Aktuální trendy v daňové problematice po 1. 1. 2014 z hlediska přímých daní

Dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který vznikl v rámci robustního projektu rekodifikace vnitrostátního soukromého práva ČR. Tato rekodifikace soukromého práva upravila zcela nové právní instituty, a tudíž na tuto skutečnost musí reagovat právní předpisy nejen soukromoprávní oblasti, ale také právní předpisy veřejného práva. V této souvislosti se rekodifikace soukromého práva musela zákonitě promítnout i v oblasti finančního práva, kdy některé zákony, které jsou platné a účinné, doznaly značných změn a některé byly zrušeny a nahrazeny novými.

JUDr. Ing. Eva Daniela Cvikadvokátka, doktorandka Katedry finančního práva a finanční vědy PF UK

V této souvislosti bylo například přijato zcela nové zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, které zcela změnilo systematiku daně z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitostí). Toto zákonné opatření Senátu zrušilo dosavadní právní předpis č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí a příslušná agenda byla rozdělena. Daň z nabytí nemovitých věcí, která se řídí novým opatřením Senátu a daň dědická a darovací byla podřazena do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tyto změny jsou pouze příkladným výčtem změn související s rekodifikací soukromého práva. Tento článek přináší jeho čtenářům přehled o nové právní úpravě v oblasti daňové problematiky, kdy tyto změny byly přijaty v souvislosti s rekodifikací soukromého práva či v důsledku vývoje moderní společnosti.

1. Daň z nabytí nemovitých věcí

1.1. Obecná charakteristika

Dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, který nově definuje v ustanovení § 489 pojem „nemovitá věc“, který nahradil pojem nemovitost. Nově se za nemovitou věc označují nejen pozemky, a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, ale i věcná práva k nim. Nově tedy mezi nemovité věci zařazujeme také věcná práva a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. S tímto vymezením souvisí i nová zásada, kdy se stavba, za předpokladu, že má stejného vlastníka, jako pozemek, na kterém se nachází, stává součástí tohoto pozemku. Právě z tohoto důvodu se definice nemovité věci vztahuje pouze na pozemky a na podzemní stavby a dále je v § 489 uvedeno, že pokud právní předpis stanoví, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitou věcí.

V této souvislosti vstoupilo v platnost a účinnost zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Znamená to tedy, že pokud vlastník nemovité věci převádí nemovitou věc na jiný subjekt za úplatu, je zákonnou povinností stanovena povinnost úhrady daně z nabytí nemovitých věcí. Nově také bude zdanění podléhat získání nemovitých věcí vydržením, vyvlastněním, naopak z působnosti zákonného opatření je vyloučeno nabytí práva k nemovité věci prováděním pozemkových úprav, náhradou za vyvlastnění.

Důvodem pro přijetí nové právní úpravy v podobě zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, byla potřeba zajistit kontinuitu právní úpravy zdanění nabytí nemovitých věcí za situace, kdy byl zrušen zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí.

1.2. Poplatník daně z nabytí nemovitých věcí

Nová právní úprava v zásadě zachovává dosavadní právní úpravu osoby poplatníka daně, dle které byla osoba poplatníka daně z převodu nemovitých věcí určena odchylně[1]. Byla-li nemovitá věc převáděna na základě úplatné smlouvy, byl poplatníkem daně vždy převodce a nabyvatel byl v těchto případech ručitelem.

Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, však nově umožňuje smluvním stranám sjednat si mezi sebou systematiku toho, kdo bude poplatníkem daně, tedy umožňuje, aby bylo dohodnuto, že poplatníkem daně bude nově nabyvatel, což eliminuje nutnost existence ručitelství za daň. Využití této možnosti vede ke zvýšení jistoty nabyvatele, že daňová povinnost bude řádně a včas splněna a nabyvatel nebude později vyzván, jako ručitel k jejímu splnění za prodávajícího.

V případech, kdy byl dle staré první úpravy poplatníkem nabyvatel (v případě zcizení nemovitosti v rámci insolvenčního řízení, exekuce, vyvlastnění, vydržení, veřejné dražby, smlouvy o zajišťujícím převodu práva), zůstává dle současné právní úpravy nabyvatel poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí i nadále.

