní normy jsou především finanční instituce. Zákon obsahuje pouze nezbytná ustanovení a v mnoha případech okazuje na uzavřenou mezinárodní dohodu a dále na zákon č. č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a na zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád.
Zákon č. 330/2014 Sb. ukládá finančním institucím v České republice prověřit, zda vedou specifikované účty nerezidentů. Dle ustanovení § 1 zákona č. 330/2014 Sb. je přímo upraven předmět a účel této právní úpravy, kterým je především to, aby příslušná finanční instituce shromažďovala informace o účtech daňových rezidentů jiných států a oznamovala tyto skutečnosti správci daně, předávala informace o účtech daňových rezidentů jiných států, přijímala informace o účtech daňových rezidentů České republiky a plnila povinnosti související s platbami neúčastnících se finančních institucí. Správcem daně, který provádí úkony, dílčí řízení, nebo jiné postupy je pro účely tohoto zákona Specializovaný finanční úřad. Působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného Specializovaného finančního úřadu vykonává Odvolací finanční ředitelství, jehož působnost je upravena § 7 písm. a), zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky.
Příslušná finanční instituce zjišťuje údaje o oznamovaném účtu za období jednoho kalendářního roku. Zjišťovanými údaji dle ustanovení § 8 zákona č. 330/2014 Sb. jsou především údaje o oznamovaném účtu, jméno, nebo označení majitele oznamovaného účtu, datum a místo narození, adresa místa trvalého, nebo jiného pobytu, nebo adresa sídla, daňové identifikační číslo, nebo jiné identifikační číslo používané pro daňové účely ve státě, kde je daňovým rezidentem. Takto shromažďované informace o účtech jsou dle § 26 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zpracováním osobních údajů. Z tohoto důvodu se tedy na příslušné úkony dle zákona č. 330/2014 Sb. vztahuje úprava zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a příslušná finanční instituce je povinna se úpravě tohoto zákona podřídit. Majitel účtu je dle zákona č. 330/2014 Sb., povinen poskytnout finanční instituci potřebnou součinnost k plnění povinností, které jsou ji uloženy zákonem.
Dle ustanovení § 4 zákona č. 330/2014 Sb. je vymezen pojem finanční instituce. Finanční institucí se pro účely tohoto právního předpisu rozumí právnická osoba, nebo jednotka bez právní osobnosti, která je dle mezinárodní dohody schovatelskou institucí, depozitní institucí, investiční entitou, nebo specifikovanou pojišťovnou. Vymezení finanční instituce přímo navazuje na článek 1 odst. 1., písm. f) až i) mezinárodní dohody FATCA. Jednotkou bez právní osobnosti se rozumí entita, která nemá právní subjektivitu a nemůže mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Pojem finanční instituce se nevztahuje pouze na finanční instituce se sídlem na území České republiky. Tento pojem zahrnuje veškeré finanční instituce tuzemské i zahraniční, které naplňují uvedené znaky v mezinárodní dohodě.
Oznamující finanční instituce, která v příslušném roce vede účet, který podléhá oznamovací povinnosti, podá správci daně, dle ustanovení § 11 zákona č. 330/2014 Sb., oznámení, ve kterém uvede svůj název, číslo každého oznamovaného účtu, údaje zjištěné o každém oznamovaném účtu, zůstatek peněžních prostředků na každém oznamovaném účtu, nebo jeho hodnotu ke konci kalendářního roku, přičemž lhůta pro podání oznámení je příslušným právním předpisem stanovena nejpozději do konce 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je plněna oznamovací povinnost.
Oznamovací povinnost se plní vůči správce daně, kterým je Specializovaný finanční úřad. Oznámení je podání ve smyslu § 70 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
Oznámení se činí výhradně datovou zprávou, podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Toto ustanovení § 11 zákona č. 330/2014 Sb. je obdobou ustanovení § 72 odst. 1 a 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Podání se činí vůči příslušnému správci daně, kterým je pro potřeby zákona č. 330/2014 Sb. Specializovaný finanční úřad, který následně předá sdělené informace, které obdržel, kontaktnímu místu jiného státu, a to způsobem, který je stanoven na základě uzavřené mezinárodní dohody. Ústřední kontaktní orgán je povinnen získané údaje předat nejpozději do 30. září kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, za který byly tyto údaje oznámeny. U účtu, který oznamující finanční instituce vedla ke dni uvedenému v uzavřené mezinárodní dohodě, tedy ke dni 30. červnu 2014, není do tohoto dne povinna zjišťovat a oznamovat daňové identifikační údaje. Pokud dané údaje však finanční instituce zná, je povinna je oznámit.
Pokud Specializovaný finanční úřad zjistí, že finanční instituce porušila některou svoji stanovenou povinnost, je jí oprávněna dle ustanovení § 14 zákona č. 330/2014 Sb. uložit pokutu nepeněžité povahy, nebo dle ustanovení § 247 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, pořádkovou pokutu. Na základě mezinárodní dohody FATCA, je finanční instituce, která nesplní povinnosti jí uložené smlouvou a zákonem č. 330/2014 Sb. zařazena na seznam neúčastnících se finančních institucí a podléhá srážení 30 % daně jiného státu, z každé platby poukázané této finanční instituci.
Závěr
Zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní, provádí mezinárodní dohodu, která byla uzavřena mezi Českou republikou a USA. Hlavním cílem této mezinárodní dohody je zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku s ohledem na právní předpisy každého ze zavázaných států. Při aplikaci zákonných ustanovení zákona č. 330/2014 Sb. je však nutné brát na zřetel, že při plnění stanovených povinností finančními institucemi bude zacházeno s citlivými údaji, a je tedy nutné dbát na to, aby byla dodržena příslušná ustanovení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a nedocházelo tak ke zneužití takto získaných citlivých údajů. Na základě uvedeného je možné konstatovat, že hlavní myšlenka uzavřené mezinárodní dohody mezi Českou republikou a USA je v současné době velmi atraktivní a aktuální, avšak je nutné také věnovat dostatečnou pozornost především tomu, aby tato myšlenka byla příslušnou právní normou řádně aplikována v praxi a byly dodržovány právní normou stanovené povinnosti ze strany finančních institucí. Až po uvedení této právní normy do praxe a s určitým časovým odstupem, je možné dojít k závěrům, zda iniciativa v podobě uzavřené mezinárodní dohody, byla úspěšná či nikoliv.
Diskuze k článku ()