Pojem nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci je nutné vykládat ve smyslu fikce obsažené v § 3 písm. b) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, podle něhož se považuje za nabytí vlastnického práva k nemovité věci i nabytí stavby, která se stane součástí pozemku k nemovité věci. Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je tudíž i nabyvatel stavby, která byla samostatnou nemovitou věcí (a stane se součástí pozemku podle ustanovení § 3058 odst. 1 nového občanského zákoníku)[2], nabyvatel stavby, která byla součástí práva stavby zatěžujícího jeho pozemek (a stane se součástí pozemku při zániku práva stvby), nebo nabyvatel stavby neoprávněně zřízené na jeho pozemku (která postupně přirůstá k pozemku již v průběhu své výstavby).[3]

Lhůta pro podání daňového přiznání zůstala v novém zákonném opatření Senátu zachována, tak jak byla upravena původním právním předpisem. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícím po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad. U nemovitostí, které nejsou evidovány ve veřejném seznamu, počíná tato lhůta běžet od okamžiku podpisu smluvního dokumentu všemi zúčastněnými stranami.

1.3. Základ daně pro stanovení daňové povinnosti

Základem daně z nabytí nemovitých věcí je nabývací hodnota nemovité věci, která je snížena o uznatelný výdaj. Za uznatelný výdaj je dle § 24[4] považována zejména odměna a náklady prokazatelně uhrazené poplatníkem daně znalci za znalecký posudek určující zjištěnou cenu, pokud se poplatník rozhodne znalecký posudek vypracovat a přiložit k daňovému přiznání. Je však tento uznatelný výdaj nutné v daňovém přiznání uplatnit. Za nabývací hodnotu nemovité věci, je nově považována sjednaná cena, srovnávací daňová hodnota, zjištěná cena nebo zvláštní cena nemovité věci. Ustanovení zákonného opatření obsahuje tedy čtyři způsoby určení nabývací hodnoty nemovité věci pro účely stanovení základu daně z nabytí nemovitých věcí.

Sjednanou cenou se pro účely zákonného opatření rozumí platba za nabytí vlastnického práva k nemovité věci.

Srovnávací daňová hodnota je částka odpovídající 75 % směrné hodnoty či zjištěné ceny. Zde si poplatník daně může vybrat, jakou systematiku pro určení daňové povinnosti si určí. Volba ze strany poplatníka však přichází v úvahu pouze tehdy, kdy bude možné určit daňovou povinnost dle směrné hodnoty. Mohou nastat situace, kdy bude možné určit cenu nemovité věci pouze na základě ceny zjištěné, přičemž poplatník nebude mít možnost zvolit si způsob, jakým bude určena daňová povinnost. Bude se jednat o situace, kdy poplatník daně neposkytne správci daně údaje o nemovité věci, které jsou nutné k určení směrné hodnoty. Pro určování směrné hodnoty poplatník zejména uvádí skutečnosti týkající se nemovité věci, tzn. velikost a druh nemovité věci, plochu, výměru, stav, stáří, vybavení a stavebně technický stav nemovité věci. Požadované údaje poplatník daně přímo uvádí do příslušné přílohy daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí dle systematiky, kterou si poplatník vybral. Směrná hodnota tedy vychází z cen nemovitých věcí v místě, ve kterém se nachází ve srovnatelném časovém období, s tím, že se zohledňuje druh, poloha, účel, stav a stáří nemovité věci. Pro určení směrné hodnoty nebude třeba nechat vypracovat znalecký posudek, což má přispět, dle důvodové zprávy, ke snížení administrativní náročnosti a budou ji určovat samy finanční úřady právě na základě uvedených údajů v daňovém přiznání. Poplatník daně tak hradí pouhou zálohu na daň, a to ve výši 4% z nabývací hodnoty nemovité věci, s tím, že po určení vyšší daňové povinnosti ze strany finančního úřadu poplatník daň buď doplatí, nebo se záloha na daň přetransformuje na splněnou daňovou povinnost.

Zjištěná cena je cena nemovité věci stanovená na základě znaleckého posudku, a to na základě zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, který se vždy použije ve spojení s oceňovací vyhláškou, která je účinná v den nabytí vlastnického práva k nemovité věci.

O zvláštní cenu se jedná tehdy, pokud dojde k nabytí vlastnického práva k nemovité věci jejím vydražením, v rámci insolvenčního řízení či exekuce.

Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí 4% ze základu daně z nabytí nemovitých věcí. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinnen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl ve veřejném seznamu proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci. U nemovitých věcí, které nejsou evidovány veřejným seznamem, se lhůta počítá od okamžiku nabytí vlastnického práva k nemovité věci, tedy od okamžiku podpisu smlouvy poslední smluvní stranou. Ve lhůtě, která je určená pro podání daňového přiznání, musí být i příslušná daň uhrazena. Pokud je daň z nabytí nemovitých věcí vyčíslena v částce 200,- Kč, daň se nestanoví ani nehradí.

2. Daň z nemovitých věcí

Dnem 1. 1. 2014 nabylo účinnosti zákonné opatření senátu č. 344/2013 Sb., kterým se měnil mimo jiné i zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Danou novelou došlo ke značným změnám v systematice daně z nemovitých věcí. V tomto oddíle budou uvedeny jen ty nejdůležitější změny v předmětném zákoně.

V prvé řadě je nutné věnovat se formálním změnám daného zákona, které vyplývají převážně z úpravy nových pojmů v rámci rekodifikace soukromého práva, a to v podobě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Právě v souvislosti s novou definicí a nahrazením pojmosloví nemovitosti za pojem nemovitá věc, taktéž i významového pojetí tohoto pojmosloví, došlo i ke změně názvu daného zákona. Namísto původního názvu zákona o dani z nemovitosti, byl název zákona nahrazen názvem zákon o dani z nemovitých věcí. I nadále je předmětem tohoto zákona zdanění nemovitých věcí v podobě pozemků, staveb a jednotek.

I nadále je za poplatníka daně z nemovitých věcí považován vlastník nemovité věci, ale tento okruh poplatníků byl nově rozšířen na osoby, kterými jsou pachtýř z titulu pachtovní smlouvy[5], stavebník u pozemků zatížených právem stavby[6], svěřenecký fond[7].  Vzhledem k tomu, že existence těchto subjektů je spojena s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která nastala k 1. 1. 2014, bude daňová povinnost tohoto subjektu nejdříve ve zdaňovacím období roku 2015.

Je nutné vymezit ve stručnosti význam nových poplatníků:

Pachtýř je osoba, která na základě pachtovní smlouvy, která je uzavřena s propachtovatelem, má právo dočasně užívat a požívat věc, a zároveň se zavazuje propachtovateli platit za toto pachtovné či poměrnou část výnosu věci. Pachtovní smlouva je obdobou nájemní smlouvy s tím rozdílem, že z pachtovní smlouvy plyne pro pachtýře nejen věc užívat, ale i požívat. 

Další nový pojem, s kterým je spojeno zatížení úhrady daně z nemovitých věcí, je právo stavby. Úzce souvisí se zásadou "povrch ustupuje půdě", kdy se stavba za splnění určitých podmínek stává součástí pozemku. Patří k věcným právům a umožňuje stavebníkovi na cizím pozemku postavit svoji stavbu, aniž by se stala součástí předmětného pozemku. Samotné právo stavby je nemovitou nehmotnou věcí, je tedy předmětem vlastnického práva, které lze převádět.

Posledním novým pojmem, který byl začleněn do zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, je svěřenský fond. Svěřenský fond představuje majetek vyčleněný jeho zakladatelem z jeho osobního majetku, od kterého je tento majetek oddělen. Majetek, který je do svěřenského fondu vložen není ani majetkem svěřenského fondu, ten má dle zákona pouze oprávnění tento majetek spravovat. Se vznikem svěřenského fondu se tento majetek stává samostatným a řídí se způsobem určeným ve statutu svěřenského fondu, zakladatel k němu ztrácí své majetkové právo a další práva s ním související. 

3. Daň z příjmů

V souvislosti se zrušením zákona č. 537/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí jsou nově od 1. 1. 2014 veškeré bezúplatné příjmy podřízeny působnosti zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů právnických a fyzických osob. Příjmy, které jsou získány prostřednictvím dědění, jsou od těchto příjmů osvobozeny. Osvobozené od daně z příjmu jsou dále bezúplatné příjmy fyzických osob, které byly získány od příbuzného v linii přímé a vedlejší a od osoby, se kterou žila osvobozená osoba nejméně po dobu jednoho roku ve společné domácnosti před získáním bezúplatného plnění. Dary, které byly získány od osoby, která nespadá do linie přímé či vedlejší jsou osvobozeny, pokud jejich výše nepřesáhne 15.000,- Kč.

V případě, kdy se však poplatník dostane do situace, kdy musí své příjmy podrobit daňovému zatížení, je nutné, aby své veškeré příjmy, bez ohledu na to, zda byly přijaty z právního titulu darování či dědění zahrnout do jednoho daňového přiznání k dani z příjmu. Odpadá tak pro daňové poplatníky nutnost podat několik daňových přiznání k příslušné dani, jak tomu bylo dle staré právní úpravy, pokud dojde k darování, dědění a obdržení finančního příjmu v jednom kalendářním roce. Dle nové právní úpravy se tak podává pouze jedno daňové přiznání k dani z příjmu, které nově zahrne veškeré příjmy, které poplatník získal v kalendářním roce.

Další novinkou, kterou nám přináší zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů právnických a fyzických osob je zvýšení příjmu u příležitostných činností, které byly osvobozeny od příjmu fyzických osob. Zákon ponechává právní dikci osvobození od příjmu fyzických osob, s rozdílem toho, že zvyšuje limit pro osvobození z částky 20.000,- Kč na částku 30.000,- za příslušné zdaňovací období.

4. Novinky pro rok 2015

Ze strany vlády byl v průběhu roku 2014 nachystán balíček daňových změn, které by měly být účinné od roku 2015. V Poslanecké sněmovně prošel prvním čtení a definitivně o něm bude pravděpodobně rozhodnuto na podzim tohoto roku. V této souvislosti budou uvedeny ty nejvýznamnější změny, které se dotýkají převážně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů právnických a fyzických osob. Je nutné uvést, že změny v dani z příjmu fyzických a právnických osob se dotknou těchto příjmů až v okamžiku podání daňového přiznání k této dani, tedy v roce 2016.

Přehled nejvýznamnějších změn:

Znovuzavedení daňové slevy pro pracující důchodce, kdy si důchodci budou moci pravděpodobně opět uplatnit základní daňovou slevu na poplatníka. Nebude se jednat pouze o důchodce, kteří pracují či podnikají, ale i o důchodce, kteří mají například příjmy z pronájmu.  

Rodiny s více dětmi budou moci od roku 2015, pokud bude novela zákona schválena, uplatnit vyšší slevu na dani za druhé dítě, kdy nově budou mít možnost si odečíst na první dítě částku ve výši 1.317,- Kč a na každé další dítě částku ve výši 1.417,- Kč. Nárok na slevu budou mít však nadále rodiče pouze za kalendářní měsíc, kdy dítě vyživují a žijí s ním ve společné domácnosti. Slevu na dani bude moci, stejně tak jak je tomu nyní, uplatňovat pouze jeden rodič. S tím souvisí i nově stanovená možnost odečtení z daní část finančních prostředků, které rodiče vynaloží za školku či jiné předškolní zařízení. Slevu na školku však bude možné uplatnit v maximální možné výši 8.500,- Kč ročně.

Podnikatelé a jiné samostatně výdělečné osoby budou moci i na dále k uplatnění výdajů využívat paušální částky, avšak pouze v případě, že jejich roční příjmy nepřesáhnou dva miliony korun. Od roku 2015 má být nově zavedena paušální částka ve výši šedesát a osmdesát procent.

Další novinkou, která by měla být účinná od roku 2015, se týká zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty. V rámci této novely bude zavedena třetí sazba daně z přidané hodnoty, která se bude vztahovat na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu. Sazba bude s největší pravděpodobností stanovena ve výši 10%. Od roku 2016 připravuje Ministerstvo financí zavedení elektronického kontrolního výkazu. Zavedením tohoto kontrolního výkazu se má předejít daňovým únikům a má umožnit finančním úřadům lepší způsob ověřování a kontroly daňových přiznání. Kontrolní výkaz bude předkládán plátci daně současně s daňovým přiznáním a budou v něm uvedeny informace o zdanitelném plnění. Zavedením kontrolního výkazu bude zrušena povinnost plátců předkládat elektronický výpis z evidence pro účely přenesení daňové povinnosti.

Závěr

Úmyslem zákonodárce v souvislosti s přijetím nového zákonného opatření Senátu a se zavedením nové systematiky do daňových předpisů, bylo dostatečně pružně reagovat na rekodifikaci soukromého práva v rámci účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V rámci chystaných změn se snaží reagovat na současné dění ve společnosti. Až právní praxe a aplikace právních předpisů v praxi odhalí případné nedostatky těchto právních norem a případnou potřebu úprav v podobě novelizací předmětných daňových zákonů.

 


JUDr.  Ing. Eva Daniela Cvik
Právnická fakulta univerzity Karlovy
Doktorand katedry finančního práva a finanční vědy
Email: cvikadvokat@gmail.com
Mobil: +420 775 274 168

 


[1] Důvodová zpráva k zákonnému opatření senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

[2] § 3058 odst. 1), zákona č. 89/2012 Sb., Nový občanský zákoník

[3] Důvodová zpráva k zákonnému opatření senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

[4] § 24 zákonného opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

[5] ustanovení § 2323 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[6] ustanovení § 1240 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[7] ustanovení § 1448 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři